Priština - Před pěti lety vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku. V hlavním městě Prištině se se slavilo ve velkém stylu, vláda také nechala natisknout známku, která má osamostatnění země připomínat. Oslavy poznamenala skutečnost, že ledový chlad vůči Bělehradu jako někdejšímu nepříteli začíná roztávat díky úsilí Evropské unie. Ze 193 členských států OSN zatím nezávislost Kosova uznalo 98 včetně Česka. Ale obyvatelé mladého státu čelí i pochmurné realitě v podobě poničené ekonomiky a společnosti prožrané korupcí.
Tisíce Albánců oslavily v Prištině páté narozeniny nezávislého Kosova
„Republika Kosovo je nezvratnou skutečností,“ prohlásila prezidentka Atifete Jahjagová v projevu přenášeném televizí. Tisíce lidí také přihlížely přehlídce kosovských „bezpečnostních sil“, zatímco ulice hlavního města byly vyzdobeny vlajkami nezávislého Kosova a jeho nejbližšího spojence, Spojených států.
Vláda při příležitosti pátého výročí nechala natisknout výroční známku, která má do světa vyslat její poselství. „Tato poštovní známka bude po světě šířit poselství o míru a stabilitě,“ řekl kosovský ministr pro hospodářský rozvoj Besim Beqaj.
Nový šéf americké diplomacie John Kerry využil oslav k tomu, aby pobídl kosovské vedení „k vybudování solidních demokratických institucí, posilování právního státu a k většímu úsilí o zapojení se do evropské integrace“.
Asi stovka států, mimo jiné většina členských zemí EU včetně Česka, uznala nezávislost Kosova. To se od Srbska odtrhlo skoro devět let poté, co nálety NATO na jaře 1999 donutily Bělehrad stáhnout srbské síly z bojů proti povstalcům v rebelující provincii, osídlené převážně Albánci.
Známka natištěná k 5. výročí Kosova
Srbsko sice nadále považuje Kosovo za svou součást, nicméně Bělehrad a Priština pod tlakem Bruselu přistoupily na uzavření několika dohod; EU pokrok Srbska na cestě k členství v unii podmiňuje normalizací kosovsko-srbských vztahů. Jde i o zlepšení každodenního života asi 1,8 milionu obyvatel Kosova, pro něž kontroverzní status území přináší bezmála neřešitelné úřední hlavolamy s matrikami, katastry či celnicemi.
Předsedové obou vlád - srbský premiér Ivica Dačić a jeho kosovský protějšek Hashim Thaçi - se od loňského října čtyřikrát setkali pod záštitou šéfky unijní diplomacie Catherine Ashtonové. Dosud však nevyřešili největší problém, a sice postavení srbské menšiny soustředěné na severu Kosova, nad kterým Priština nemá faktickou kontrolu. Bělehrad si přeje širokou autonomii nejen pro 40 000 krajanů na severu, ale i pro dalších 80 000 Srbů rozptýlených v dalších oblastech Kosova. Priština zase doufá, že jednání v Bruselu povedou k rozpuštění „paralelních srbských struktur“.
Obyvatele Kosova trápí hlavně hospodářská krize. Třetina populace musí živořit se sumou menší než dolar na den, bez práce jsou dvě pětiny obyvatel a hrubý domácí produkt v přepočtu na hlavu není ani poloviční oproti EU. Velké roztrpčení budí také korupce, která velmi znepokojuje i Brusel.
Páté výročí nezávislého Kosova (zdroj: ČT24)
„Je těžké najít si práci. Mladí lidé jsou demoralizováni. To je největší problém výročí,“ usoudil student ekonomie Arsim Musliu. Nedělník Zeri bilanci nezávislosti shrnul do titulku „Hodně proher a jen pár úspěchů.“
Kosovo dosáhlo v únoru 2008 nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Srbská vláda však nezávislost své někdejší provincie odmítá uznat. Mezi odpůrce kosovské nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko.
Proti samostatnému Kosovu budou dnes jeho čeští odpůrci demonstrovat. Protestní shromáždění svolávají členové sdružení Přátelé Srbů na Kosovu na dnešní odpoledne na Václavské náměstí v Praze. Vyhlášení samostatné Republiky Kosovo považují za porušení mezinárodního práva.