Američané předali Afgháncům neblaze proslulý Bagrám

Bagrám (Afghánistán) - Americká armáda předala správu vězení Bagrám do rukou afghánských úřadů. V největší káznici v zemi je přes 3 100 bojovníků Tálibánu a lidí podezřelých z podpory terorismu. Afghánci několikrát obvinili Spojené státy z mučení vězňů. Američané to popírají. Všechna vězení v Afghánistánu mají být pod kontrolou Kábulu do konce roku 2014. K tomuto datu mají zemi opustit vojáci spojeneckých sil.

Věznice Bagrám, která si vysloužila přídomek „afghánské Guantánamo“, je spojována s řadou obvinění z týrání vězňů. Její oficiální označení je Vazební středisko Parván a leží asi 40 kilometrů od hlavního města Kábulu. Pro mnoho Afghánců se věznice stala symbolem americké okupace země. Předání věznice bylo důležitým symbolickým aktem pro prezidenta Hamída Karzáího, kterého Tálibán označuje za americkou loutku. Washington se ale teď bojí, že by se někteří prominentní vězni mohli dostat na svobodu. 

„Předali jsme do vašich rukou víc než tři tisíce afghánských vězňů a ujistili jsme se, že ti, kteří by mohli ohrozit partnerství afghánských a koaličních sil, se už do boje nevrátí,“ prohlásil Robert Tavadash, velitel spojeneckých sil na základně Bagrám. Organizace hájící lidská práva ale varují, že pro podezřelé z útoků proti současné afghánské vládě není předání do rukou místních stráží žádnou výhrou. Obavy nerozptýlilo ani propuštění několika zadržených v rámci předávacího ceremoniálu.

Spojenci mají podle dohody předat všechny káznice před odchodem ze země – tedy do konce roku 2014. Američané si ale chtějí ponechat kontrolu nad ozbrojenci, které sami dopadli během bojových akcí, a odmítli pustit z očí neurčený počet vězňů, které považují za zvlášť nebezpečné. Napříště mají všichni zajatci také projít jejich výslechem a až poté - možná - půjdou do afghánské cely. To se ale Kábulu nelíbí, protože podle afghánských zákonů nemají cizinci právo zadržovat žádné afghánské vězně. Všichni zadržovaní musí být předáni místním úřadům. Dohoda se netýká také asi padesátky cizinců, které NATO v Bagrámu taky drží. O ty Kábul zájem nemá - kontrola nad afghánskými vězni je ale podle Karzáího otázkou suverenity, o kterou země dlouho bojuje.

Bagrám je hlavně obří americkou leteckou základnou; jméno je ale spojeno spíš s věznicí, která vznikla v jednom z hangárů opuštěných sovětskou armádou. V roce 2002 pronikly do amerických médií poprvé zprávy o týrání tamních zajatců, při němž dva z nich zemřeli. Od té doby se svědectví o ponižování, upírání spánku a podobných metodách objevila ještě několikrát. Věznice se znovu dostala do centra pozornosti letos v únoru, když američtí vojáci nevědomky spálili několik výtisků koránu vyřazených z vězeňské knihovny. Následovala vlna útoků proti základnám v celé zemi - zahynuli čtyři Američané a desítky místních obyvatel.

Afghánští vojáci dostali brožurku, jak rozumět západním kolegům

Neberte jako urážku, když se voják NATO vynoří ze sprchy nahý nebo se zeptá na fotku vaší ženy. Je to normální a nikoli důvod začít střílet, vysvětluje nový kulturní průvodce, který dostali afghánští vojáci od svého ministerstva obrany. K chvatnému sepsání a vytištění pěti tisíc kusů brožurky o 28 stranách vedl rostoucí počet incidentů, při nichž afghánští vojáci začali střílet na své západní kolegy. Většina ze 195 000 příslušníků afghánské armády ovšem neumí číst.

Od začátku letošního roku už afghánští vojáci zabili nejméně 45 vojáků NATO, většinou Američanů. To ohrožuje západní plány na výcvik afghánských ozbrojených sil tak, aby byly schopné převzít od roku 2014 kontrolu nad svou zemí. NATO připisuje 75 procent těchto takzvaných vnitřních útoků nevraživostem, nedorozuměním a kulturním rozdílům, a proto vzalo afghánské ministerstvo obrany věci do vlastních rukou a vytvořilo pro vojáky průvodce chováním jejich západních kolegů.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Více než deset let poté, co vojáci NATO přišli do Afghánistánu, je třeba vysvětlovat takové západní zvyky, jako je pomrkávání, klení či zvednutí prostředníčku, aby se jimi afghánští vojáci v hluboce věřící zemi necítili uraženi.

