Brusel - Předseda Evropské komise José Manuel Barroso a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz přivítali udělení letošní Nobelovy ceny za mír Evropské unii. Podle Barrosa je to velká pocta pro všechny Evropany. Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg považuje ocenění za naprosto správné rozhodnutí. Podotkl ale, že osobně by byl šťastnější, kdyby cenu za své zásluhy dostala nějaká osobnost. Český prezident Václav Klaus naopak udělení ceny považuje za tragický omyl. Petr Hájek, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky se domnívá, že Klausova reakce je výrazem jistého zděšení z pokrytectví.
Barroso ji chválí, Klaus považuje za tragický omyl
Podle prezidenta Klause je udělení ceny tragický omyl
Prezident Václav Klaus uvedl, že o udělení Nobelovy ceny se dověděl z internetu ještě před oficiálním vyhlášením a skutečně si prý myslel, že to je kachna. Norská televize NRK totiž hodinu před vyhlášením předpověděla jako vítěze Evropskou unii. „Já jsem si opravdu myslel, že to je žert nebo že to je legrace, protože jsem si nemohl vůbec ani ve snu představit, že by to někdo myslel vážně,“ řekl prezident. Domnívá se, že to je tragický omyl. „Nobelova cena měla vždy smysl, že se dávala konkrétně definovanému člověku, jednotlivci za určitý unikátní výkon. Dávat to instituci, navíc v tomto případě byrokratické instituci, to je prázdné vyznamenání. Já nevím, jestli se vůbec někdo odváží to převzít. Takže tudy asi cesta k udělování Nobelových cen nevede.“
Václav Klaus k udělení Nobelovy ceny za mír (zdroj: ČT24)
Petr Hájek, zástupce vedoucího, Kancelář prezidenta republiky:
O Klausově reakci: „Je to výraz jistého zděšení z pokrytectví, kterého se může dopustit výbor, který uděluje tuto absurdní a vždy bláznivou cenu míru.“
„Evropská unie tuto cenu dostala ve chvíli, kdy je v největší krizi. Toto společenství tím, že svobodu a demokracii deprimuje a ukrajuje z ní kousek po kousku, připravuje nepřátelství mezi národy. A nepřátelství mezi národy je vždy základem války.“
„Tady se směšují dva prvky - jestliže dneska někdo říká, že Evropské hospodářské společenství je to samé co Evropská unie, je to lež. Potom, co vznikla EU, se začala Evropa zpět federalizovat. Vznikají tak obrovské tlaky, nový nacionalismus a noví nacionalističtí vůdci.“
„Evropská unie už někdy od roku 1950 rozvíjí kulturu zahraniční a bezpečnostní politiky, která spočívá v lámání hrotů, v hledání oboustranně přijatelných řešení, v eliminaci systémových prvků a faktorů válek,“ vyjádřil se analytik Jan Eichler. „Evropská unie buduje v členských státech infrastrukturu, jsou zde peníze, které putují na výstavbu škol, pošt, telekomunikací, na zlepšení životních podmínek v uprchlických táborech,“ dodal.
„Jsme hluboce dojati a poctěni, že EU získala Nobelovu cenu za mír,“ uvedl Schulz ve svém prohlášení na Twitteru. „Evropská unie je především věcí usmíření. Může sloužit jako inspirace. EU je jedinečný projekt, který nahradil válku mírem a nenávist solidaritou,“ konstatoval. Prestižní cenu unie získává v době, kdy sama bojuje s dopady vážné hospodářské krize. Objevily se dokonce i spekulace o možném rozpadu bloku, respektive o možnosti, že by její řady mohl některý stát či státy kvůli problémům opustit.
Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga není sporu o tom, že EU je „největší dílo míru“, které vzniklo po zkušenosti dvou světových válek. „EU byla založena jako mírový projekt, a tím se dosáhlo toho, že velké státy řeší problémy pouze mírovými prostředky,“ uvedl. Za „nádherné rozhodnutí“ označila ocenění pro EU i německá kancléřka Angela Merkelová. „Nobelův výbor tím ocenil myšlenku evropského sjednocení po stoletích hrozných krveprolití, strašných válek, vražd a plenění,“ nechala se na mimořádné tiskové konferenci slyšet.
Pro cenu se vyjádřil Zaorálek, proti naopak Zahradil
Nobelovu cenu pro EU jednoznačně uvítal i místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. V době, kdy je unie oslabená ekonomickou krizí, je podle něj důležité připomínat význam EU pro nekonfliktní uspořádání v Evropě. „Pokud by se kola začala obracet zpátky, mohly by se v Evropě znovu začít malovat hranice a to vedlo vždy k napětí i válečným konfliktům,“ řekl.
Rozhodnutí výboru překvapilo ředitelku Knihovny Václava Havla Martu Smolíkovou. Řekla, že se s ním sice dá souhlasit, ale že cenu by měly dostávat nikoliv instituce, nýbrž osobnosti, které úsilí o mír nemají jako povinnost. Nobelovu cenu by neměli dostávat ti, kdo mají úsilí o mír jako součást náplně práce, ale ti, kteří se o něj zasloužili, aniž to je jejich poslání, odkázala na Havlovu myšlenku Smolíková. Rozhodnutí výboru jednoznačně schvaluje předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová. „Považuji to za velmi silné gesto. Velmi to vítám. EU je mírový projekt. Je to připomenutí evropských hodnot,“ řekla. Radost z rozhodnutí udělit cenu unii vyjádřil v pořadu ČT Události, komentáře také ekonom Tomáš Sedláček.
Kritický byl předseda europoslanců ODS a známý euroskeptik Jan Zahradil. „Netušil jsem, že výbor udělující Nobelovu cenu prokáže opět takový smysl pro humor a bude pokračovat v linii započaté udělením ceny americkému prezidentovi Obamovi za nic. Obávám se však, že i tento vtip málokdo pochopí,“ sdělil Zahradil. „Dlouhé období míru, které Evropa zažívá, není zásluhou Evropské unie, je to přesně naopak. Právě díky tomuto míru můžou vznikat takové sociálně inženýrské projekty, jako je evropská integrace. Za ten mír vděčíme především NATO a americké přítomnosti v Evropě,“ prohlásil v pořadu ČT Události, komentáře tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl.
„Jsem pyšná, že jsem Evropankou! EU získala Nobelovu cenu za dlouhá desetiletí, co přispívá k míru, k usmíření, k demokracii a k lidským právům,“ podotkla na Twitteru eurokomisařka pro humanitární pomoc Kristalina Georgievová. „Evropa prošla dvěma občanskými válkami ve 20. století a mír jsme nastolili díky Evropské unii. Takže Evropská unie je největším mírotvorcem v historii,“ prohlásil unijní prezident Herman Van Rompuy.
Merkelová považuje ocenění za povzbuzení pro mír v Evropě
Německá kancléřka Angela Merkelová označila ocenění za povzbuzení pro mírové úsilí v Evropě. „Vidíme v tom povzbuzení pro velký mírový projekt, který pro evropský kontinent Evropská unie představuje,“ uvedl mluvčí kancléřky Steffen Seibert.
Pozitivně na ocenění reagovali také bývalí němečtí kancléři Helmut Kohl a Gerhard Schröder. Podle Kohla je především potvrzením evropského mírového projektu, podle Schrödera pak velkým povzbuzením pro obyvatele kontinentu. Z dalších osobností jej přivítali například generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, italský premiér Mario Monti nebo předseda belgické vlády Elio di Rupo. Unii blahopřálo také Srbsko nebo Izrael.
