Washington – V USA se 6. listopadu rozhodne o tom, kdo bude na další čtyři roky nejmocnějším mužem planety. Bude to znovu Barack Obama, nebo se 45. prezidentem stane Mitt Romney? V historickém seznamu by ale ve druhém případě nepřibylo pětačtyřicáté, ale pouze čtyřiačtyřicáté jméno: Grover Cleveland byl totiž sice zvolen prezidentem dvakrát (1885-1889 a 1893-1897), nikoliv však ve dvou po sobě následujících obdobích. Proto se počítá dvakrát - jako 22. a 24. prezident.
Prezidenti USA: Rekordy, zajímavosti a kuriozity
Žádné kuriózní či rekordní zápisy letošní prezidentská volba zřejmě nepřinese, pokud by ale zvítězil Romney, mohl by vstoupit do historie jako jeden z nejbohatších. Kdyby všichni američtí prezidenti posledních padesáti let, tedy devět ve své době nejmocnějších mužů světa, dali dohromady své osobní jmění, pořád by to nestačilo na Romneyho majetek ve výši čtvrt miliardy dolarů. Zatím nedostižnou metu ale v tomto ohledu nasadil hned první prezident George Washington. Nevedl přitom přepychový život. Majetek měl většinou v pozemcích a hotovosti měl tak málo, že si na cestu na první inauguraci musel dokonce půjčit.
George Washington
Majetek ale není všechno. Hned čtyři američtí prezidenti se mohou pochlubit ziskem Nobelovy ceny za mír: Theodore Roosevelt (1906), Woodrow Wilson (1919), Jimmy Carter (2002) a Barack Obama (2009). Stejnou cenu mají i dva viceprezidenti: Charles Gates Dawes (1925) a Al Gore (2007).
Američtí prezidenti jsou ale přece jen pouze lidé a také se podle toho chovají. Warren G. Harding například prohrál v kartách veškerý porcelán Bílého domu, Dwight Eisenhower zase v Oválné pracovně zcela zničil korkovou podlahu, protože zde s oblibou nosil své golfové boty s hřeby. Podlahu museli vyměnit, přinejmenším ale „Ike“ tento sport v Americe zpopularizoval. Na sportování si potrpěl i Gerald Ford: denně si chodil zaplavat a v Bílém domě si dal pokaždé několik bazénů. Jednou dokonce uspořádal během plavání i tiskovou konferenci. Termín Bílý dům mimochodem jako první oficiálně použil Theodore Roosevelt, který si ho nechal v roce 1901 natisknout na dopisní papíry.
Dobrý mrav velí, aby prezidenti drželi domácí zvířectvo – a aby o tom také okolí vědělo. Převažují pejskové a kočičky, ale našli se v minulosti i mývalové, aligátoři (ty choval Herbert Hoover), ptactvo, lvíčata, oslíci, koně, poníci, jezevci, drůbež, medvědi, ovce, kozy a kravičky. Zajímavostí je, že u Kennedyů měli pejska Pušinku, který byl potomkem slavné čtyřnohé kosmonautky Strelky. Pušinku daroval Jacqueline Kennedyové pro dceru Caroline sám Nikita Chruščov a nikoho asi nepřekvapí, že pejska řádně prověřila CIA, jestli v sobě nemá odposlouchávací zařízení nebo časovanou bombu.
Franklin Delano Roosevelt
Kdo je tu nejstarší, kdo je tu nejstarší?
Největším americkým prezidentem - co do výšky - byl s 1,93 metru Abraham Lincoln, nejstarším mužem, který skládal prezidentskou přísahu, byl 69letý Ronald Reagan. Nejmladším prezidentem se naopak stal 42letý Theodore Roosevelt. Jeho vzdálený bratranec Franklin Delano Roosevelt má na svém kontě jiný - dnes už nepřekonatelný - rekord: funkci zastával 12 let (1933 až 1945) a zvolen byl čtyřikrát. Tomu nyní brání 22. ústavní dodatek z roku 1951, který počet funkčních období omezuje na dvě.
