Na křesťany na Blízkém východě padá soumrak

Bejrút - Papež Benedikt XVI. vyzval tisíce účastníků mše v Bejrútu, aby křesťané přispěli k ukončení hrozného řetězce smrti a zkázy na Blízkém východě. „Vyzývám vás všechny, abyste přispěli k míru,“ prohlásila hlava katolické církve na závěr třídenní návštěvy Libanonu, když sloužila mši pod širým nebem. Papež přijel do Libanonu v době, kdy se situace křesťanů v regionu rapidně zhoršuje. Klesá jejich počet a také čelí zvýšenému tlaku emancipovaných Arabů.

Ještě před sto lety tvořili křesťané na Blízkém východě celou pětinu obyvatelstva, dnes jen dvacetinu. A podle nejčernějších obav se starobylé komunity scvrknou během příští generace z 12 milionů na pouhou polovinu. I proto měla mise Benedikta XVI. jedno zcela výjimečné poslání - zastavit úpadek místních věřících.

Papež v sobotu hovořil o kontrastu mezi společenstvím tolerantním k různorodosti a jednobarevnou společností, na niž se Blízký východ snaží zredukovat někteří fundamentalisté. Poté na setkání s libanonskou mládeží, mezi níž byli nejen křesťané, ale také muslimové, prohlásil, že při pohledu na toto shromáždění musí celý Blízký východ pochopit, že muslimové a křesťané jsou schopni soužití bez nenávisti a v respektu k víře. 

Krátce před odletem pak zopakoval výzvu k náboženské toleranci a libanonské křesťany i muslimy vybídl, aby odmítli vše, co by mezi ně mohlo zasít svár. Ke kontroverznímu snímku znevažujícímu muslimského proroka Mohameda, který vyvolal celosvětové protesty, se Benedikt XVI. při své návštěvě nevyjádřil.

Ilustrační foto
Zdroj: Osservatore Romano/ISIFA/EPA

Dnešní náboženské setkání na bejrútském nábřeží navštívilo asi 350 tisíc lidí, mezi nimiž nebyli jen libanonští křesťané, ale také muslimové. Mše se konala na prostranství bez jediného stínu, ačkoli teploty přesahovaly 30 stupňů Celsia. Několik věřících kvůli horku zkolabovalo.  

Křesťané v Libanonu, Egyptě, Izraeli, Sýrii, Iráku mají v průměru méně dětí než muslimové. Ve většině zemí navíc čelí omezením, v některých dokonce otevřenému násilí. Statisíce jich proto odešly do Ameriky, Evropy a dalších končin. „Nemají tu budoucnost, nevidí tu svou budoucnost a zažívají stále víc útlaku,“ tvrdí biskup maronitské katolické církve Gabriel Madí.

Propad křesťanů se v posledních letech zrychluje. To, co na začátku loňského roku začalo jako „arabské jaro“, se na Blízkém východě postupně mění na křesťanskou zimu. „Křesťané byli v některých zemích pod ochranou diktatur. Teď ale tyto diktatury padají,“ vysvětluje šíitský politický aktivista Lokman Slim.

K moci se totiž dostávají islamisté, kteří křesťany stále vidí jako přirozené nepřátele a navíc agenty Západu. Ze všech blízkovýchodních zemí mají vyznavači kříže podíl na vládě jen v Libanonu. Ale i ve státě, který vznikl jako převážně křesťanská země, jejich vliv rychle upadá.

Ilustrační foto
Zdroj: ISIFA/EPA/Ciro Fusco

Benedikt XVI. během návštěvy označil zbrojní dodávky do Sýrie za těžký hřích a vyzval k jejich zastavení; vyzdvihl také náboženskou pluralitu v Libanonu jako model tolerance a snášenlivosti. Vatikánský deník Osservatore Romano charakterizoval papežovo poselství v Libanonu titulkem Mír s úctou k rozdílům.

Vydáno pod