Kuvajt – V Kuvajtu se sešli zástupci asi 60 zemí světa, aby přispěli na pomoc Syřanům postiženým konfliktem. Dárci přislíbili celkem 1,5 miliardy dolarů. Pomoc je určena výhradně civilistům postiženým boji. Miliarda dolarů by měla jít na pomoc Syřanům, kteří uprchli do okolních zemí. Půl miliardy má pak jít ve prospěch civilistů na území Sýrie. Konference se účastnil i šéf OSN Pan Ki-mun, který tady „ve jménu lidskosti“ vyzval obě strany konfliktu v Sýrii k zastavení bojů.
Svět posílá 1,5 miliardy dolarů na pomoc Syřanům
Král Abduláh z Jordánska, které přijalo skoro čtvrt milionu syrských uprchlíků, tvrdí, že zdroje na pomoc těmto lidem jsou téměř vyčerpány. „Dosáhli jsme na dno,“ řekl.
Pan Ki-mun popsal situaci v Sýrii jako „katastrofální“. „Vyzývám všechny strany, zejména syrskou vládu, aby přestaly se zabíjením, aby zastavily násilí,“ řekl generální tajemník OSN. Poprosil také dárce, aby přispěli na pomoc lidem postiženým válkou. OSN nakonec vybrala 1,5 miliardy dolarů. Za peníze chce pořídit jídlo a provizorní obydlí pro 4 miliony lidí v Sýrii a dalších 700 tisíc Syřanů, kteří uprchli do zahraničí. Peníze by měly vystačit na půlroční humanitární operaci.
Kuvajtský emír přislíbil zkraje konference 300 milionů dolarů. Dalšími 300 miliony dolarů prý přispěje Saúdská Arábie. Německo chce dát 10 milionů eur. Evropská unie na konferenci přislíbila 100 milionů eur (2,6 miliardy korun), které už Brusel uvolnil. Částkou 20 milionů korun přispěje letos na pomoc pro obyvatelstvo Sýrie i syrské uprchlíky v regionu také Česká republika. USA již v úterý oznámily dalších 155 milionů dolarů humanitární pomoci. Za minulé dva roky, po něž už skoro syrský konflikt trvá, USA poskytly pro potřeby určené civilistům 365 milionů dolarů.
GALERIE
Uprchlický tábor v Jordánsku autor: Jeff J Mitchell/Getty Images, zdroj: Isifa
Šéfka humanitárních operací OSN Valerie Amosová varovala, že zimní počasí zřejmě situaci syrských uprchlíků ještě zhorší. Kritická může být zima zejména pro ženy a děti, které často nemají teplé oblečení ani deky.
Včera večer přitom humanitární organizace Lékaři bez hranic varovala, že zahraniční pomoc neproudí do všech částí Sýrie. OSN ovšem tvrdí, že ve spolupráci se Syrským arabským červeným půlměsícem rozdělila asi polovinu pomoci celkem 1,5 milionu lidí. Další humanitární organizace pak doručily pomoc do oblastí, které ovládají rebelové.
Marek Štys z organizace Člověk v tísni:
„Teploty jsou tam kolem nuly, takže spousta lidí má problém s vytápěním, s vařením a s oblečením. Sýrie je čím dál více vyjedená, jídlo je drahé a není k dostání.“
Vláda podle Štyse v podstatě blokovala přesun pomoci z jižních oblastí na sever země. Právě oblast na severu Sýrie je teď pod kontrolou opozice, sem se pomoc téměř nedostane. Do regionu se přitom soustředí civilisté prchající před boji, neboť bezpečnostní situace je tady stálejší. Jenže tady chybí jídlo, chleba, léky nebo zdravotní pomoc.
Rozhovor s humanitárním pracovníkem Markem Štysem (zdroj: ČT24)
Svítá naděje na dialog?
Šéf syrské opoziční koalice Ahmad Muáz Chatíb je ochoten jednat se syrskou vládou o ukončení politické krize. „Jsem připraven k přímým rozhovorům se zástupci syrského režimu, a to buď v Káhiře, Tunisku nebo v Istanbulu,“ napsal Chatíb na Facebooku. Má ale dvě podmínky. Žádá propuštění 160 tisíc lidí, kteří jsou ve vězení za účast na protivládních aktivitách. Chce také pasy pro Syřany, kteří žijí v cizině. Mnozí z nich ze Sýrie odešli nelegálně a při vstupu bez platných cestovních dokladů jim hrozí zatčení.
Vláda opozici zve k dialogu pravidelně. Naposledy to učinil v lednovém projevu Asad, který chce, aby se tento národní dialog konal v Damašku. Zatím ale nikdo z opozice k dialogu ochotný nebyl.