Stockholm – Letošní Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii získali japonský výzkumník Šinja Jamanaka a Brit John Gurdon. Královská švédská akademie věd je ocenila za buněčný výzkum, který otvírá cestu k možné regeneraci poškozených orgánů nebo k jejich nahrazení novými, které vzniknou na základě původních pacientových buněk. Ve Stockholmu tak začal týden vyhlašování Nobelových cen.
Začal týden Nobelovek - ta za lékařství míří do Japonska a Británie
Dvojice si cenu podle Nobelova výboru zasloužila za objev toho, že dospělé buňky je možné přeprogramováním „omladit“ a nechat je vyvinout do jakékoli podoby tkáně těla. Přeprogramované buňky se totiž stávají pluriopotentními, což znamená, že jsou schopny se dělit do mnoha různých typů buněk. Jejich zjištění tak pomohlo „zásadním způsobem změnit chápání toho, jak se buňky a organismy vyvíjejí“, stojí v tiskové zprávě.
Z pluripotentních buněk je možné vytvářet například nervové, srdeční či jaterní buňky. Vědcům v laboratořích tato metoda umožní studium nemocí z nového pohledu, účinné léčby by se mohli dočkat i lidé postižení Parkinsonovou chorobou.
Gurdon v roce 1962 zjistil, že určené „poslání“ buněk je vratný proces. Během pokusu nahradil jádro nedospělé buňky vajíčka žáby jádrem z dospělé střevní buňky. Z takto upravené vaječné buňky se vyvinul zcela normální pulec. DNA dospělé buňky stále měla všechny potřebné informace ke správnému buněčnému vývoji žáby. Jamanaka po více než 40 letech objevil, že nedotčené dospělé buňky myši mohou být přeprogramovány na nedospělé kmenové buňky, tedy na takové, které se mají schopnost přeměnit v jiný buněčný typ. Toho dosáhl využitím pouze několika genů.
Telefonát Tomáš Sniegoně a rozhovor s Blankou Říhovou (zdroj: ČT24)
Jamanakův výzkum podstatně snížil potřebu využívat k experimentům lidská embrya. Nerozvinuté buňky totiž v zásadě odpovídají embryonálním kmenovým buňkám, jejichž použití je chápáno kontroverzně. K získání lidské embryonální kmenové buňky je totiž nutné zničit lidské embryo. Využitím Jamanakovy metody je možné tento postup vynechat.
„Získání ceny pro mě není jen nesmírnou poctou, ale také významným povzbuzením k dalšímu výzkumu pro mě samotného, mé kolegy a všechny vědce pracující s pluripotentními buňkami,“ uvedl Jamanaka v prohlášení. Dodal, že se svým týmem bude pracovat tvrději, aby se jim podařilo vyvinout účinné léky a nové léčebné postupy.
John Bertrand Gurdon (79)
- Britský vědec působí v oblasti vývojové biologie, zabývající se studiem procesů růstu a vývoje organismů. Proslavil se průkopnickým výzkumem v oblasti klonování a přenosů buněčných jader.
- Narodil se 2. října 1933 a po absolutoriu na elitní střední škole v Etonu si zvolil na Oxfordské univerzitě klasická humanitní studia, ale později přestoupil na embryologii, na univerzitě zůstal nějaký čas i po studiích (1962-1971). Většinu kariéry však strávil v Cambridge, nejdříve v tamní Laboratoři molekulární biologie (1971-1983), později na univerzitním oddělení zoologie a dnes na Gurdonově ústavu, který zakládal. Působil též na Kalifornském technologickém institutu.
- V roce 1962 dokázal, že DNA z buněk kůže žáby může být použita na klonování nových jedinců, pulců. Tím dokázal, že DNA má schopnost řídit vytváření všech buněk v těle. Jeho experimenty zaujaly vědeckou veřejnost a jeho techniky a metody se používají dodnes.
