Praha – Německá metropole se už několik let chystá na gigantickou operaci, při které se během jedné noci přestěhují obě současná letiště Tegel a Schönefeld na jedno nové. Kvůli technickým problémům se však gigantický projekt neustále odkládá. Většina Berlíňanů navíc nesouhlasí se záměry města, jak využit vysloužilé letištní plochy. Mnozí by je nejraději nechali zarůst a využívali je jako masivní sportoviště - tak jako prostor Tempelhofu.
Co s nimi? Berlín řeší, jak využít vysloužilá letiště
Projekt se v Německu kvůli opakovaným odkladům stal terčem obrovské kritiky i výsměchu. Mezinárodní letiště Willyho Brandta totiž mělo být podle původních plánů v provozu už v roce 2011, kvůli problémům s protipožárním systémem i dalšími stavebními nedostatky byl ale start už čtyřikrát odložen. Teď už je jasné, že nezačne fungovat ani letos. Berlínský primátor Klaus Wowereit v lednu přiznal, že se termín 27. října 2013 nestihne.
V současnosti v Berlíně fungují letiště Tegel a Schönefeld, z kapacitních důvodů už ale nestačí. Proto je má nahradit nové letiště nesoucí jméno bývalého západoněmeckého kancléře Willyho Brandta, které vzniká rozšířením stávající plochy Schönefeldu. Po dokončení se má stát třetím největším v Německu (po Frankfurtu nad Mohanem a Mnichovu) – zpočátku má ročně odbavit nejméně 27 milionů pasažérů, kapacita pak má postupně narůst až na 45 milionů.
Úměrně tomu stoupají i náklady: podle původního plánu mělo nové letiště stát 2,5 miliard eur (asi 62,5 miliard korun), jenomže teď už se náklady odhadují až na 10 miliard eur (250 miliard). Německá média už proto o novém letišti nemluví jinak než jako o debaklu a katastrofě.
Po oznámení, že nové letiště nezačne fungovat ani letos, odvolala dozorčí rada letos v lednu generálního ředitele letiště Rainera Schwarze. Velká část viny za současný tristní stav byla připisována také berlínskému primátorovi Klausi Wowereitovi. Ten sice odstoupil z čela dozorčí rady letiště, odmítl ale rezignovat na funkci hlavy města a přežil i hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice.
Budoucnost Tegelu: Špičkové laboratoře nebo letadla?
Neustálé odkládání startu nového letiště poněkud přehlušilo debatu, jak po skončení využít plochu nevyužívaného letiště Tegel. To má ukončit provoz do půl roku od spuštění letiště Williho Brandta. Podle aktuálního rozvojového plánu má místo Tegelu vzniknout špičkové vědecké pracoviště zaměřené na bydlení v budoucnosti a urbanismus.
Vedle toho má v areálu vyrůst i průmyslový park, který má sloužit jako rozjezd pro začínající firmy. Tyto plány by ovšem stály desítky milionů eur a není jasné, kde by je zadlužený Berlín vzal. Padaly proto i návrhy nechat prostor zarůst lesem.
Berlínské letiště Tegel
Když navíc letos v březnu nastoupil nový generální ředitel vznikajícího letiště Hartmut Mehdorn, tak prohlásil, že by mohl na Tegelu zůstat letový provoz i po dokončení nového letiště. Podle něj byl z Tegelu mohly létat charterové spoje, čímž by se ulehčilo letišti Williho Brandta. Tento plán sice politici odmítli, v průzkumu centra Forsa se ale 69 % obyvatel vyslovilo pro zachování leteckého provozu na Tegelu.
Alespoň částečné zachování provozu na Tegelu by se Berlínu ekonomicky vyplatilo. Podle experta z Institutu pro německé hospodářství Klause-Heinera Röhla v současnosti letiště do berlínského rozpočtu přispívá asi čtyřmi procenty HDP a je rovněž nezanedbatelným zaměstnavatelem v metropoli. Nově budované letiště v sousedství Schönefeldu už ale leží na území Braniborska, příjmy z něj tedy nepůjdou do rozpočtu Berlínu. Röhl proto očekává, že by HDP metropole po úplném skončení provozu na Tegelu poklesl.
Jiné berlínské letiště Tempelhof se už nevyužívá, na rozdíl od Tegelu je ale jeho budoucnost poměrně jasná. V jihozápadní části areálu vznikne knihovna za 270 milionů eur, která se má stát největší veřejnou knihovnou v Německu. V jejím okolí by pak měly podle plánovačů vyrůst byty nebo soukromá vzdělávací zařízení. Naplánován je i park, jezírka, cyklostezky nebo sportovní hřiště.
Proti bytové výstavbě už ale proběhlo několik protestů a z výzkumu mezi obyvateli Berlína vyplynulo, že by si přáli nechat prostor bývalého letiště netknutý a bývalé přistávací dráhy využívat třeba k cyklistice nebo jízdě na in-line bruslích, jako se tomu už děje.
Rozsáhlý areál se stal mezi Berlíňany velmi oblíbený, za pěkného počasí ho využívají i k procházkám nebo grilování a v létě se nad bývalou letištní plochou vznáší stovky draků. Bývalé letištní budovy se zase využívají k pořádání hudebních festivalů a probíhá tam i známý módní veletrh Bread and Butter.
Letní idyla na letišti Tempelhof
V Česku podobný případ: Letiště v Ralsku
V Česku řeší problém, co s nevyužitým letištěm, třeba Liberecký kraj. Ten získal před šesti lety do vlastnictví letiště v Ralsku včetně tříkilometrové betonové přistávací dráhy, které až do počátku 90. let využívala sovětská armáda. Kraj už jednou využití pro letiště hledal – před několika lety zvítězil projekt na vybudování největší fotovoltaické elektrárny ve Střední Evropě. Ten se ale nakonec neuskutečnil.
Loni v záři proto hodnotící komise kraje vybrala nový projekt liberecké společnosti L-Consult: ta navrhuje, aby letiště v budoucnu sloužilo hlavně sportovcům, ať už profesionálním nebo amatérským. Kromě sportovního létání by měli v areálu najít zázemí i příznivci cyklokrosu, motokár nebo landkitingu. Plocha letiště by měla sloužit rovněž pro kulturní a motoristické akce.
Kraj ale zároveň upozorňuje, že jde jen o záměr a jeho realizace bude záležet na soukromých investorech, kraj se totiž do prostoru investovat nechystá. Tyto plány jsou sice dlouhodobější, letištní plocha by ale mohla ožít už letos. Kraj totiž v březnu snížil cenu za pronájem letiště a chce tam nalákat filmaře či hudebníky. Vrátit by se mohl i oblíbený tunningový sraz „Mimoňské války“, který loni kvůli drahému nájmu zkrachoval.