EU exit - Cameron stojí před nelehkou volbou

Londýn/Praha - Nejen Británie, ale celá Evropa netrpělivě čekají na odložený projev premiéra Davida Camerona, který má napovědět, jakým směrem se budou dál ubírat vztahy království se zbytkem EU. Spekuluje se i o tom, že by Británie mohla usilovat o vystoupení z unie. Co přesně Cameron řekne, není známo. Jisté je však to, že pokud by Británie měla nabrat směr EXIT EU, čeká ji velmi komplikovaná cesta. Projev Davida Camerona sledujte živě na kanále ČT24 nebo na tomto webu zítra od 9:00.

Hamletovská otázka „být, či nebýt“ momentálně zní hlavou většině Britů a zejména politiků. V názoru na vzájemný vztah Británie a zbytku Evropské unie nejsou jednotní a platí to i o Cameronových konzervativcích. Britský premiér v podstatě bojuje na dvou frontách – národní a stranické.

Toryové sice chtějí přehodnotit vztah své země k EU a vyjednat si lepší podmínky. Uvnitř strany se ale vytvořilo křídlo, k němuž se hlásí něco přes sto z tří set šesti konzervativních poslanců, kteří Camerona tlačí k dalekosáhlejším krokům či přímo k odchodu z unie.

Manifest konzervativního křídla Toryů je možné si prohlédnout zde. (anglicky)

Cameronův kabinet už proto vybírá oblasti zájmu, ve kterých by měla Británie rozhodovat sama. Imigrační a měnová politika patří mezi ty nejakutnější. Konzervativnější křídlo tlačí však i na další oblasti. Trvá například na „významných revizích“ smluv EU týkajících se například veškerého sociálního a pracovního práva, včetně směrnice o pracovní době, která má podle nich velký dopad na britskou ekonomiku. 

Britský premiér David Cameron v parlamentu
Zdroj: STF/ISIFA/EPA

Cameron chce využít toho, že země eurozóny budou při dalších snahách o udržení eura zřejmě potřebovat změny v unijních smlouvách, a k tomu zase potřebují i britský souhlas. Jinými slovy, pokud se Británii požadované pravomoci nevrátí nebo se nějakým způsobem Británie nedohodne na výjimkách, plánuje Cameron zablokovat změny evropských smluv, které mají zefektivnit fungování eura. 

Ministerský předseda už také avizoval, že Britové by měli mít šanci rozhodnout o vztahu s unií sami. Proto je toho názoru, že dohodnuté změny by pak měl podpořit „čerstvý souhlas voličů“ v podobě referenda plánovaného po parlamentních volbách v roce 2015. Možný důvod? Uspokojit rebely ve straně a zajistit si přízeň voličů. 

Podle bývalého eurokomisaře Petera Mandelsona bude ale premiér zklamaný. Mendelson totiž tvrdí, že je bláhové vyjednávat o změně postavení Británie v EU a diktovat si, kdy skončí. „Zvláště, když mu podle nich nejde o zájmy Evropy jako celku, ale o britskou výjimku,“ konstatoval pro list Guardian lord Mendelson.

Referendum coby hazard

Referendum je totiž velká vnitropolitická hra. Do něj tlačí Camerona konzervativní křídlo toryů. Pokud by ale Británie jednou opravdu zamířila mimo evropské společenství, nebylo by to podle samotného ministerského předsedy a šéfa strany správné. Cameron by rád v unii zůstal. „Nechci, aby se to stalo (odchod Británie z unie). Chci, aby Evropská unie byla úspěšná, a chci takový vztah mezi Británií a EU, který nás v ní udrží,“ mělo zaznít při pátečním projevu, který ale Cameron kvůli situaci v Alžírsku odložil na zítra.

Na Cameronovu hlavu ale míří kritika i ze strany proevropsky laděných politiků, a to včetně koaličních Liberálních demokratů. Předseda Lib-Dem a vicepremiér kabinetu Nick Clegg varoval před nejistotou na trzích a zmrazení růstu v době stále trvající hospodářské krize, pokud by bylo referendum svoláno. Pokud tedy Cameron potvrdí referendum, dá se předpokládat, že dojde k určitým turbulencím, které budou mít vliv na stabilitu jeho kabinetu.

