Krizí zmítané Španělsko slavilo Kolumba

Madrid - Španělé si státním svátkem připomínají výročí dne objevení Ameriky. Kryštof Kolumbus doplul na nový kontinent v roce 1492 ve službách katolických králů Španělska. Jako každý rok se i letos u této příležitosti konala v Madridu vojenská přehlídka. Zúčastnila se jí už tradičně španělská královská rodina v čele s králem Juanem Carlosem I., přítomen byl i premiér Mariano Rajoy.

Ve Španělsku se den oficiálně od roku 1987 nazývá Fiesta Nacional de España, slaví se ale i v Latinské Americe, ovšem pod různými názvy. Na severoamerickém kontinentě se Den Kryštofa Kolumba poprvé slavil 12. října 1792. V roce 1937 jej americký prezident Franklin Delano Roosevelt vyhlásil státním svátkem. Od roku 1971 se slaví druhé pondělí v říjnu.

V roce 1492 se Kryštof Kolumbus (španělsky Cristóbal Colón) dočkal požehnání od španělské královny Isabely a mohl vyplout na cestu, jejímž cílem bylo objevit novou cestu do Indie. Tři Kolumbovy lodě - Niña, Pinta a Santa María - vypluly z andaluského přístavu Palos de la Frontera 3. srpna 1492 na cestu přes oceán. Dvanáctého října přistáli mořeplavci na jednom z bahamských ostrovů.

Kromě nového území pro evropské panovníky a spousty nových drahých předmětů, které z Ameriky mořeplavec dovezl, měla Kolumbova výprava ale i negativní dopady. Důsledkem Kolumbova „objevu“ byl výrazný pokles počtu původního obyvatelstva Ameriky v 16. století. A ač se vedou spory o jeho rozsahu a příčinách, vymřelo tehdy přes polovinu domorodců a někde dokonce všichni (například Haiti a Dominikánská republika). Indiáni, jak je pojmenoval Kolumbus v domnění, že je v Indii, podlehli zejména evropským chorobám, své ale udělal i nový způsob života.