Klausovi vadí zahraniční intervence, co svět světem stojí

New York – Václav Klaus v noci v projevu před Valným shromážděním OSN zpochybnil roli mezinárodních mírových misí a varoval před snahou vnucovat řešení zvnějšku. Podle analytika z Ústavu mezinárodních vztahů Jana Eichlera takový názor prezident zastává dlouhodobě. Například v roce 1993 tehdejšímu francouzskému ministrovi obrany rozcupoval plán na aktivní ochranu menšin v Jugoslávii a už tehdy varoval, že by to mohlo vést k eskalaci konfliktu. Eichler v rozhovoru pro ČT24 připomněl, že na Klausova slova potom na konci 90. let došlo.

Václav Klaus v OSN:

„Česká republika je hluboce přesvědčena, že mezinárodní spory a konflikty mohou a měly by být řešeny mírovými, nikoli vojenskými prostředky. Dáváme to dlouhodobě a systematicky najevo.“

Podle Eichlera takový názor zastává Klaus dlouhodobě. „Tato stanoviska zastával od té doby, co je ve vrcholné politice. V roce 1993 tehdejšímu francouzskému ministrovi obrany rozcupoval plán na aktivní ochranu menšin v Jugoslávii a potažmo v celé Evropě. On už tehdy varoval, že by to mohlo vést k eskalaci konfliktu, který by mohl negativně ohrozit celou stabilitu v Evropě,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 Eichler. 

Ten připomněl, že na Klausova slova potom došlo na konci 90. let, kdy NATO zasáhlo v Jugoslávii. V roce 1999 se v rámci Operace Spojenecká síla aliance jasně postavila na jednu stranu konfliktu, což podle Eichlera vytvořilo cestou vojenského zásahu nový evropský stát Kosovo. „Dnes už víme, že je to neproblematičtější stát Evropy. Je nesoběstačný. Je to stát, který je zapleten do spousty nekalých aktivit a obchodů,“ tvrdí Eichler. 

Klaus byl dost kategoricky i proti zásahu v Iráku, stejně jako nepodporoval intervenci v Libyi. 

Václav Klaus v OSN:

„Neměli bychom pouze vědět, co máme udělat dnes, ale také co máme udělat zítra a pozítří. Obávám se, že to je nejpodstatnější poučení z vojenské intervence v Libyi, která jasně ukázala, že vojenskou silou stabilní řešení nalézt nelze.“

Analytik Jan Eichler poznamenal: „Podívejme se na Libyi, kde se intervenovalo. Bylo to v pořádku, že se konečně odstranil jeden z nejhorších diktátorů na počátku 21. století. Ale situace po jeho pádu je velice komplikovaná. Pak se stává, že někdy ti, kterým se pomůže, se otáčí proti těm, kteří jim pomohli.“ 

Motorem jednání během konfliktu proto musejí být podle Klause hlavně domácí představitelé, jako tomu bylo například při dělení Československa. Ve svém vystoupení zmínil i Sýrii, kde je ale podle něj v tuto chvíli konflikt neřešitelný.

Igor Lukeš, profesor z bostonské univerzity, dodává, že politici by měli při řešení zvažovat různé okolnosti a že nelze každou krizi řešit podle stejného „mustru“. „Vždycky jednáme v současné krizi tak, jak jsme měli jednat v krizi předchozí. Ovšem každá krize je naprosto jiná. Každá země má jinou kulturu, jiné historické kořeny. Lidé tam mají jiné hodnoty, a proto to, co mohlo fungovat v jedné zemi, nebude nezbytně fungovat na jiné části planety,“ říká.

Vydáno pod