Proti referendu se staví i opoziční Labouristická strana. Její předseda Ed Miliband je toho názoru, že referendum by nyní vedlo k velkým nákladům. Připouští však, že by jej bylo možné vyhlásit, pokud by Británie měla v budoucnosti převést nějaké další pravomoci na Brusel. Ještě dále jde jiný labourista, stínový ministr financí Ed Balls, který v květnu uvedl, že referendum o setrvání země v EU je otázka, „jejíž čas přijde“.

Cesta tam, kam se ještě nikdo nevydal

Kdyby se Británie rozhodla odejít z EU, kráčela by po panenské cestě. K podobnému kroku se totiž ještě nikdy žádná země EU neuchýlila. Sama Británie se nicméně již jednou pokoušela od postupující evropské integrace upustit. V roce 1975, dva roky po vstupu země do evropského společenství, proběhlo v ostrovním království referendum, zda má země setrvat v Evropském hospodářském společenství. Přes 67 procent občanů se však tehdy vyslovilo, že ano.

EU s možností odchodu některého svého člena dlouho vůbec nepočítala. Tuto možnost otevřela až Lisabonská smlouva přijatá v roce 2009. To ovšem neznamená, že je cesta ven z unie zcela jasná. Zástupci státu, který uvažuje o vystoupení, nejprve musí získat dostatečně silný mandát pro tento krok ve své zemi v souladu s jejím ústavním pořádkem -  to může znamenat referendum nebo o tom může rozhodnout parlament.

Zimní Londýn
Zdroj: ČT24/sxc.hu

Jak by případný plebiscit dopadl v Británii, je těžké odhadovat. Průzkumy naznačují, že se preference Britů rychle mění. „Loni v květnu by se většina voličů vyslovila pro odchod Británie z EU. 51 procent lidí tehdy řeklo, že by hlasovali pro odchod, zatímco jen 28 procent chtělo v EU zůstat,“ popisuje Peter Kellner, ředitele společnosti YouGov, která se specializuje na výzkum veřejného mínění, a pokračuje. „Teď se rozdíl zmenšuje: 42 procent voličů by hlasovalo pro odchod z EU, už 36 procent by ale chtělo zůstat.“

Pozice Británie při vyjednávání nebude růžová

I kdyby se většina Britů vyslovila pro odchod, pořád by Británii čekalo vyjednání rozchodu na evropském poli. S Evropskou radou, která sdružuje lídry všech zemí EU, by si musela dojednat konkrétní podobu smlouvy o vystoupení. Tu by pak musel posvětit Evropský parlament a ostatní země EU. Ty podle Lisabonské smlouvy rozhodují na půdě rady kvalifikovanou většinou, to znamená, že Británie by v tomto případě pro svůj záměr musela najít podporu nejméně 55 procent členů rady zastupující členské státy, které reprezentují nejméně 65 procent obyvatelstva EU.

Součástí výstupní smlouvy by musel být budoucí rámec vztahů Británie s unií. Vyjednat by si tak musela především dohodu, která ve vztahu k ní nahradí pravidla vnitřního trhu. Velkou vstřícnost EU při jednání přitom nelze očekávat, britský odchod z unie by totiž měl negativní dopad na hospodářství celé unie a zřejmě i důvěru investorů v ni. „Vyjednávací pozice s hlavními hráči v Evropské unii – s Francií a s Německem – by nebyla pro Británii vůbec dobrá a mohlo by se jí to z hlediska obchodních vztahů s těmito velkými a pro ni významnými zeměmi vymstít,“ potvrdil v rozhovoru pro Portál ČT24 ekonom ČSOB Jan Bureš s tím, že by to mohlo Británii zkomplikovat například vývoz zboží do EU.

Jednoduchou pozici by Británie neměla ani podle experta na evropské právo z London School of Economics Jana Komárka. Sama proti 26 zemím EU by své zájmy hájila jen těžko. „Nakonec by musela od řady svých požadavků, kvůli kterým Britové volají po odchodu z EU, ustoupit,“ míní Komárek. To pocítilo také například Švýcarsko, jedna z mála evropských zemí stojících mimo EU, když upravovalo své vztahy s unií. "Švýcaři se bránili volnému pohybu pracovníků (tedy práva občanů EU hledat si ve Švýcarsku práci bez víz, pozn. red.). Ale nakonec museli ustoupit," připomněl Komárek.

