Bratislava/Vídeň - První zahraniční cesta Miloše Zemana v úřadu povede na Slovensko. Tamní premiér Robert Fico doufá, že se při Zemanově návštěvě najde prostor i pro neformální setkání. Nový český prezident má podle něj na Slovensku „kupu přátel“ a veřejnost ho vnímá velmi pozitivně, prohlásil Fico pro Českou televizi: „Na Úřadě vlády se na toto setkání těšíme.“ Oficiální jednání by se prý mohla týkat energetiky nebo spolupráce armád při ochraně vzdušného prostoru. Inaugurace nového českého prezidenta si všímají i zahraniční média.
Robert Fico: Na Zemana se těšíme, na Slovensku má kupu přátel
Po Slovensku pojede hlava státu do Rakouska. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga bývají první návštěvy spíše formální. „Problémy v Bratislavě a Vídni nemáme, takže cesta bude přátelská,“ říká Schwarzenberg. Následovat by pak měly cesty k dalším sousedům a do Bruselu. Zatím prý není jasné, zda Zeman dřív zavítá do Varšavy či do Berlína. Deník Die Welt po zvolení Miloše Zemana prezidentem vyzýval německé politiky, aby ho do Německa raději nezvali.
„Myslím, že dozvuky nebudou vůbec žádné, protože došlo k volbě Miloše Zemana českým prezidentem a Německo se zásadně snaží udržovat standardní vztahy se zeměmi, se kterými žádné velké problémy nemá,“ komentuje tuto aféru odborník na Německo Jaroslav Šonka.
Inaugurace Miloše Zemana si všímají i zahraniční média. Největší pozornost události samozřejmě věnují na Slovensku. Sme zaujala mimo jiné Zemanova modlitba a rovněž skutečnost, že nový prezident ve Vladislavském sále políbil ruku zpěvačce Lucii Bílé. Deník Pravda upozornil na to, že pozvánku na inauguraci dostal také bývalý středočeský hejtman David Rath, který v současnosti čeká na začátek soudního procesu.
Miloš Zeman ve svém projevu pominul otázku zahraniční politiky. Očekávání Evropy jsou přesto spíše optimistická. „Změna v Praze vyvolává určitá očekávání, že se česká politika vůči Evropské unii změní alespoň na nejvyšším stupni, tedy na Pražském hradě,“ uvedl politolog Jacques Rupnik.
Agentura APA připomíná, že Zeman se v roce 2002 postaral o poprask ve Vídni, když během interview řekl, že čím dříve se Rakousko „zbaví Jörga Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe“. Krátce poté označil sudetské Němce za „pátou kolonu Adolfa Hitlera“.
Pro Rakušany tak Zeman podle APA zůstává podporovatelem unijních sankcí proti černomodré koalici, jejíž součástí byla Haiderova strana Svobodných, a rovněž čestným hostem na slavnostním spuštění Jaderné elektrárny Temelín, proti které je v Rakousku silný odpor.
GALERIE
videogallery_315489
APA také píše, že Zeman se v prezidentské volbě mohl opřít nejen o podporu tradičně levicových voličů, ale i o část konzervativců. „Za to může poděkovat také odcházejícímu prezidentovi a svému úhlavnímu rivalovi Václavu Klausovi,“ tvrdí. I přes zcela opačné názory, které zastávají, se oba vzájemně respektují jako 'muži, kteří drží slovo'", poznamenává APA.
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy popřál na svém twitteru Miloši Zemanovi v češtině. Jeho tweet doslova zní: „Blahopřeji Miloši Zemanovi v první den ve funkci prezidenta České republiky.“
Ruská agentura ITAR-TASS s odvoláním na analytiky napsala, že Zeman se na postu prezidenta pokusí o upevnění prezidentské moci, zejména pokud jde o řízení české ekonomiky. Bude rovněž chtít navázat těsnější spolupráci mezi Prahou a Bruselem a „pragmaticky lobbovat za zájmy českého byznysu všude, kde to bude možné“.
Ruská agentura dále píše, že prezident v projevu za hlavní cíl svého mandátu označil boj s korupčníky, neonacisty a novináři. Za jednu ze Zemanových hlavních myšlenek ruská agentura označuje boj s islámským fundamentalismem, který nový český prezident považuje za hlavní hrozbu 21. století.
