Moskva – Ruský zákon, který ukládá všem nevládním organizacím pobírajícím finanční pomoc ze zahraničí označovat se na veřejných listinách a na webu hanlivě vnímaným označením „zahraniční agent“, vstoupil dnes v platnost. I když za nerespektování zákona hrozí vysoké pokuty, řada ruských občanských iniciativ a hnutí předem oznámila, že se nařízením nehodlá řídit.
„Nejsme žádní cizí agenti,“ komentuje nový ruský zákon Alexejevová
Veteránka sovětského disentu a předsedkyně moskevské Helsinské skupiny Ljudmila Alexejevová je tímto zákonem zklamána. „Nejsme žádní cizí agenti, nemůžeme a nebudeme tak sami sebe označovat,“ komentovala zákon Alexejevová v rozhovoru pro rozhlasovou stranici Echo Moskvy a dodala, že nezná žádnou nevládní organizaci, která by chtěla zákon dodržovat. Některé z nich už připravují žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.
Ljudmila Alexejevová na moskevské konferenci k 90. výročí narození Andreje Sacharov
Sporná právní úprava vyvolala nejen odpor aktivistů, ale i otevřený nesouhlas v zahraničí. Prezident Vladimir Putin dokonce minulý týden pod tlakem protestů slíbil, že bude dopad zákona pozorně sledovat a v případě potřeby se na něj „znovu podívá“. Odpůrci zákona ale od šéfa Kremlu větší aktivitu v tomto směru nečekají. Zákon byl navržen krátce po letošním Putinově znovuzvolení prezidentem a sám Putin ho podpisem uvedl v život.
Za nedodržování zákona hrozí až půlmilionová pokuta. Organizace přijímající granty z ciziny budou rovněž muset své vyúčtování předkládat každé čtvrtletí a budou podléhat častějším kontrolám. Zákon by se podle médií mohl týkat až tisícovky ruských nevládních organizací, na sportovní, kulturní, náboženské, vědecké a státem zřízené instituce se nevztahuje.
Rozhovor s Ivo Kaplánem (zdroj: ČT24)