Riceová se ocitla pod palbou kritiky ze strany republikánů poté, co po zářijovém útoku na americký konzulát ve východolibyjském městě Benghází v televizních pořadech tvrdila, že násilnosti byly spontánním vyjádřením hněvu věřících kvůli protimuslimskému videu natočenému ve Spojených státech.
Později ale vyšlo najevo, že to není pravda a že útok, který skončil smrtí čtyř Američanů včetně velvyslance Christophera Stevense, byl promyšlenou akcí teroristů. Republikáni jednu dobu hrozili, že jmenování Riceové ministryní zablokují v Senátu.
Riceová v dopise Obamovi své rozhodnutí neucházet se o funkci údajně zdůvodnila právě tím, že se chce vyhnout zdlouhavé a pro zemi nedůstojné schvalovací bitvě v Senátu.
Riceová v americké zahraniční politice působí od roku 1993. Začala za prezidenta Billa Clintona jako řadový zaměstnanec Národní bezpečnostní rady. Poté zažila rychlý kariérní vzestup a v roce 2009 se stala americkou velvyslankyní při OSN podobně jako vůbec první americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. S pozdější republikánskou ministryní zahraničí Condoleezzou Riceovou má shodné příjmení, ale není s ní v příbuzenském vztahu.
