Brusel - Evropský parlament (EP) znovu otevřel problematiku takzvaných Benešových dekretů. Petiční výbor chce po Slovensku vysvětlení okolností deklarace slovenské Národní rady o neměnnosti dekretů. Výbor tak reaguje na maďarskou petici namířenou proti tomuto usnesení z roku 2007. Benešovy dekrety po druhé světové válce mimo jiné omezily práva maďarské menšiny žijící v tehdejším Československu. Podle slovenského ministerstva zahraničí jsou ale dekrety nezpochybnitelné a důvod k otevírání tohoto tématu nevidí.
Brusel se opět zaměřil na Benešovy dekrety. Obrací se na Slováky
Podle Jana Kuklíka, proděkana Právnické fakulty UK, se jedná v první řadě o prostředek, jak dostat otázku Benešových dekretů na půdu Evropského parlamentu. „Je ale jasné, že pokud se bude projednávat toto usnesení, bude se otevírat i otázka Benešových dekretů,“ podotkl Kuklík, který připomněl, že opatření vůči maďarské menšině na Slovensku ale nebyla identická s tím, které zavedli Češi vůči menšině německé.
Maďarský europoslanec Zoltán Bagó z vládní strany Fidesz doporučuje vyslání zvláštní mise, která by na Slovensku sama situaci prozkoumala. Bagó podobně jako někteří další europoslanci považuje slovenskou deklaraci za diskriminující. Maďarský europoslanec se přitom zmínil i o Česku: „Sudetští Němci jsou ve stejné situaci.“
Slovenská reakce:
Slovenské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na postup petičního výboru Evropského parlamentu uvedlo, že dekrety jsou nezpochybnitelné a že nevidí důvody k opětovnému otevíraní tohoto tématu. „Je třeba zdůraznit, že ačkoliv jsou Benešovy dekrety stále součástí slovenského právního řádu, nezakládají žádné nové právní vztahy. V případě, že Slovenská republika bude institucemi EU oslovena, je připravena ve smyslu principu loajální spolupráce poskytnout o Benešových dekretech příslušné informace,“ sdělil mluvčí ministerstva Boris Gandel.
Maďarský profesor žádá zrušení slovenského usnesení
Za peticí, která citlivé a kontroverzní téma dekretů na půdu evropského zákonodárného sboru opět dostala, stojí maďarský profesor práva Imre Juhász. Ten požaduje zrušení usnesení slovenského parlamentu o neměnnosti dekretů, jež po druhé světové válce zasáhly do majetkových a občanských práv maďarské a německé menšiny. Autor petice nechal europoslancům odvysílat krátký film o dopadech odsunů na maďarské obyvatelstvo. „Benešovy dekrety byly diskriminační,“ zdůraznil.
Prezident Beneš podepisuje dekrety
Rumunský europoslanec Victor Boştinaru ale kolegy varoval, že jde o velmi citlivé téma, jehož případné projednávání bude mít kontraproduktivní efekt. „Neotvírejme Pandořinu skříňku,“ podotkl a neúspěšně navrhl, aby se peticí zákonodárci dále nezabývali.
Europoslankyně Zuzana Roithová:
"Snaha prezentovat takto petici podepsanou dvěma občany je bouří ve sklenici vody. A to ne proto, že ji podepsali jen dva lidé, ale proto, že žádná evropská instituce nemá možnost jakýmkoliv způsobem změnit právní výklad a dosavadní praxi zacházení s takzvanými Benešovy dekrety."
Usnesení, které před pěti lety podpořili i poslanci slovenské opozice s výjimkou Strany maďarské koalice (SMK), vyvolalo velmi kritické a odmítavé reakce maďarských politiků. „Nemyslím si, že by bylo správné politickým rozhodnutím přepisovat historii,“ řekl k jednání petičního výboru český europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Slovenský parlament přijal deklaraci o „Benešových dekretech“ v září 2007 a podobné usnesení schválili v roce 2002 i čeští poslanci.
Komentář Jana Kuklíka (zdroj: ČT24)