„Dokonce i malé kulturní rozdíly mohou způsobit napětí a nedorozumění,“ uvádí Brožura pro pochopení kultury koaličních sil. A poté vyjmenovává všechna tabu afghánské kultury, která jsou na Západě považována za naprosto normální. „Koaliční voják může přejít před někým, kdo se modlí, aniž by si to uvědomil, anebo položit nohy na stůl tak, že podrážkami míří na osoby v místnosti - neberte to jako urážku.“ Dalším rozdílně vnímaným „prohřeškem“ je smrkání na veřejnosti. „Tato praktika je velmi běžná v členských zemích koalice. Pokud si některý z příslušníků koaličních sil před vámi čistí nos, neurážejte se.“ Dalším mezikulturním minovým polem je povídání si o příbuzných a ukazování fotek manželek či dcer. „Koaliční vojáci se vás mohou ptát na ženy ve vaší rodině. Neberte to jako urážku nebo zostuzování, jen chtějí být přátelští. Můžete jim říct, že Afghánci o rodině a ženách s jinými lidmi nemluví,“ radí spisek.

Nejméně 21 mrtvých si vyžádal dnešní útok sebevražedného atentátníka v severoafghánském Kunduzu. Mezi oběťmi jsou civilisté i příslušníci policie. Podle svědků se útočník odpálil při demonstraci.

Tálibán je prý ochoten rozejít se s al-Káidou a uzavřít mír

Tálibán je údajně připraven zcela ukončit spolupráci s al-Káidou a jednat o komplexní mírové dohodě, která by umožňovala i dlouhodobou americkou vojenskou přítomnost v Afghánistánu. Hnutí ale není ochotno akceptovat „zkorumpovanou“ vládu stávajícího afghánského prezidenta Hamída Karzáího. Píše o tom dnes britský deník Guardian s odvoláním na respektovaný britský ústav Royal United Services Institute (RUSI).

Překvapivá zpráva nazvaná Názory Tálibánu na usmíření se zakládá na rozhovorech expertů RUSI se čtyřmi nejmenovanými příslušníky Tálibánu, z nichž dva působili jako ministři v někdejší vládě Tálibánu a nadále jsou v kontaktu s nejvyšším vůdcem hnutí mullou Muhammadem Umarem, další patřil k zakládajícím členům Tálibánu a poslední je velitel mudžáhidů (svatých bojovníků).

Jeden z dotázaných sdělil, že hnutí by mohlo souhlasit s pokračujícími americkými protiteroristickými operacemi zaměřenými proti al-Káidě, pokud by americké základny na afghánském území nebyly využívány pro útoky proti jiným zemím, konkrétně Íránu a Pákistánu, ani pro vměšování se do afghánské politiky. Spojené státy by také musely ukončit útoky bezpilotních letadel, jimiž úspěšně zasahují proti extremistům působícím především na pákistánském území, ale které si také čas od času vyžádají civilní oběti.

Afghánci přebírají Bagrám
Zdroj: ČT24

Na základě plánu by na afghánském území mohlo až do roku 2024 fungovat pět amerických základen, v Kandaháru, Herátu, Dželálábádu, Mazáre Šarífu a Kábulu, které by pomáhaly při obnově země. Členové Tálibánu rovněž vyjádřili naději, že počáteční vojenská pomoc by se posléze změnila na ekonomickou. Představitelé Tálibánu se domnívají, že Američané „nejsou jejich přirozeným nepřítelem“, a smíří se s dlouhodobou přítomností vojáků USA v zemi, pomůže-li to afghánské bezpečnosti. Příměří by ale vyžadovalo náležité zdůvodnění v souladu s islámem a v žádném případě by nesmělo být podáváno jako kapitulace povstalců. Tálibánu by se také muselo dostat mezinárodního uznání.

Vedení Tálibánu prý hluboce lituje svého dřívějšího spojenectví s al-Káidou a po případném uzavření příměří by poslechlo nařízení zcela se zříci spolupráce s touto teroristickou sítí. Podle zprávy institutu je vedení Tálibánu rovněž ochotno diskutovat o případné výuce dívek ve školách. Když Tálibán před invazí amerických jednotek v roce 2001 v Afghánistánu vládl, vzdělání ženám zakazoval. Čtveřice dotazovaných členů Tálibánu konstatovala, že nemůže mluvit za radikální vojenské křídlo hnutí, ale mulla Umar, který podle nich má všechny frakce pod kontrolou, plán podporuje.

Vláda Tálibánu byla svržena koncem roku 2001 invazí zahraničních jednotek pod vedením Spojených států do Afghánistánu. Důvodem bylo spojenectví Tálibánu s al-Káidou, která stála za teroristickými útoky na New York a Washington z 11. září 2001.

Vydáno pod