Vesmírný úspěch: Curiosity provrtala Mars

Pasadena (USA) - Významný milník překročili vědci při zkoumání Marsu. Sonda Curiosity poprvé vyvrtala díru do povrchu rudé planety. Rozbor prášku získaného z kamene může ukázat, jestli na Marsu existoval život. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Už teď mají vědci důkazy, že tam tekla voda.

Curiosity použila vrtačku na konci robotické ruky, která vrtala do kamene v minulosti zjevně poznamenaného prouděním vody. Po několika mělkých testovacích vrtech vyvrtala v pátek sonda během asi sedmi minut díru širokou 1,6 centimetru a hlubokou 6,4 centimetru.

Sonda, která je velká asi jako automobil, pracuje na Marsu od loňského srpna a na rudé planetě pátrá po stopách mikrobiálního života. I když předcházející sondy na Marsu rýpaly do kamenů a prachu, Curiosity jako první bude vyvrtaný prášek v palubní laboratoři zkoumat.

Nejpokročilejší planetární robot, jaký byl kdy sestrojen

Projekt stál 2,5 miliardy dolarů. Jemný šedý prášek skrývá tajemství, jestli na rudé planetě mohl existovat život. „Rameno pomocí pohybů jako při taiči prášek proseje, potom ho otvorem nasype do vozítka a přístroje uvnitř provedou jeho chemický rozbor,“ vysvětluje další postup člen vědeckého týmu Curiosity Ashwin Vasavada.

Vědci věří, že mezi minerály a usazeninami objeví stopy po sloučeninách organických látek: důkaz o působení mikroorganismů. První robotický vrt na rudé planetě proto budí mezi výzkumníky obrovské nadšení. „Nejpokročilejší planetární robot, jaký byl kdy sestrojen, je nyní plně funkční analytickou laboratoří na Marsu,“ řekl představitel NASA John Grunsfeld. „Je to největší úspěch Curiosity od přistání loni v srpnu.“

Od té doby sonda o velikosti malého auta přinesla několik významných objevů. Nebývale ostré a detailní fotografie povrchu potvrdily teorie vědců, že se koryty a kaňony na Marsu valila voda.

Cesta na horu Sharp

Nyní bude trvat několik dní, než sonda dopraví prášek na palubu k analýze. Po analýze by se měla Curiosity vydat na nedalekou horu Sharp. Jízda na vrchol vzdálený asi 8 kilometrů by s přestávkami měla trvat devět měsíců. Vědci doufají, že se zde sondě podaří objevit stopy organických molekul, které jsou stavebními kameny života.

I když vrty Curiosity jsou na Marsu premiérou, na jiných vesmírných tělesech se již vrtalo. Astronauti z Apolla vrtali v 70. letech do kamenů na Měsíci a dopravili vzorky na Zem. Sovětské sondy vrtaly na povrchu Měsíce a Venuše.

Reportáž Jakuba Nettla (zdroj: ČT24)