Za 15 let od uvedení akčního filmu G. I. Jane, kde Demi Moorová dokazovala svoji rovnocennost, se v amerických ozbrojených silách pro ženy mnohé změnilo. Cestu emancipaci tehdy prošlapávala i první cizinka v americké armádě, Češka Petra Lovětínská, druhá absolventka vojenské akademie Citadel.
Dnes americkou uniformu obléká skoro dvě stě tisíc žen, to je 14 procent vojáků. Procházejí stejným výcvikem jako muži a pilotují třeba i záchranné vrtulníky v Afghánistánu. Když ale dojde na boj v první linii, pro pozemní akce mají pořád zákaz.
„Tato politika podrývá naši armádu. Omezuje možnosti velitelů nasazovat ty nejschopnější bez ohledu na pohlaví,“ tvrdí právnička Amerického svazu pro občanské svobody Ariela Migdalová.
Válku Pentagonu u federálního soudu v San Francisku vyhlásily čtyři veteránky z Iráku a Afghánistánu. Boj zblízka si vyzkoušely, ale za mimořádných okolností a bez papíru. Přestože obstály stejně dobře jako muži, uznání se nedočkaly.
„Ministr velmi dbá na posilování role žen v americké armádě, a rozšiřuje ji,“ odpovídá na kritiku mluvčí Pentagonu George Little.
Nejčerstvější změnou je, že od roku 2014 mají v testech námořní pěchoty dělat ženy stejný počet shybů jako muži. Veteránky ale kosmetické změny odmítly a opakují: Buď rovnost tváří v tvář nepříteli, nebo soudní boj do konečného vítězství.
