Londýn – Ztichlý londýnský Big Ben dnes vzdává poslední hold bývalé britské ministerské předsedkyni Margaret Thatcherové, která zemřela minulý týden v 87 letech. Okázalost pohřbu s vojenskými poctami je velmi podobná jako před půlstoletím u sira Winstona Churchilla, reakce davů už ale natolik jednotná nebude. „Železná lady“ totiž v britských dějinách na jedné straně zanechala svou nepřehlédnutelnou stopu, obyvatele ostrovů ale dodnes i rozděluje.
Železo v prach se obrátí: Británie pohřbívá Margaret Thatcherovou
Kudy půjde smuteční průvod
Z kaple Panny Marie v budově parlamentu ve Westminsteru poveze rakev s ostatky expremiérky pohřební vůz až do kostela sv. Klementa na třídě Strand, kde bude přeložena na lafetu taženou šesti černými koňmi a za doprovodu příslušníků jednotlivých složek britských ozbrojených sil - královského vojenského námořnictva, skotské gardy, velšské gardy, gurkhských jednotek, královského letectva, dělostřelectva, ženistů a parašutistů - bude pokračovat do katedrály svatého Pavla. Rakev zahalenou britskou vlajkou vyprovodí smuteční pochody od Beethovena, Chopina a Mendelssohna. Hrát je budou vojenské kapely - celkem 183 hudebníků. Nejvíce lidí se očekává právě kolem této druhé části trasy; bude ji lemovat na 700 příslušníků všech složek ozbrojených sil. V den pohřbu bude z centra města vykázána doprava.
Smuteční obřad začne ve 12:00 našeho času v katedrále svatého Pavla, která pojme 2 300 lidí. V přímém přenosu jej bude vysílat televize. Během pohřbu umlkne slavný zvon Big Ben, který kromě oprav v 70. letech přestal zvonit jen během pohřbu Churchilla. Zatímco Big Ben utichne, každou minutu během pochodu zazní z nedalekého Toweru dělová salva.
Trasa smutečního průvodu
Kremace se pak uskuteční v rodinném kruhu v Mortlake v jihozápadním Londýně; popel má být uložen vedle urny expremiérčina manžela Denise na hřbitově Královské nemocnice v Chelsea.
Bezpečnostní opatření zpřísnil Boston
Pohřeb se bude konat za přísných bezpečnostních opatření, která ještě posílil pondělní atentát během maratonu v americkém Bostonu. Bezpečnost bude zajišťovat přes 4 000 policistů, u katedrály jsou betonové bezpečnostní bariéry, kolem jsou připravené rámy na kontrolu návštěvníků. Policie nechala podél trasy odstranit odpadkové koše a z opravovaných domů žebříky, nástroje a předměty, které by mohly být použity k případnému útoku. Scotland Yard varoval demonstranty, aby nenarušovali ceremonii, ale dal najevo, že bude tolerovat tichý protest. Skupina demonstrantů se chystá otočit zády ve chvíli, kdy je bude průvod míjet.
GALERIE
Převoz ostatků Margaret Thatcherové autor: Oli Scarff/Getty Images, zdroj: Isifa
Kdo přijede - a kdo ne
Pozváni na smuteční obřad byli představitelé asi 200 států a organizací a více než 2 000 osobností, včetně kolegů a přátel Thatcherové. Mezi pozvanými jsou všichni dosud žijící členové jejích vlád, bývalí labourističtí premiéři Tony Blair a Gordon Brown či šéf labouristické opozice Ed Miliband. Královna Alžběta II. už potvrdila účast, stejně jako kanadský premiér Stephen Harper, očekává se bývalý německý kancléř Helmut Kohl, bývalá americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová či předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Pozvání ze zdravotních důvodů naopak odmítli někdejší sovětský prezident Michail Gorbačov a vdova po bývalém americkém prezidentovi Ronaldu Reaganovi Nancy. Na pohřeb nedorazí ani žádný z žijících amerických prezidentů, přijede ale několik republikánských politiků a James Baker a George Schultz - bývalí ministři zahraničí ve vládách Ronalda Reagana v době, kdy byla Thatcherová u moci. Na pohřbu bude také bývalý americký viceprezident Richard Cheney a někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger. Ceremonie se zúčastní i deset členů personálu londýnského hotelu Ritz, ve kterém Thatcherová pobývala od prosincové operace a kde také zemřela. Účast potvrdili premiéři Polska, Kuvajtu, Lotyšska, Itálie a České republiky, vedle Petra Nečase přijede i exprezident Václav Klaus. Londýn naopak nepozval argentinskou prezidentku Cristinu Fernándezovou, s jejíž zemí se Británie pře o Falklandské ostrovy.
