Bejrút - Papež Benedikt XVI. přiletěl do Libanonu, kde vyzval k zastavení vývozu zbraní do sousední Sýrie. Arabské jaro musí podle něj provázet tolerance. Papež chce svou třídenní cestu do Libanonu využít především k tomu, aby poukázal na nutnost zajištění náboženské svobody pro křesťany žijící v muslimských státech. Přijíždí v době těžkých bojů v Sýrii, které poznamenávají také atmosféru v Libanonu. Vatikán se netají tím, že půjde o jednu z nejsložitějších papežových cest.
Papež v Libanonu: Arabské jaro se neobejde bez tolerance
Letadlo s hlavou katolické církve a jejím početným doprovodem přistálo na mezinárodním letišti v Bejrútu ve 12:40 SELČ. Uvítat ho přišli nejvyšší libanonští představitelé, včetně prezidenta Michela Sulajmána, církevní hodnostáři a diplomaté. Na počest papežova příletu se rozhlaholily zvony po celé zemi a zaznělo 21 dělových salv.
„Přijel jsem do Libanonu jako poutník míru,“ řekl papež mimo jiné po příletu do Bejrútu. Jenže několik hodin poté se rozhořely násilnosti v severolibanonském Tripolisu, kde byl zabit jeden z demonstrantů protestujících proti kontroverznímu filmu. Dalších 25 lidí bylo zraněno.
Papež se pustil do náboženského fundamentalismu
Ještě na palubě letadla papež kritizoval náboženský fundamentalismus, který označil za „falzifikaci náboženství“. „Fundamentalismus je vždy zkreslením náboženství. Úkolem církve a náboženství je se očistit. Musejí jasně ukázat, že každý člověk je božím obrazem, který musíme respektovat jeden v druhém,“ řekl novinářům.
Vyzval také k zastavení vývozu zbraní do Sýrie, který označil za „těžký hřích“. Lidová povstání v arabském světě, která svrhla diktátorské režimy v Tunisku, Egyptě a Jemenu, pak označil za pozitivní „volání po svobodě, větší demokracii a obnově arabské identity“, které ale musí provázet náboženská tolerance.
GALERIE
Papež Benedikt XVI. míří do Libanonu zdroj: ISIFA
V Bejrútu byl před příletem papeže relativní klid
„Myslím si, že všechny ty náboženské komunity spíš čekají a budou zvažovat každé slovo, které tu papež pronese, než aby se zabývaly provokativním filmem o Mohamedovi,“ prohlásil zvláštní zpravodaj ČT Jakub Szántó. „To, co se děje v Sýrii a vůbec v celém arabském světě, je samozřejmě důležité. Proto jeho svatost přijíždí se svým poselstvím,“ potvrzuje důležitost cesty jeden z jejích organizátorů Kazem Chúry.
Je to třetí Benediktova pouť na Blízký východ, ale první od vypuknutí revolučních událostí v arabském světě. Před šesti lety byl v Turecku a před třemi v Izraeli a Palestině.
Jakub Szántó, zvláštní zpravodaj ČT:
„Jen v Bejrútu budou asi dva tisíce policistů, stejný počet tam bude i vojáků. Je třeba brát v úvahu, že Bejrút je i nadále město, v němž sice skončila v roce 1999 občanská válka, nicméně se tu nadále pohybují ozbrojené milice jednotlivých politických stran, především šíitů z Hizballáhu.“
Benedikt XVI.: Před násilím nemůžeme rezignovat
Při setkání s libanonskými politiky a představiteli kulturního světa se Benedikt XVI. nevyhne situaci v Sýrii. Ačkoli Vatikán tvrdí, že bezpečnostně bude pro papeže cesta bez problémů, obavy z násilí přelévajícího se do Libanonu ze Sýrie existují. Benedikt XVI. opakovaně vyzval k ukončení syrského konfliktu, ale Vatikán zdůrazňuje, že papež nepřijíždí do Libanonu jako politická osobnost, takže od něj nelze očekávat zásadní politické prohlášení v případě Sýrie ani jiných zemí.
Nedávno se papež vyslovil pro dialog a usmíření na Blízkém východě a o své chystané cestě do Libanonu prohlásil, že se bude konat ve znamení míru. „I když se zdá, že najít řešení problémů je obtížné, nemůžeme rezignovat před násilím a vyvoláváním napětí,“ zdůraznil papež.
Benedikt XVI. přijíždí do Libanonu
Papež má nabitý program, jeho bezpečnost budou hlídat tisíce lidí
Pětaosmdesátiletý papež má v programu sedm projevů a přiváží s sebou také závěry biskupského synodu z roku 2010, který byl věnován situaci milionů křesťanů žijících v 16 blízkovýchodních zemích. Přítomných 185 biskupů se tehdy v závěrečném dokumentu vyslovilo pro náboženskou svobodu a svobodu svědomí pro křesťany žijící v muslimských zemích.
Arabista Jaroslav Bureš:
„Očekávání těch komunit, konfesí v Libanonu, je obrovské. Očekávají, že křesťanská komunita může sehrát určitou roli při sblížení postojů a hledání nějakého kompromisu a národního usmíření ve velice prekérní situaci, kdy je Blízký východ asi v nejhorší situaci za posledních 20 let.“
Do Bejrútu má papež dorazit v pátek krátce po poledni a po proslovu na letišti se odebere do baziliky svatého Pavla v Haríse, kde by měl podepsat apoštolskou výzvu. V sobotu ho pak čekají setkání s prezidentem, předsedou parlamentu a premiérem, což jsou zástupci libanonských komunit křesťanů, šíitů a sunnitů. Po obědě s libanonskými patriarchy a biskupy pak promluví k mládeži před rezidencí Bkirkí, kde sídlí maronitský patriarcha. V neděli pak bude Benedikt XVI. sloužit mši v parku na nábřeží v Bejrútu, poobědvá v nunciově rezidenci v Haríse a zúčastní se ekumenického setkání pořádaného syrským katolickým patriarchou.
Papežovu bezpečnost bude hlídat na dva tisíce policistů i armáda. Bejrútská vláda se snaží, aby následující tři dny proběhly co nejhladčeji. O papamobil se pečuje v prezidentském paláci už tři týdny.
Odpůrců Benediktovy návštěvy není málo. „Některá papežova slova se vykládají jako útok na islám, náboženství a našeho proroka,“ říká šíitský politický aktivista Lokman Slim. V posledních týdnech se dokonce objevily úvahy, že Benedikt XVI. svou libanonskou misi z bezpečnostních důvodů odloží nebo raději zruší. To by ale znamenalo velký šrám na prestiži největší křesťanské církve. A taky blízkovýchodních křesťanů, jejichž vliv v poslední dekádě rychle klesá.
Libanon jako místo pro předání závěrů synodu věnovaného Blízkému východu je vzhledem k počtu libanonského křesťanského obyvatelstva ideální zemí. Tvoří téměř 35 procent z tamních více než čtyř milionů obyvatel. Nejvíce je mezi libanonskými křesťany maronitů. Zakladatelem jejich učení je syrský poustevník Márún, který žil na přelomu 4. a 5. století.
GALERIE
videogallery_266008