- V roce 1971 se stal členem Královské společnosti (britské akademie věd) a v roce 1995 byl uveden do rytířského stavu. Nedávno též získal Laskerovu cenu - nejprestižnější ocenění v USA udělované za lékařský výzkum.
Šinja Jamanaka (50)
- Japonec Jamanaka se proslavil tím, že dokázal, že kmenové buňky se mohou vytvořit z kožních buněk, což podstatně snižuje potřebu využívat k dalším výzkumům lidská embrya. Své pokusy si nejprve ověřil na myších, kterým změnil kožní buňky pomocí virů. Po experimentech s buňkami z myší kůže postoupil k dalším pokusům a vypěstoval indukované pluripotentní (nediferencované) kmenové buňky z lidské kůže. Při tom také použil bezpečnější viry.
- Narodil se 4. září 1962 v půlmilionovém městě Higašiósaka v prefektuře Ósaka. V roce 1987 nejprve vystudoval univerzitu v Kóbe a o šest let později získal doktorát na Ósacké městské univerzitě. Postgraduálně studoval i v USA.
- V profesním životě se věnoval jako vědec i pedagog ortopedii a hlavně kardiovaskulárním chorobám, působil například v Gladstoneově institutu kardiovaskulárních chorob. V současnosti je ředitelem a profesorem střediska pro výzkum kmenových buněk při Kjótské univerzitě.
- Je držitelem mnoha ocenění, loni například získal Wolfovu cenu za lékařství. Je teprve druhým Japoncem, který obdržel Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.
České laboratoře s pluripotentními buňkami experimentují
Řada laboratoří v ČR indukované pluripotentní buňky podle původního návrhu obou vědců i s dalšími modifikacemi připravuje a experimentuje s nimi. Než je bude možné použít pro léčení lidí, je potřeba ještě řadu věcí objasnit, řekla ředitelka Ústavu experimentální medicíny a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad profesorka Eva Syková. Její pracoviště používá tyto buňky u zvířat na modelu míšního poranění. „Ukazuje se, že jsou to buňky velice vhodné pro tkáňové náhrady a do budoucna zřejmě bude možné z dospělých kožních či slizničních buněk pacienta připravit pro něj buňky pro opravu různých tkání,“ řekla. Soudí, že k pacientům by se tato metoda mohla dostat možná za pět, možná za deset let. „Záleží na tom, jak výzkumy budou pokračovat a jaký bude konsenzus regulačních autorit to povolit,“ shrnula.
Odměna bude letos nižší o 20 procent
Finanční odměna spojená s Nobelovou cenou bude letos poprvé o 20 procent nižší než obvykle. Místo deseti milionů švédských korun (zhruba 29 milionů Kč) se tak laureáti budou muset spokojit s osmi miliony. Jako důvody Nobelův fond uvádí hospodářskou krizi. Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, v den výročí Nobelova úmrtí.
Švédský vynálezce dynamitu Alfred Nobel (1833-1896) ve své závěti rozhodl, že jeho majetek bude vložen do fondu, z něhož bude každoročně udělována cena za významné vědecké objevy, literární tvorbu a zásluhy o mír ve světě. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.
V úterý bude oznámeno, komu připadne Nobelova cena za fyziku, a ve středu obdobně za chemii. Nobelova cena za literaturu se tradičně oznamuje ve čtvrtek. Jméno laureáta Nobelovy ceny za mír bude oznámeno v pátek v norském Oslu. Jako poslední bude v pondělí 15. října oznámeno jméno nositele Nobelovy ceny za ekonomii, která se uděluje od roku 1969.
Loňskou Nobelovu cenu za lékařství získali za výzkumy v oblasti imunity Američan Bruce Beutler, Francouz původem z Lucemburska Jules Hoffmann a Kanaďan Ralph Steinman. Steinman však několik dní před vyhlášením zemřel, aniž o tom Nobelův výbor věděl. Ocenění dostal posmrtně, ačkoliv by ho podle platných regulí získat neměl.