Londýn - Výroky Petra Nečase kritizující podporu skupině Pussy Riot a dalajlámovi možná souvisejí méně se zahraniční politikou a více s usmiřováním prezidenta Václava Klause, jehož podporu by premiér mohl potřebovat k tomu, aby si udržel své místo. Ve svém blogu to dnes napsal britský týdeník The Economist.
Nečasovy výroky o Tibetu vzbudily pozornost i v zahraničí
Po dvě desetiletí měl na českou zahraniční politiku vliv Václav Havel, který byl pro to, stavět se diktátorům bez ohledu na ekonomické náklady. Ale zdá se, že tento vliv zmizel, poznamenal týdeník.
Na veletrhu v Brně, kde jsou i ruské a čínské firmy, Petr Nečas řekl, že věnovat pozornost lidskoprávním tématům, jako jsou Pussy Riot a dalajláma, je nákladným rozptylováním. Jeho slova mnoho lidí ohromila. Zatímco komunisté ho nedočkavě chtěli podpořit, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg řekl, že šlo o „úlet, ale hrozivý!“.
Co Nečase k výrokům motivovalo? Economist nechápe
The Economist píše, že motivace Nečasových poznámek je nejasná. Přes 80 procent českého vývozu jde do EU a na Čínu a Rusko nepřipadá ani pět procent. Obhajoba lidských práv export do těchto dvou zemí podle všeho také neohrozila, protože stále roste.
Nečas zněl jako Havlův prezidentský nástupce Václav Klaus, známý svým obrazoborectvím a neomaleností. Klaus, který založil stranu vedenou nyní Nečasem, byl v ČR dlouho jedním z mála hlasů podporujících Kreml. Nečasův předchůdce Mirek Topolánek byl ale horlivým stoupencem transatlantických vazeb a soukromě dalajlámu přijal v roce 2008.
Nečasův projev tak může mít méně společného se zahraniční politikou a víc s usmiřováním Václava Klause, který si udržuje silný vliv na ODS a napadl záměr vlády zvýšit daně. Před svým vystoupením se Nečas také omluvil Klausovi za své předcházející výroky, jimiž vyplísnil kritiky zvyšování daní, připomněl týdeník.
Nečasovi se ale nepodařilo zákon prosadit, když ho nepodpořilo šest poslanců jeho strany. Nečas nyní zákon o vyšších daních spojil s hlasováním o důvěře vládě. Klausova podpora by mohla být klíčová k tomu, aby si udržel své místo, napsal The Economist.
Tato taktika může uspět, ale příkrá slova na adresu pronásledovaných ruských demokratů a Tibeťanů vyvolávají ostrou kritiku, poznamenal týdeník a citoval z některých českých médií.