Francie si soupeře v Mali nepřímo zaplatila, tvrdí velvyslankyně USA

Paříž – Miliony dolarů výkupného, které Francie a další evropské země zaplatily za osvobození rukojmích držených extremisty v oblasti Sahelu, skončily v rukou ozbrojenců severoafrické větve teroristické sítě al-Káida. Právě proti nim nyní francouzská armáda v Mali bojuje. Tvrdí to bývalá americká velvyslankyně v Mali Vicki Huddlestonová. Francie ovšem popírá, že by kdy nějaké výkupné zaplatila.

„Šíří se zvěsti, že Francie zaplatila významné výkupné, možná až 17 milionů dolarů (320 milionů korun) za rukojmí, kteří byli uneseni v uranovém dole v Nigeru v roce 2010,“ prohlásila v rozhovoru odvysílaném dnes francouzskou televizí i-Télé americká ambasadorka v Bamaku z let 2002 až 2005. Německá vláda prý zaplatila pět milionů dolarů (94 milionů korun), aby se domohla osvobození svých občanů počátkem roku 2000.

Spojené státy podle Huddlestonové placení výkupného vždy kategoricky odmítaly, evropské vlády ale prý měly pocit, že nemají na výběr. Claude Guéant, který působil v tehdejší době za vlády prezidenta Nicolase Sarkozyho jako náčelník štábu francouzské armády, ovšem popřel, že by Francie kdy nějaké výkupné složila. Propouštění rukojmích dojednávali podle něj vždy prostředníci. Sarkozy nicméně v polovině loňského roku v souvislosti s případem dvou rukojmích v Afghánistánu uvedl, že pro jeho vládu placení výkupného nepředstavuje žádný problém. Současný prezident François Hollande se k minulým případům nevyjádřil, jen ujistil, že u sedmi Francouzů, kteří jsou nyní v Sahelu zajati, se o penězích nejedná. „Hledáme kontakty. O nějakých finančních otázkách ale není řeč,“ řekl.

O placení výkupného v Sahelu píše ve své knize z roku 2012 také Serge Daniel, korespondent agentury AFP a rozhlasové stanice Radio France International (RFI) v Bamaku. Dvě francouzské společnosti zde podle něj zaplatily na výkupném 13 milionů eur (328 milionů korun), Rakousko dalo tři miliony eur (76 milionů korun), Španělsko devět milionů eur (227 milionů korun) a Kanada tři až pět milionů eur (76 až 126 milionů korun). Tyto peníze umožnily podle Huddlestonové rozkvět Organizace al-Káida v muslimském Maghribu (AQIM).

Francie zahájila 11. ledna letošního roku v Mali vojenskou operaci s cílem pomoci vládě v Bamaku potlačit islamisty napojené na al-Káidu. Ustupující rebelové nyní drží několik západních rukojmích, z nichž osm jsou francouzští občané.

Malijský voják
Zdroj: ČTK/AP/Jerome Delay

Na severu Mali zaútočil sebevražedný atentátník

Na severu Mali dnes spáchal sebevražedný útočník atentát na maliskou vojenskou hlídku. O život přišel pouze sám, jeden z vojáků byl raněn. Je to první útok tohoto druhu v Mali od 11. ledna, kdy armádě bojující proti islámským radikálům přišly na pomoc francouzské jednotky. Jeden člověk dnes zemřel při přestřelce mezi vojáky z provládního a protivládního tábora v Bamaku. Skupina, která podporuje nynější vládu, přepadla tábor gard svrženého prezidenta Amadoua Toumaniho Tourého. Incident je důkazem chaosu, který stále panuje v maliských ozbrojených složkách.

Dnes Francouzi spolu s vojáky z Čadu postupovali dále na sever a dostali se až do Tessalitu, který leží necelých 100 kilometrů od hranice s Alžírskem. Jako první Francouzi podobně jako v jiných městech obsadili letiště.

Francie, která má v Mali 4 000 vojáků, chce s jejich stahováním z africké země začít v březnu. Místní armádě pak má pomáhat mírová mise, vedená OSN a vykonávaná hlavně africkými vojáky.