Brusel - Belgický senát sepsal rezoluci, kterou se omlouvá za chování státu během holocaustu. Uznal, že mnohé úřady tehdy svou aktivní i pasivní kolaborací s Němci k vyvražďování tamních Židů přispěly. Kritikům ovšem vadí, že se belgický stát neomluvil jako celek.
Belgie se omlouvá za kolaboraci s Němci, kvůli níž umírali Židé
Bella Swiatlowski viděla své rodiče naposledy v rodném domě v Bruselu. Za záchranu života vděčí hrdinství jedné katolické rodiny, která ji ukryla v domě. Z jeho prvního patra sledovala s náhradní matkou deportace Židů. „Poklepala mi na hlavu a řekla: 'Schovej se, maličká, aby tě neviděli.' V tu chvíli jsem netušila, jaké neštěstí se odehrává,“ prohlásila Bella. Žena dodnes trpí traumaty kvůli tomu, jakým peklem si její rodiče museli projít.
Také Belgie přitom měla svůj Terezín. Na pětadvacet tisíc Židů a stovky Romů nechala navézt do sběrného tábora v Dossin SS. Osmadvaceti transporty je pak převezla na jistou smrt do Osvětimi.
Deportace Židů
Belgie zpytuje svědomí
I když byla země okupovaná Němci, některé její úřady vědomě na holocaustu spolupracovaly. Proto belgický senát nachystal omluvu. „Byly tu jisté úřady, které přispěly k tomu, že Židé byli identifikovaní, zatčení a pak deportovaní,“ prohlásil socialistický senátor a autor rezoluce Philippe Mahoux.
Podle kritiků to ale nestačí. Vadí jim, že se vina přiznává jen některým úřadům. „Senát totiž neuznává, že belgický stát jako takový byl spolupachatelem na zločinech proti lidskosti,“ míní šéf belgické Asociace pro paměť šoa Eric Picard.
V Česku, kde nacisti s využitím protektorátních úřadů vyvraždili 80 tisíc Židů, zatím zazněly omluvy jen od advokátní a lékařské komory. „Federace židovských obcí nepředpokládá žádnou omluvu ze strany českého státu. Koneckonců mluvíme o době nesvobody,“ konstatoval tajemník federace Tomáš Kraus.
Reportáž Bohumila Vostala a Blanky Závitkovské (zdroj: ČT24)
Okupovaná byla přitom i Francie nebo Norsko. Ty se ale za kolaboraci s Němci při raziích proti Židům omluvily.