Brit chce přejít v zimě Antarktidu. Čekají ho 90stupňové mrazy

Kapské Město - Brit Ranulph Fiennes se vydal z Kapského Města do Antarktidy, aby se připravil na zimní přechod tohoto kontinentu na lyžích. Spolu s pěti kolegy se osmašedesátiletý dobrodruh vydá na trasu dlouhou 4 000 kilometrů zřejmě v březnu. Půjde o první zimní přechod Antarktidy v měsících, kdy tam teplota může spadnout až k minus 90 stupňům Celsia.

O svém týmu před odjezdem z Jihoafrické republiky řekl, že „je na expedičních cestách už 40 let a překonal několik světových rekordů. Dva z nich v Antarktidě, ale oba v letním období“. „Na zimní expedici tam proto nejsme o nic větší experti než kdokoli jiný. V zimě Antarktidu zatím nikdo nepřešel, takže se vydáváme do neznáma,“ říká dobrodruh.

Ranulph Fiennes:

„Až vyrazíme, tak všechna letadla, všechny lodě, zmizí na osm měsíců z Antarktidy a zůstaneme na všechno sami.“

Tým se pečlivě připravil, důkladně testoval speciální vybavení. Třeba radar, co odhalí trhliny v ledovci nebo upravené buldozery, které potáhnou zásoby a ubytovací buňku. Během testů ve Švédsku ale bylo jen minus 40. V Antarktidě už ale naměřili i minus 90 stupňů Celsia. „Může to být hrozné, až tam dorazíme. Proč ale ztrácet čas a myslet na to ještě předtím,“ uklidňuje obavy Fiennes.

V Guinnessově knize rekordů je Fiennes označen za „největšího žijícího cestovatele“. Bez podpory Antarktidu přešel pěšky v letním období na přelomu let 1992 a 1993. Roku 2003 také dokázal v šesti dnech zaběhnout na pěti různých kontinentech sedm maratonských závodů. Přežil rakovinu a na svazích Mount Everestu překonal infarkt.

Výzev, jaké má tato expedice před sebou, na Zemi už mnoho není. Na nejvyšší hoře světa Mount Everestu tvoří davy horolezců zácpy. Známý režisér James Cameron loni jako první sám přistál v nejhlubším místě oceánu - Mariánském příkopu. Rakušan Felix Baumgartner naopak zamířil na hranici vesmíru a skočil z rekordní výšky. Lidstvo se už chystá zamířit i do nitra Země. Japonští vědci plánují projekt za miliardu dolarů. Chtějí provrtat šest kilometrů zemské kůry a na povrch poprvé vyzvednout vzorky z vrstvy pod ní.

Reportáž Václava Černohorského (zdroj: ČT24)