Přehled vyznamenaných institucí:
1904 - Ústav pro mezinárodní právo
1910 - Stálý mezinárodní výbor míru
1917 - Mezinárodní výbor Červeného kříže
1938 - Nansenův mezinárodní úřad pro uprchlíky
1944 - Mezinárodní výbor Červeného kříže
1947 - American Friends Service Committee
- British Society of Friends Service Council
1954 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1963 - Liga společností Červeného kříže
- Mezinárodní výbor Červeného kříže
1965 - Dětský fond OSN (UNICEF)
1969 - Mezinárodní organizace práce (ILO)
1977 - Mezinárodní organizace pro amnestii (Amnesty International, AI)
1981 - Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
1985 - Mezinárodní hnutí lékařů za odvrácení jaderné války (IPPNW)
1988 - mírové síly OSN
1995 - Pugwashská konference o vědě a světových problémech a Joseph Rotblat
1997 - Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) a Jody Williamsová
1999 - Lékaři bez hranic (Médecins sans frontiéres, MSF)
2001 - Organizace spojených národů (OSN) a Kofi Annan
2005 - Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) a Muhammad Baradej
2007 - Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) a Al Gore
Ze světa zaznívají i negativní ohlasy
Také ze zahraničí zaznívají kritické hlasy k rozhodnutí Nobelova výboru. Podle britského europoslance Nigela Farage rozhodnutí ukazuje, že Norové mají smysl pro humor. „Evropská unie je v současnosti odpovědná za chudobu a potíže mnoha lidí, které pokládá na oltář stále hlubší evropské integrace. A to je prostě špatně. Tím, kdo přinesl v posledních 50 letech do Evropy mír, byla Severoatlantická aliance. EU s tím nemá co dělat,“ prohlásil další britský europoslanec William Dartmouth. Prý si myslel, že se vrátilo jaro a že je zrovna prvního apríla. „Tohle rozhodnutí poškodilo institut Nobelovy ceny za mír. V řadě částí Evropy zažíváme dennodenně válečnou situaci, i když formálně nejde o vyhlášení války. Na tom není nic mírového,“ prohlásil mluvčí řecké opoziční strany Syriza. Kontroverzní nizozemský politik Geert Wilders se zase ptal, co přijde příště, zda to bude Oscar pro Van Rompuye. K Nobelově ceně se naopak zatím vůbec nevyjádřil britský premiér David Cameron a podle svých spolupracovníků se k tomu ani nechystá.
Ocenění negativně vnímá například ruská bojovnice za lidská práva Světlana Gannuškinová, podle níž se EU léta chová poměrně lhostejně k otázkám míru, demokracie a lidských práv. „Připadá mi, že kvůli tomu, že je to tak obrovská byrokratická, neosobní organizace, přišla ta cena vniveč. Na Evropskou unii to bohužel nemůže mít žádný vliv,“ říká zakladatelka moskevské Helsinské skupiny Ludmila Alexejevová.
Velmi překvapeně reagovali také někteří obyvatelé krizí postižených unijních zemí, které oslovila agentura Reuters. „Nedává mi to smysl, aby EU dostala tuhle cenu zrovna nyní. Nedokážou se dohodnout ani mezi sebou,“ řekl například dvaašedesátiletý Španěl Francisco González. „Je to vtip? To je to poslední, co bych čekala. Zesměšňuje to nás i to, čím teď procházíme. Akorát to tady lidi naštve,“ je zase přesvědčená Řekyně Chrisula Panagiotidiová. „Mám pocit, že více chleba se teď na mém stole neobjeví,“ podotýká španělský prodavač Juan.
GALERIE
videogallery_273971
Jižní státy trápí rekordní nezaměstnanost, zničující dluhy a kvůli tomu i pouliční nepokoje; 930 tisíc eur z Nobelova dědictví díry v rozpočtech nezalepí. Po Jásiru Arafatovi nebo Baracku Obamovi je tak evropská sedmadvacítka dalším rozporuplným laureátem. Poctu navíc získala v zemi, která vstup do EU sama dvakrát odmítla.