Nejkratší dobu ve funkci byl naopak William Henry Harrison, který zemřel v roce 1841 na zápal plic pouhý měsíc po inauguraci, při níž se nachladil. Mohl si za to ostatně sám: jeho inaugurační řeč trvala dvě hodiny a on si na ni do zimy nevzal ani kabát. Nejkratší řeč naproti tomu držel po svém druhém zvolení George Washington - měla jen 135 slov. Pro ilustraci: 135 slov přečte člověk průměrně za minutu při louskání odborného textu.
Přirozenou smrtí zemřeli v úřadě vedle Harrisona a Franklina D. Roosevelta ještě Zachary Taylor a Warren Harding. Dva bývalí prezidenti zemřeli ve stejný den, kuriózně dokonce v den 50. výročí vyhlášení nezávislosti: Thomas Jefferson zesnul 4. července 1826 a o pár hodin později ho následoval jeho předchůdce v úřadu John Adams.
Gerald Ford
Gerald Ford: Prezident, kterého nikdy nikdo nevolil
Obětí atentátu se během funkčního období stali Abraham Lincoln, William McKinley, John F. Kennedy a James Garfield. Ten ovšem víceméně zemřel v důsledku chyby lékařů, kteří mu do rány po kulce zanesli infekci. Neúspěšným pokusům o atentát čelili Andrew Jackson, Harry Truman, Ronald Reagan a Gerald Ford. Ten má na svém kontě také jednu kuriozitu: Je jediným šéfem Bílého domu, který se předtím o úřad neúspěšně ucházel a nikdy nebyl zvolen prezidentem ani viceprezidentem. Původní viceprezident Spiro Agnew totiž opustil úřad pro podezření z korupce a Forda následně jmenoval Richard Nixon, kterého po abdikaci vystřídal Ford následně i ve funkci prezidenta.
Abraham Lincoln
Nixon je mimochodem jediným prezidentem, jenž na svůj úřad rezignoval - po aféře Watergate. I když dlužno podotknout, že Andrew Johnson a Bill Clinton to měli pořádně nahnuté - posledně jmenovaný po sexuálním skandálu s praktikantkou Monicou Lewinskou. Do sexuologie nepřímo zafušoval také třicátý prezident Calvin Coolidge, po němž psychologové pojmenovali tzv. Coolidgeův fenomén – podle zábavné historky z doby, kdy s manželkou navštívil slepičí farmu.
Ve dvou případech se stali prezidenty USA otec a syn: John Adams (ve funkci 1797-1801) a John Quincy Adams (1825-1829) a George Bush (1989-1993) a George W. Bush (2001-2009). Třikrát se američtí prezidenti ve volbách porazili navzájem: John Quincy Adams v roce 1824 zvítězil nad Andrewem Jacksonem, ten mu to o čtyři roky později oplatil. Podobně si volební vítězství prohodili Martin Van Buren a William Henry Harrison v roce 1836 a 1840, stejně jako Benjamin Harrison a Grover Cleveland v letech 1888 a 1892.
William Henry Harrison
Během funkčního období se oženili tři prezidenti (James Tyler, Grover Cleveland a Woodrow Wilson), James Buchanan zůstal starým mládencem a společně s Jamesem Madisonem a Jamesem Polkem byl také jedním ze tří bezdětných prezidentů.
Za posledních sto let neměl žádný z amerických prezidentů vousy - naposledy zdobil knírek Williama Howarda Tafta (1909-1913), před ním bylo vousatých ještě devět prezidentů. První ženou, která se rozhodla jít do prezidentského klání, se v roce 1964 stala Margaret Chase Smithová, republikánská senátorka z Maine. Tvrzení, že Barack Obama je prvním Afroameričanem v Bílém domě, není přesné – ve skutečnosti je prvním americkým prezidentem tmavé pleti. Afroameričanů bylo před ním údajně pět - Thomas Jefferson, Andrew Jackson, Abraham Lincoln, Warren Harding a Dwight Eisenhower byli sice bílé pleti, ale smíšené bělošské a černošské krve.