„Zeman bude chtít v politice EU více místa pro Rusko“
Polský finanční server Bankier.pl publikoval názor politologa Jakuba Groszkowského, podle něhož Češi s nástupem Zemana na Pražský hrad spojují velké naděje. Doufají, že jim pomůže překonat nynější těžkosti, ale boj s hospodářskými problémy nebude lehký.
Výraznou změnu očekává Groszkowski ve vztahu Česka k Evropské unii. Vzhledem k tomu, že Zemanův předchůdce Klaus byl vyhlášený euroskeptik, projeví se změna rychle. Podle autora bude chtít nový český prezident dosáhnout i toho, aby v politice EU zaujímalo více místa Rusko. Bude to ale podle Groszkowského záležitost delší perspektivy.
The Economist: Klaus i Zeman jsou populisté
Britský týdeník The Economist píše, že oproti Václavu Klausovi je Miloš Zeman příznivcem Evropské unie a levice, v některých ohledech jsou si však dost podobní. Oba jsou populisté, oba byli premiéry a oba měli pohnutou politickou kariéru. The Economist nepředpokládá, že Česko nyní čeká klidný prezidentský mandát.
Oba muži podle listu také hovoří bez obalu. Klaus odmítl obavy kolem globálního oteplování a označil za „apoštola arogance“ bývalého amerického viceprezidenta Ala Gora, když ten varoval před změnami podnebí v důsledku lidských činností. Zeman zase nazval svého hlavního rivala v nedávných prezidentských volbách Karla Schwarzenberga „sudeťákem“, hovořil o novinářích jako o „hyenách“ či „hnoji“ a při návštěvě Izraele přirovnal někdejšího palestinského předáka Jásira Arafata k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, píše The Economist.
Václav Klaus přivítal Miloše Zemana na Hradě
List poznamenává, že Klaus i Zeman jsou také velice bojovní, když jsou někým zklamáni. Odstupující český prezident po sporu se svým nástupcem v čele ODS Mirkem Topolánkem přispěl ke svržení Topolánkovy vlády, přestože se tak stalo v polovině českého předsednictví EU. Zemanova někdejší strana ČSSD se podle britského týdeníku nyní obává jeho možné odplaty za to, že ho nepodpořila při prvním pokusu dobýt Hrad v roce 2003. „Po Klausově bouřlivé éře to příliš nevěstí klidný, konstruktivní prezidentský mandát,“ domnívá se The Economist.
Zahraniční média dále z prvního projevu nového českého prezidenta zaznamenala slova o „roli moderátora, nikoli soudce“, ale zejména výpad proti mediálnímu vymývání mozků. List Wall Street Journal napsal, že právě kritická poznámka adresovaná novinářům vyvolala ve Vladislavském sále během Zemanova projevu silný potlesk. Média si všímají, že nový prezident se v prvním projevu nezmínil o Evropské unii, ani o zahraniční politice.
Rakouský list Salzburger Nachrichten označil Zemanův útok na média za „obvyklý“ a povšiml si toho, že nový prezident v prvním projevu hovořil výhradně o vnitropolitických otázkách.
Jadrný, šedovlasý kuřák se slabostí pro místní lihoviny
Agentura AFP připomněla, že Zeman trpí vůči novinářům silnou averzí, což prokázal svými výroky o novinářském „hnoji“. Upozornila zároveň na slova analytiků, že Zeman jako veterán levicové politiky zřejmě zabředne do tahanic s vratkou a na škrty orientovanou středopravou vládou premiéra Petra Nečase. „Jadrný, šedovlasý Zeman je vášnivým kuřákem se slabostí pro místní vína a lihoviny a označuje se za eurofederalistu,“ napsala AFP.
Miloš Zeman a manželka Ivana na Pražském hradě
Agentura AP napsala, že Zeman napadl média hned ve svém prvním projevu krátce po složení slibu. Upozornila, že prezident necílil na konkrétní sdělovací prostředek, ale jeho neshody s médii sahají až do dob jeho premiérského úřadování v letech 1998 až 2002.
Německá rozhlasová stanice Mitteldeutscher Rundfunk připomněla, že během volební kampaně získával nový prezident body nastolením tématu poválečného odsunu Němců a Benešových dekretů. Na rozdíl od svého soupeře Karla Schwarzenberga vystěhování tří milionů Němců schvaluje.
Španělský denik Diariovasco zaujal konec proslovu, kdy Zeman sice oznámil, že je tolerantní ateista, ale vzápětí citoval z Bible a vzdal poctu svatému Václavu.