Moskva – V roce 1969 dostala Moskva citelný zásah, když Američané poprvé vstoupili na povrch Měsíce. Mnohaletý boj o prvenství při dobývání vesmíru ale Sovětský svaz nevzdal. Důkazem bylo automatické vozidlo zvané Lunochod. První vesmírné vozítko se rozjelo po měsíčním povrchu v roce 1970, Lunochod 2 vypustila sonda Luna 21, která byla k Měsíci vypuštěna právě 8. ledna 1973.
První člověk na Měsíci byl Američan, první vozítko bylo ale sovětské
Konstrukčně vycházela Luna 21 ze svých předchůdkyň, vážila 4 850 kilogramů a na oběžnou dráhu sondu vynesla raketa Proton z kosmodromu Bajkonur. Na měsíční povrch dosedla v kráteru Le Monnier 15. ledna a hned následující den vyjel ze sondy Lunochod 2.
Základ Lunochodů, kuriózních „hrnců na osmi kolech“, tvořil válcovitý přístrojový blok s odklopnou horní částí se slunečními bateriemi. Vpředu byly dvě televizní kamery, s jejichž pomocí se vozidlo ovládalo ze Země. Lunochod, který vážil 840 kilogramů, se pohyboval po osmi kolech z lehkého kovu a s výpletem jako například u bicyklu, z nichž každé mělo svůj elektrický motor.
Mise Lunochodu 2 byla ještě úspěšnější než u jeho předchůdce. Na své pouti dlouhé 37 kilometrů, více než jakýkoli jiný pojízdný robot na různých nebeských tělesech sluneční soustavy, pořídil 86 panoramatických záběrů a odeslal přes 80 000 snímků. Jeho výzkumný program byl oficiálně ukončen 3. června 1973. Lunochod 1 pořídil 20 000 snímků a 200 panoramatických záběrů a během necelého roku urazil 10,5 kilometru.
Záhada konce Lunochodu 2 vyřešena až v roce 2010
Sedmatřicet let starou záhadu konce Lunochodu 2 vyřešil až v roce 2010 astronom Phil Stooke z kanadské Západoontarijské univerzity. Na snímcích měsíčního povrchu, které zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA), se mu podařilo Lunochod 2 najít. Podle Stooka lunochod nešťastnou náhodou zajel do malého kráteru. Stroji se sice z kráteru podařilo dostat, ale při nehodě se chladič zanesl prachem, což způsobilo přehřátí a předčasný konec měsíční mise vozidla.
Lunochod 2 byl v prosinci 1993 vydražen v New Yorku v aukci za 68 500 dolarů (1,3 milionu korun). Vlastníkem vozítka se stal vesmírný turista Richard Garriott, syn bývalého amerického astronauta Owena Garriotta.
Série nepilotovaných vesmírných misí Sovětského svazu v rámci programu Luna začala v lednu 1959 a byla zaměřena na dosažení a prozkoumání Měsíce. Sonda Luna 1 nabrala příliš vysokou rychlost, kolem zemské oběžnice jen prolétla a zamířila ke Slunci. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se v roce 1959 stala Luna 2, Luna 3 na Zemi odeslala první snímky odvrácené strany Měsíce. První měkké přistání na Měsíci se Sovětům podařilo až v únoru 1966 díky sondě Luna 9.
V roce 1977 se mělo na cestu do vesmíru vydat třetí měsíční vozítko, krátce předtím ale byl celý program Luna zrušen jako značně nákladný. Lunochod 3 tak skončil v muzeu továrny v Chimkách nedaleko Moskvy. Sovětský svaz ani Rusko již žádného následovníka Lunochodu nikdy na Měsíc nevyslaly.
Další, americká vesmírná vozítka Sojourner, Spirit, Opportunity a Curiosity se vydala na planetu Mars. Počátkem loňského roku ruská vesmírná agentura Roskosmos oznámila, že v budoucnu počítá s vysláním dalších vesmírných vozítek na Měsíc, která by měla být předzvěstí stálé základny či mezinárodní observatoře na Měsíci.