Tajný projekt z 50. let: Měsíc měl dostat zásah jako Hirošima

Washington - Při hledání v archivu byste ji mohli snadno přehlédnout. „Studie výzkumných letů na Měsíc“ nezní nijak zajímavě, stejně jako její krycí název Projekt A-119. Přesto šlo o něco, co zní jako ze špatného sci-fi románu: byl to přísně tajný plán amerického vojenského letectva z 50. let, jehož cílem bylo odpálit na Měsíci jadernou nálož, a nahnat tak Sovětům pořádný strach. Nakonec z nebezpečné hry s ohněm ale sešlo.

Z utajovaných dokumentů, které získala televizní stanice CNN, vyplývá, že projekt spatřil světlo světa v roce 1958, tedy v době studené války, kdy vrcholily závody v jaderném zbrojení, a rok poté, co Sověti vypustili první družici Sputnik-1. Američané ve vesmírném souboji zaostávali a potřebovali dokázat něco velkého. Vědci tehdy podle CNN dokonce vypracovali několik zpráv, jak výbuch na Měsíci technicky provést.

Projekt řídil fyzik Leonard Reiffel, kterému je nyní 85 let. Říká, že detonace tehdy měla mít tři aspekty: vědecký, vojenský i politický. Měla vyzkoušet, jsou-li jaderné zbraně použitelné i ve vesmíru. Dokonce se prý hovořilo i o tom, že by se na Měsíci vybudovala vojenská základna vybavená jadernými hlavicemi, která by nahradila ty pozemní v případě, že by je zničil sovětský úder.

Bomba měla být zhruba tak velká jako ta, která dopadla na Hirošimu, a ke vzdálenému cíli ji měla dopravit mezikontinentální raketa odpálená z neznámého místa. Mělo jít o atomovou bombu, protože vodíková by prý pro střelu byla moc těžká. Výbuch by podle Reiffela nicméně býval Měsíc nezničil a ani nijak nepoškodil. „Byl by to mikroskopický výbuch. Zanechal by po sobě kráter, který by podle mě nebyl ze Země pozorovatelný, dokonce ani dobrým teleskopem,“ říká.

Nakonec byl ale celý plán zastaven – kvůli obavám z možných rizik a kontaminace Měsíce. Američané přesto úspěch na Měsíci slavili - o deset let později, 21. července 1969, na jeho povrch vstoupil jako první člověk na světě Neil Armstrong.

Reportáž Blanky Závitkovské (zdroj: ČT24)