Caracas - Venezuelský prezident Hugo Chávez je po smrti. Oznámil to viceprezident Nicolás Maduro. Osmapadesátiletý kontroverzní politik podlehl vleklým komplikacím po dřívější operaci rakoviny. Z Venezuely už dnes přicházely zprávy, že Chávezův stav je nejvážnější od prosincového zákroku, který byl již čtvrtým za půldruhého roku. Sílící spekulace o Chávezově smrti přitom Maduro opakovaně popíral. Viceprezident nechal v zemi rozmístit vojáky a policisty, aby „zajistili klid“. Venezuelu, která je jedním z nevětších vývozců ropy na světě, nyní čekají nové prezidentské volby. V čele Venezuely stál Chávez 14 let.
Chávez je po smrti, podlehl ve vleklém boji s rakovinou
O zdravotním stavu a možném úmrtí Cháveze se v posledních dnech opakovaně spekulovalo. Venezuelská vláda dosud jen připouštěla, že stav hlavy státu je kritický. V posledních dnech se ke komplikacím s dýcháním připojila i nová, vážná infekce dýchacích cest. Tyto problémy již Chávez překonat nedokázal. „Je to okamžik hluboké bolesti,“ vyjádřil Maduro, kterého doprovázeli vysoce postavení členové vlády. Podle viceprezidenta zemřel Chávez v úterý v 16:25 místního času (21:55 SEČ) ve vojenské nemocnici v hlavní městě Caracasu. Ve státní televizi po Madurovi vystoupily i armádní špičky, které přísahaly věrnost vládě.
Od své čtvrté operace rakoviny se Chávez neukázal na veřejnosti
Zesnulý Chávez se vrátil do Venezuely v polovině února poté, co se v prosinci loňského roku na Kubě podrobil čtvrté operaci rakoviny. Od tohoto zákroku se neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo řadu spekulací o jeho skutečném zdravotním stavu. Muž, který mimo jiné usiloval o vybudování Spojených států latinskoamerických, prý v poslední době vládl pomocí písemných pokynů, protože nebyl schopen mluvit.
Prezidentské volby, do nichž zemi podle ústavy povede šéf parlamentu Diosdado Cabello, se musejí uskutečnit do 30 dnů od chvíle, kdy hlava státu odstoupí či zemře. Nejpozději začátkem dubna by tedy měli Venezuelané rozhodnout o tom, zda Chávezova „socialistická revoluce“ může pokračovat i bez jeho výrazné osobnosti v čele. Sám Chávez chtěl za svého nástupce současného viceprezidenta Madura.
GALERIE
První zveřejněné snímky Cháveze po prosincové operaci autor: Miraflores Presidential Press Office, zdroj: ČTK/AP
„Samozvaný spasitel a sjednotitel Latinské Ameriky“
Hugo Rafaal Chávez se narodil v chudé učitelské rodině 28. července 1954 v Sabanetě ve státě Barinas. Po absolvování Vojenské akademie založil už jako podplukovník v roce 1982 Revoluční Bolívarovo hnutí (MBR-200), s jehož členy se v únoru 1992 neúspěšně pokusil svrhnout nepopulárního prezidenta Carlose Andrése Péreze; skončil ve vězení, odkud byl propuštěn v roce 1994 na prezidentskou milost.
V roce 1997 založil Hnutí V. republiky (od roku 2007 PSUV), s nímž rozšířil alianci Vlastenecký pól a jako její kandidát v prosinci 1998 vyhrál prezidentské volby. Během prvního roku v úřadě prosadil změnu ústavy, jež posílila jeho pravomoci, a rozpustil opozicí ovládaný parlament. Nová ústava též zrušila Senát a zemi přejmenovala na Bolívarovskou republiku Venezuela.
Chávez se nepovažoval jen za „spasitele“ své země, nýbrž také za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu využíval i historické nevraživosti řady jejích obyvatel vůči USA, které pravidelně kritizoval a obviňoval i ze snahy ho zabít. Omezit vliv Washingtonu v regionu má Bolívarovské spojenectví národů naší Ameriky (ALBA), jež založil v roce 2004 Chávez s Fidelem Castrem a jehož členy je nyní osm zemí s asi 70 miliony obyvatel.
GALERIE
Hugo Chávez s Fidelem Castrem