Washington - Poněkud stranou pozornosti zůstávají volby, které budou mít na politiku Spojených států podobně klíčový dopad. Američané totiž volí v některých státech guvernéry, poslance státních legislativních shromáždění a především senátory a celou Sněmovnu reprezentantů. Boj se vede například o senátorské křeslo za stát Massachusetts, na kterém téměř půlstoletí seděla legenda americké politiky – Ted Kennedy. Rozhoduje se o tom, zda jej obsadí demokratická profesorka z Harvardu Liz Warrenová nebo bývalý model a dočasný republikánský senátor Scott Brown.
Američané volí i Kongres, nejspíš zůstane opět rozdělený
Minulost Scotta Browna může ovlivnit jeho budoucnost. Odpůrci mu ve spotu vyčítají nahé fotky na obálce časopisu. Jde o jeden z mnoha příběhů voleb do Kongresu. I když ostatní nejsou třeba takhle barvité a celkově stojí trochu ve stínu voleb prezidentských, pro budoucnost Ameriky jsou volby do Kongresu zásadní.
Bez jasné podpory v Kongresu bude schopnost Baracka Obamy nebo Mitta Romneyho prosadit své sliby omezená. Sněmovnu reprezentantů teď ovládají republikáni – mají 242 křesel, demokrati 193. Takže demokrati potřebují získat 25 míst, aby sněmovnu ovládli. A podle politologů málokdo pochybuje o tom, že republikáni budou mít ve sněmovně většinu i po listopadu. Podle amerických médií se totiž zdá, že si demokraté udrží většinu v Senátu a republikáni ve Sněmovně reprezentantů, takže kterýkoliv vítězný prezidentský kandidát se bude muset zřejmě potýkat s rozděleným Kongresem.
Hlavní role Kongresu v době volebního patu
Sněmovna reprezentantů by v takovém případě volila prezidenta a Senát viceprezidenta. A tak by se snadno mohlo stát, že Spojené státy budou mít republikánského prezidenta Romneyho a demokratického viceprezidenta Bidena.
Kongresové počty jsou důležité kvůli jedné věci: Od ledna začínají platit vyšší daně a velké škrty v rozpočtu. Pokud se Kongres do té doby nedohodne na kompromisu, mohou se nad americkou ekonomikou začít stahovat mračna jako nad tou evropskou.
Volby se dnes konají i v Portoriku, zdejší lidé rozhodují o tom, zda se jejich země staně 51. státem USA.
Američané volí i Kongres (zdroj: ČT24)
Vydáno pod