Kodaň/ Praha - Dánové v těchto dnech zpřísňují pravidla pro dárce spermatu. Důvod je jediný – jeden z dárců přenesl dědičnou chorobu na děti, jež se narodily z umělého oplodnění. Dánská spermobanka nyní čelí kritice, že diagnózu neodhalila a hrozí jí tak série žalob. Dánsko je však inseminační velmocí – darování spermatu je tam stejně běžné jako odběr krve. A tak právě sem míří řada evropských neplodných párů proto, aby si splnili svůj sen. Nicméně právě anonymita dárců a komercializace plození dětí má svá úskalí, a to nejen s ohledem na etiku, ale i zdravotní problémy potomků.
Obchod se spermatem má svá úskalí
Anonymní dárce, který má v genech dědičnou chorobu, má číslo 7042. Jen toto číslo, to je vše, co se o svém otci postižené dítě a jeho matka dozvědí. Dítě však kromě podoby zdědilo ještě tajemný kód: NF1. Neorofibromatozu prvního typu způsobuje genetická mutace, která se dědí po předcích. V tomto případě ale nejde jen o jedno nemocné dítě, postižených je nejméně 8 dalších dětí od stejného otce. Dánská spermobanka Nordisk Cryobank prodala jeho sperma neplodným párům z deseti zemí, dárce s číslem 7042 tak zplodil 43, aniž to tušil. A to přesto, že dánské zákony povolovaly oplodnění nejvýše 25 žen jedním dárcem.
Dánská spermobanka Nordisk Cryobank je v citlivé oblasti umělého oplodnění a problémů manželských párů, které spolu nemohou mít děti přirozeným způsobem, něco jako Microsoft a Bill Gates ve světě počítačového software.
Spermobanka zřejmě pochybila i jinak: První varování o narození postiženého dítěte dostala v roce 2009. Sperma téhož dárce ale nabízela ještě nejméně půl roku poté. Pokud se ukáže, že Nordisk Cryobank reagovala pozdě, hrozí jí odebrání licence. Tak reagovala dánská ministryně zdravotnictví. Zatím společnost odpovědnost odmítá. Tvrdí, že některé vady navzdory genetickým testům odhalit nelze.
Pětimilionové Dánsko je inseminační velmocí. Darování spermatu je pro zdejší muže stejně samozřejmé jako třeba odběr krve. Úspěšně tak šíří své geny i do zemí, kde se tento druh přivýdělku nenosí. Nicméně muži na tom nejspíš nezbohatnou - za jednu dávku dostanou v přepočtu asi 1 000 korun.
V Dánsku si lze vybrat vhodného dárce jak na internetu, v Česku jsou pravidla přísnější
Spermobanky má i Česko, pravidla pro odběr jsou ale přísná – muži musí projít sadou zdravotních a genetických testů. Odběr je oficiálně zdarma, náhrada pomyslných nákladů ale šplhá až ke dvěma tisícům korun. Počet dětí od jednoho dárce zákonem není omezený, nicméně kliniky se většinou drží zlatého pravidla: čtyři děti a dost. Dárci jsou striktně anonymní a většinou jde o Čechy - import spermatu je složitý a drahý. Příjemci o nich většinou nezjistí víc než barvu očí a vlasů, výšku, váhu, krevní skupinu a stupeň vzdělání.
Dánská spermobanka pod krycím jménem nabízí stovky dárců. Jako otce svých dětí si tak matky můžou vybrat třeba blond policajta nebo zrzavého IT experta. Za příplatek si lze poslechnout jeho hlas nebo přečíst výsledky osobnostních testů. Nabídka otců připomíná internetový obchod se vším všudy. Právě komercializace plození ale znepokojuje odborníky na etiku.
Celý dárcovský systém stojí a padá s anonymitou. Ale i ta má svá úskalí. Nejen v podobě zákeřných nemocí od neznámého dárce. Neznalost biologického rodiče může být pro potomka těžkým břemenem. A pokud by se nevědomky setkali dva sourozenci, hrozí dokonce incest. I proto stoupá tlak na odtajnění identity dárců. Nicméně odtajnění by podle odborníků znamenalo úbytek dárců.
Švédové už tuhle zkušenost mají. Kvůli narušení anonymity v roce 1985 domácí zdroje spermatu prakticky nemají. Švédské páry proto každý rok hledají pomoc v Dánsku.
Nemocné geny (zdroj: ČT24)