Oslo - Trest smrti byl donedávna v Norsku něčím nemyslitelným. Útoky Anderse Behringa Breivika ale možná povedou k tomu, že se o jeho znovuzavedení povede diskuse. V zemi totiž zaznívají hlasy, že 21 let vězení s možností prodlužování až na doživotí je v tomto případě málo. Advokát Breivikových obětí Carl Bore prohlásil, že masový vrah má leccos společného s politikem Vidkunem Quislingem, který kolaboroval s Němci a po válce byl popraven. I v případě Breivika lze podle něj užít označení vlastizrádce. Opětovné zavedení trestu smrti už by ale v Breivikově případě stejně nebylo zpětně možné.
V Norsku se zřejmě rozvíří debata ohledně trestu smrti
Soud v Oslu udělil pravicovému extremistovi maximální trest, který norské zákony v současnosti znají. Breivik přitom 22. července loňského roku zabil při pumovém útoku před úřadem vlády v centru norské metropole a při střelbě na nedalekém ostrově Utöya 77 lidí. Podle advokáta Boreho, který v procesu hájil práva obětí, by proto v Norsku měla být zahájena debata o možné obnově trestu smrti. Ten by mohl být uplatněn například v případě vlastizrady.
Vlastizrádce jako Quisling za 2. světové války?
Bore přirovnává Breivikovy činy ke zločinům, jichž se dopustil norský fašistický politik Vidkun Quisling. Quisling se po vypuknutí druhé světové války zasazoval o to, aby se Norsko stalo německým protektorátem, a v roce 1940 během německé invaze využil chaotické situace a oznámil převzetí moci. Poté působil jako ministerský předseda kolaborantské vlády. V roce 1945 byl odsouzen za vlastizradu a popraven. Bore se domnívá, že termínem vlastizrádce lze stejně tak označovat i Breivika.
GALERIE
Ilustrační foto
Advokát Carl Bore:
„Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že (Breivikovy atentáty) byly nejzávažnějšími útoky na naši společnost a naše instituce od druhé světové války. A Quisling dostal trest smrti, aniž - pokud je mi známo - o tom proběhla v Norsku nějaká větší diskuse. Existuje-li podobnost mezi Breivikovými a Quislingovými činy, znamená to dostatečný důvod k zahájení diskuse o doživotním a absolutním trestu v Norsku.“
Advokát se přitom nepovažuje za zastánce trestu smrti. „Jedním z problémů trestu smrti jsou zločiny, u nichž nelze s jistotou dokázat, že je spáchal obžalovaný,“ uvedl Bore, přičemž poukázal na příklady ze Spojených států. „U takových případů je těžké trest smrti podporovat. Breivikova kauza je však jiná. Zde každopádně není pochyb o tom, kdo masakr spáchal,“ dodal.
Bore nicméně upozornil, že na Breivika by se případný trest smrti již nevztahoval, i kdyby byl v Norsku zaveden, protože zákony nemají zpětnou účinnost. „Debata by se tak týkala pouze případných příštích masakrů,“ řekl.
GALERIE
Anders Breivik
Soudce si přál Breivikovu smrt, byl odvolán z procesu
Již na úvod procesu s Breivikem byl z procesu odvolán soudce z lidu Thomas Indrebö, protože vyšlo najevo, že loni bezprostředně po Breivikových útocích na internetu napsal: „Trest smrti je v tomto případu jediný spravedlivý!!!“ Soudci dospěli k názoru, že Indrebö není způsobilý podílet se na rozhodování senátu.
Indrebö norské televizi NRK řekl, že páteční verdikt soudu považuje s ohledem na stávající zákony za spravedlivý. Svůj názor, že Breivik by si zasloužil trest smrti, ale prý nezměnil. „Myslím si, že není správné, aby někdo, kdo zabije tolik lidí, mohl ještě vyjít na svobodu. Měl by být přinejmenším zaveden doživotní trest jako takový, a nikoli jen maximum 21 roků,“ zdůraznil.