Peking - Americké plány v asijsko-tichomořské oblasti, včetně chystaného umístění nového radarového systému v Japonsku, nejsou pokusem omezovat nebo ohrožovat Čínu. V projevu ve vojenské akademii v Pekingu to zdůraznil americký ministr obrany Leon Panetta s tím, že plány jsou přímo spojeny s potenciálním nebezpečím, jež představuje Severní Korea. Protijaponské protesty v Číně kvůli sporným ostrovům se meztiím uklidnily.
Čína: Protijaponské bouře se uklidnily, Panetta hovořil o plánech USA
Nové plány Pentagonu zahrnují posílení amerických sil, loďstva i raketových obranných systémů v regionu. V Pekingu vzbudily obavy, že zvýší napětí nebo vyvolají konflikt s Čínou. K napětí ve vzájemných vztazích přispívá především podpora Spojených států Tchaj-wanu, který Čína prohlašuje za svou vzbouřeneckou provincii. Peking navíc neustále hrozí použitím síly, pokud by ostrov vyhlásil formální nezávislost. V posledních týdnech napětí v oblasti vyvolávají také teritoriální spory mezi Čínou a dalšími zeměmi regionu, přičemž neshody s Japonskem vyústily v násilné demonstrace. Peking se obává, že by USA mohly ve sporu stát za Japonskem.
Panetta připustil, že zlepšení vztahů a budování důvěry nějakou dobu potrvá. Obě země si ale musejí vzájemně důvěřovat a snažit se více spolupracovat a komunikovat. Podle Panetty je čas, aby se přestaly soustřeďovat na oblasti neshod a podezřívání a naopak se zaměřily na potenciál oblastí, kde mohou spolupracovat. Argumentoval tím, že zvýšená americká přítomnost v regionu zahrnuje snahu budovat silnější vztahy s Pekingem. Podle Panetty by bezpečnost a prosperita USA měly být spojeny s Asií víc než s jinými místy na světě, ale asijský region je také ohrožený terorismem, šířením jaderných zbraní, pirátstvím i přírodními katastrofami.
Panetta se v Pekingu setkal také s čínským viceprezidentem a předpokládaným příštím vůdcem země Si Ťin-pchingem, který se v sobotu poprvé po dvou týdnech ukázal na veřejnosti. Událost sledovaly mezinárodní sdělovací prostředky se zvýšeným zájmem kvůli tomu, že Si od začátku září z nepříliš vyjasněných důvodů rušil všechny mezistátní schůzky. Devětapadesátiletý Si, o kterém se mluví jako o budoucím čínském prezidentovi, údajně trpěl bolestmi zad. Na čínském internetu se ale rozmnožily spekulace o tom, že jeho zdravotní stav je horší.
Situace v Číně se po protijaponských protestech vrací k normálu
Po několikadenních protijaponských protestech se v Číně začala vracet situace k normálu. Vzájemné vztahy dvou největších asijských ekonomik ale zůstávají na nejnižším bodě za posledních několik desetiletí. Napětí zůstává citelné i na moři, kde se japonské a čínské lodě navzájem sledují a přesouvají se na strategicky důležitá místa kolem sporných ostrovů, kterým Japonsko říká Senkaku a Čína Ťiao-jü.
V úterý se nepokoje přelily i před americké velvyslanectví. Protestující lidé napadli v Pekingu vozidlo amerického velvyslance Garyho Lockeho a lehce je poškodili. Diplomatovi se nic nestalo, ale americká strana tlumočila čínskému ministerstvu zahraničí znepokojení nad incidentem. Spojené státy jsou blízkým spojencem Japonska, ale v tomto územním sporu se snaží zůstávat nestranné.
Telefonát Tomáše Etzlera (zdroj: ČT24)
Nepokoje se v uplynulých dnech místy zvrhly v násilí, rabování či zapalování automobilů. Úklidové čety v Pekingu dnes vyrazily do ulic s tlakovými vodními hadicemi, aby zbavili vozovky a chodníky zbytků po barevných bombách, které protestující házeli na japonské velvyslanectví o den dříve. Odstraněny byly silniční zátarasy, což umožnilo obnovit normální provoz kolem ambasády, kterou nadále střeží čínská policie. Japonské obchody, restaurace a továrny v Číně, které zůstávaly zavřené, aby unikly hněvu demonstrantů, obnovily provoz.