Ekonomika na prvním místě

Pokud by se Británie s členskými zeměmi na půdě rady nedohodla, má ještě šanci. Musela by ale čekat dva roky od chvíle, kdy ostatním oznámila svůj plán, než by mohla odejít z EU i bez souhlasu evropských partnerů. Tato cesta by ale byla podle Komárka prakticky neprůchodná. Vyvstala by totiž řada nejasností ohledně úpravy dalších vztahů Británie s EU.

„Ekonomicky je Británie tak silně navázána na jednotný evropský trh, že by pravidla EU musela nahradit nějaká nová dohoda,“ zmínil Komárek. Lze proto očekávat, že by Británie využila prodloužení lhůty ke smírnému řešení svého odchodu, s nímž by všichni souhlasili.

Odchod z EU nedoporučují ani euroskeptici z Open Europe

„Z ryze ekonomického pohledu je pro Velkou Británii členství v EU tou nejlepší volbou. Všechny ostatní alternativy mají velké nevýhody a všechny by si vyžádaly jednání a shodu s dalšími členskými státy EU,“ píše se ve studii renomovaného britského euroskeptického think-tanku Open Europe.

Velká Británie
Zdroj: Jason Alden/Isifa/Rex Features

Ekonomové totiž upozorňují, že by vystoupení Británie z EU mohlo přinést komplikace celé řadě odvětví britského hospodářství, což by mohlo zemi přívést dokonce do recese. Konkrétně lze však dopady jen těžko kvantifikovat, záleželo by totiž na tom, jaké podmínky odchodu by si Británie vyjednala.

„Pokud by to znamenalo, že by Velká Británie musela čelit nějakým celním opatřením, například dovozním kvótám nebo celním tarifům, tak by to na ni samozřejmě mělo devastační dopad,“ řekl Portálu ČT24 prorektor Vysoké školy obchodní Pavel Neset s tím, že by export mohl v takovém případě propadnout i o více než 10 procent. Nejvíce by odchod Británie z EU podle něj pocítily průmysl a služby, naopak polepšit by si Británie mohla v oblasti zemědělství, kde není tolik závislá na společné dotační politice, jako je tomu v případě dalších zemí EU.

Jan Bureš má naopak obavy o srdce britské ekonomiky - finančnictví. „Není například úplně jasné, jestli by bylo možné pro řadu finančních institucí obsluhovat klienty v EU z Londýna, jako to dělají teď. Nebo jestli by musely přesunout, kvůli rozdílům v regulaci, své aktivity do některé země EU,“ popsal. 

A počítat je třeba také s propady akciových trhů. „Pokud by se otázky referenda ukázaly jako skutečně aktuální. Akcie firem, které působí ve Velké Británii, by mohly propadnout až o 10 procent,“ upozornil Neset. Záleželo by ale samozřejmě na tom, jak moc by se nakonec obavy z odchodu Británie z EU ukázaly opodstatněné, případně jaké podmínky odchodu by si Británie na poli EU dokázala vyjednat.

Pavel Neset, prorektor Vysoké školy obchodní

„Kdyby se k hlubokým strukturálním problémům, které unie má, přidalo ještě to, že jedna z nejsilnějších zemí chce odejít z EU, tak by to mohlo mít katastrofální následky v tom, jak vnímají investoři EU jako celek. Už jenom spekulace o referendu nepřidávají klidu na akciových trzích.“

Podle britských byznysmenů může mít už samotná nejistota ohledně toho, zda a kdy bude referendum vypsáno, nebezpečné dopady na tamní ekonomiku a příliv zahraničních investic do země. „Jako šéfa velké firmy vás Británie nepřestane lákat, ale jazýček vah se posune a vy si budete hledat alternativy,“ popsal v rozhovoru pro The Guardian viceprezident japonské investiční banky Nomura sir Andrew Cahn. „Nejistota je nepřítel investic,“ potvrdil Lord Brown, jeden z nejuznávanějších kapitánů britského byznysu.

Právě ekonomické dopady odchodu Británie z unie by mohly být důležitým aspektem, který nakonec přiměje zemi k setrvání v unii. Zcela jistě ji navíc k tomu budou přemlouvat i ostatní členové EU. Odchod Británie by totiž neprospěl ani unijní ekonomice a její důvěryhodnosti na finančních trzích. A oslabit by mohl také pozici unie při jednání se Spojenými státy. Británie totiž má v porovnání s dalšími zeměmi EU s USA nadstandardní vztahy.