Prezidenti USA:
1. George WASHINGTON (federalista), 30. dubna 1789 - 3. března 1797
2. John ADAMS (federalista), 4. března 1797 - 3. března 1801
3. Thomas JEFFERSON (demokrat - D), 4. března 1801 - 3. března 1809
4. James MADISON (D), 4. března 1809 - 3. března 1817
5. James MONROE (D), 4. března 1817 - 3. března 1825
6. John Quincy ADAMS (D), 4. března 1825 - 3. března 1829
7. Andrew JACKSON (D), 4. března 1829 - 3. března 1837
8. Martin Van BUREN (D), 4. března 1837 - 3. března 1841
9. William Henry HARRISON (whig), 4. března 1841 - 4. dubna 1841
10. John TYLER (whig), 6. dubna 1841 - 3. března 1845
11. James Knox POLK (D), 4. března 1845 - 3. března 1849
12. Zachary TAYLOR (whig), 4. března 1849 - 9. července 1850
13. Millard FILLMORE (whig), 10. července 1850 - 3. března 1853
14. Franklin PIERCE (D), 4. března 1853 - 3. března 1857
15. James BUCHANAN (D), 4. března 1857 - 3. března 1861
16. Abraham LINCOLN (republikán - R), 4. března 1861 - 15. dubna 1865
17. Andrew JOHNSON (R), 15. dubna 1865 - 3. března 1869
18. Ulysses Simpson GRANT (R), 4. března 1869 - 3. března 1877
19. Rutherford Birchard HAYES (R), 4. března 1877 - 3. března 1881
20. James Abram GARFIELD (R), 4. března 1881 - 19. září 1881
21. Chester Alan ARTHUR (R), 20. září 1881 - 3. března 1885
22. Grover CLEVELAND (D), 4. března 1885 - 3. března 1889
23. Benjamin HARRISON (R), 4. března 1889 - 3. března 1893
24. Grover CLEVELAND (D), 4. března 1893 - 3. března 1897
25. William McKINLEY (R), 4. března 1897 - 14. září 1901
26. Theodore ROOSEVELT (R), 14. září 1901 - 3. března 1909
27. William Howard TAFT (R), 4. března 1909 - 3. března 1913
28. Woodrow WILSON (D), 4. března 1913 - 3. března 1921
29. Warren Gamaliel HARDING (R), 4. března 1921 - 2. srpna 1923
30. Calvin COOLIDGE (R), 3. srpna 1923 - 3. března 1929
31. Herbert Clark HOOVER (R), 4. března 1929 - 3. března 1933
32. Franklin Delano ROOSEVELT (D), 4. března 1933 - 12. dubna 1945
33. Harry Shippe TRUMAN (D), 12. dubna 1945 - 20. ledna 1953
34. Dwight David EISENHOWER (R), 20. ledna 1953 - 20. ledna 1961
35. John Fitzgerald KENNEDY (D), 20. ledna 1961 - 22. listopadu 1963
36. Lyndon Baines JOHNSON (D), 22. listopadu 1963 - 20. ledna 1969
37. Richard Milhous NIXON (R), 20. ledna 1969 - 9. srpna 1974
38. Gerald Rudolph FORD (R), 9. srpna 1974 - 20. ledna 1977
39. James Earl CARTER (D), 20. ledna 1977 - 20. ledna 1981
40. Ronald Wilson REAGAN (R), 20. ledna 1981 - 20. ledna 1989
41. George Herbert Walker BUSH (R), 20. ledna 1989 - 20. ledna 1993
42. William Jefferson CLINTON (D), 20. ledna 1993 - 20. ledna 2001
43. George Walker BUSH (R), 20. ledna 2001 - 20. ledna 2009
44. Barack Hussein OBAMA (D), 20. ledna 2009 - současnost
Od roku 1852 vítězí ve volbách už pouze demokraté a republikáni, účast dalších politických uskupení či nezávislých kandidátů ale vyloučena není. Nejúspěšnějším nezávislým kandidátem 20. století byl Ross Perot, který v roce 1992 získal 18,9 procenta hlasů.