Washington – Americká vesmírná sonda Curiosity se připojila z Marsu do mobilní sociální sítě Foursquare. Tato lokační aplikace tak zaznamenala vůbec první přihlášení z jiné planety než ze Země, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Veřejnost se tak podle kosmické agentury může více zapojit do mise a do sledování cesty Curiosity kráterem Gale.
Příspěvky do sociálních sítí spadly z Marsu
NASA využívá Foursquare od roku 2010, tehdy se do sítě z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) přihlásil americký astronaut Doug Wheelock. Foursquare tehdy získal vůbec první záznam mimo planetu Zemi.
Vozítko, které na povrchu Marsu pátrá po možných stopách života, je na internetu velmi aktivní. Fanoušci marsovské mise ho mohou sledovat na Twitteru nebo na webu NASA. Vstup do Foursquare znamená, že uživatelé této sítě mohou sledovat významná místa, odkud se Curiosity do systému přihlásí. Robotická laboratoř může do aplikace snadno nahrávat fotografie a přidávat různá zajímavá sdělení.
Rozhovor s Jakubem Rozehnalem (zdroj: ČT24)
Tunové vozítko poháněné radioizotopovým termoelektrickým generátorem využívajícím přirozeného rozpadu plutonia 238 přistálo počátkem srpna ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu. Jeho hlavním cílem je pátrat po možné existenci života na rudé planetě. Robot od přistání ujel 480 metrů, od místa dopadu je vzdálen asi 400 metrů, nejede totiž po přímce, protože se musí vyhýbat překážkám.
Curiosity už si chystá lopatku na písek
Odborníci z NASA na dnešní telekonferenci řekli, že Curiosity zřejmě již brzy využije lopatku k odběru písku. V úterý popojelo zhruba šest metrů k brázdě, která vznikla navátím písku a prachu. Sypký materiál je totiž ideální k využití odběrového zařízení. Místo s touto písečnou dunou je blízko oblasti Glenelg, kam sonda míří.
Odběrové zařízení se skládá z lopatky a třídicí jednotky, která dokáže materiál prosít a rozdělit. K průzkumu vzorků je poté možné použít analyzátory SAM (Sample Analysis at Mars) nebo CheMin (Chemistry & Mineralogy Analyzer). Vytříděný materiál mohou prozkoumat také kamera MAHLI (Mars Hand Imager) nebo rentgenový spektrometr APXS (Alpha Particele X-ray Spectrometer).
Curiosity písek nabere a pak s ním bude osm hodin třást. Za tu dobu jej prožene chemickou laboratoří, která by měla vzorek vyčistit od případných zbytků pozemských maziv. Materiál pak znovu vysype. Tento proces si vozítko v dalších dnech zopakuje ještě dvakrát. Až napočtvrté v pojízdné laboratoři začne chemickou analýzu materiálu o objemu přibližně poloviny pilulky aspirinu pro děti. Podle NASA není pravděpodobně na písku, který se bude testovat, nic zvláštního, a to je přesně důvod, proč byl vybrán: aby se začalo právě s „nudně bezpečnou marťanskou písečnou dunou“.
Testy písku budou vůbec prvními, při nichž Curiosity využije svou chemickou laboratoř. Za další přibližně měsíc začne sonda získávat materiál pro analýzy také z vrtů.