Kuba poškádlila USA a svět byl na pokraji války

Havana - 14. října 1962 byl svět na prahu jaderné války, když pobřežní čáru ostrova Kuba přelétl americký výzvědný letoun U2. Prezidentu Kennedymu pak dorazily na stůl snímky rozestavěných odpalovacích ramp v západní části ostrova.

V říjnu 1962 visel osud světového míru na vlásku. Úspěch tehdy slavila sovětská operace Anadyr, když na Kubu dorazil vojenský materiál, jednotky a hlavně rakety. Spojené státy povolaly do zbraně 150 tisíc záložníků. Průzkumné letouny pak potvrdily nejhorší obavy, že se na Kubě nacházelo 42 sovětských jaderných raket. K americkému cíli by dorazily za několik desítek vteřin.

„Během minulého týdne jsme obdrželi nezvratné důkazy, že je na ostrově připravena série útočných raket,“ prohlásil tehdy John F. Kennedy. Strategické nebezpečí přitom bylo obrovské. USA zvažovaly útok, ale konfrontace se mohla vymknout kontrole a třetí světová válka by se stala realitou.

Atmosféru třinácti krušných dnů, kdy měl svět namále, teď rekonstruuje Americký národní archiv. „Myslím, že jsme měli víc štěstí, než jsme v té době vůbec tušili,“ říká kurátorka výstavy o kubánské krizi Stacey Bredhoffová. 

Rozhovor mezi Kennedym a velitelem amerických vzdušných sil

Curtis LeMay, velitel amerických vzdušných sil: „Jinými slovy – jste teď v docela špatné situaci.“

John F. Kennedy: „Co jste říkal?“

Curtis LeMay: „Že jste v docela špatné situaci.“

JFK: „Vy jste v tom se mnou.“

Američtí velitelé přitom na Kennedyho tlačili, aby povolil útok na Kubu. „Nevidím žádné jiné řešení než přímou vojenskou intervenci, hned teď,“ prohlásil tehdy velitel amerických vzdušných sil Curtis LeMay. 

Nikdo přitom nevěděl, že sovětské jednotky jsou připravené použít proti invazi i taktické jaderné zbraně. „Pošlou rakety na města a víte, jak rychle by rostl počet obětí – 80, 100 milionů. To je zničení celé země,“ argumentoval Kennedy.

„Krize dosáhla vrcholu mezi 13. a 23. říjnem, v zemi bylo cítit zjevné napětí. Věděli jsme, že hrozí útok, protože Američané nás brali jako hrozbu,“ uvedl bývalý velitel vojenské jednotky Gispert Valdes.

Situace v mezidobí eskalovala a párkrát se vymkla hlavním aktérům z rukou. Například když Sověti bez povolení Kremlu sestřelili americké špionážní letadlo nebo když jiný letoun zabloudil omylem nad Sovětský svaz. „V různých chvílích krize hrozilo, že se události dostanou mimo kontrolu,“ uvedl historik Michael Dobbs. 

Paralela mezi Kubou a dnešním Íránem

USA poté vyhlásily blokádu, sovětský vůdce Chruščov ustoupil a navrhl dohodu. Nakonec tak Sověti ustoupili a jaderné zbraně z Kuby stáhli. Amerika za to slíbila, že na Castrův režim nikdy nezaútočí. Karibská raketová krize nakonec skončila 28. října.

Ozvěny půlstoletí starého dramatu jsou ale stále slyšet. „To, co se děje v Íránu, bývá označováno za kubánskou krizi, jenom ve zpomaleném tempu,“ dodává Dobbs. Po karibské krizi zřídily Moskva a Washington přímou telefonní linku pro podobné krize. Tak vážná už nikdy ale nepřišla. 

Vydáno pod