Ostatky Margaret Thatcherové ve Westminsteru
Nejvelkolepější pohřeb za posledních 50 let?
Thatcherová nebude mít státní pohřeb, ale reprezentativním obřadem s vojenskými poctami se od státního pohřbu prakticky lišit nebude a bude zhruba odpovídat pohřbu princezny Diany nebo královny matky Alžběty. Dokonce prý půjde o největší pohřeb v zemi od smrti Winstona Churchilla v roce 1965. Tomu se dostalo výjimečně nejvyšších poct náležejících pouze královnám a králům. Stejně výjimečných poct se v roce 1852 dostalo ještě zemřelému vévodovi z Wellingtonu, vítězi nad Napoleonem v bitvě u Waterloo v roce 1815.
Není přesně známo, kolik bude smuteční ceremonie stát, ale britská média odhadují náklady na deset milionů liber (asi 300 milionů korun). Neupřesněnou část by měla uhradit rodina Thatcherové a zbytek stát, který v každém případě zaplatí náklady za bezpečnost.
GALERIE
Pohřeb Winstona Churchilla
Ostatkům bývalého britského ministerského předsedy Winstona Churchilla se ve Westminsteru přišlo poklonit na 300 tisíc lidí. Pohřbu se 30. ledna 1965 v katedrále sv. Pavla zúčastnilo na tři tisíce smutečních hostů včetně královny Alžběty II. a stovka hlav států; 350 milionů lidí sledovalo obřad v televizi. Devadesátiletý Churchill zemřel 24. ledna. Pohřbu princezny Diany se v Londýně 6. září 1997 účastnilo přes milion lidí a v televizi ho sledovalo na 2,5 miliardy lidí na celém světě. Ve Westminsterském opatství bylo přítomno 1 900 smutečních hostů, včetně řady politiků. Diana zahynula 31. srpna při dopravní nehodě v 36 letech. Pohřební ceremonie za královnu matku Alžbětu se 9. dubna 2002 v Londýně účastnil milion lidí, včetně řady hlav států. Dalších nejméně 23 milionů sledovalo v Británii pohřeb v televizi. Alžběta zemřela 30. března ve věku 101 let.
GALERIE
videogallery_326966
Sama Thatcherová si okázalost nepřála
Expremiérka podle své rodiny varovala před okázalostmi při posledním rozloučení. Také nepovažovala za vhodné, aby její rakev byla oficiálně vystavována na katafalku, což se britská vláda rozhodla respektovat. Objevovat by se v co nejmenším rozsahu měly na pohřbu i květiny. Peníze, které by se na tento účel vynaložily, mají jít na charitu. „Neplýtvejte penězi za leteckou přehlídku na mém pohřbu,“ byla jedna z vět Thatcherové podle mluvčího rodiny Tima Bella. Biskup v Granthamu, rodném městě Thatcherové v severoanglickém hrabství Lincolnshire, řekl, že je chyba, že pohřeb je tak okázalý a nákladný. Podle něj to může odpůrce expremiérky donutit k větším protestům, vhodnější by proto byl skromnější obřad.
Přehled velkých pohřbů státníků od druhé světové války (chronologicky):
- Asi dva miliony lidí se účastnily posledního rozloučení s indickým politikem a bojovníkem za národní nezávislost Mahátmou Gándhím, jehož 30. ledna 1948 v Dillí zastřelil hinduistický extremista. Hlasateli nenásilného odporu Gándhímu bylo 78 let.
- Sovětský diktátor Josif Stalin zemřel v březnu 1953 za nevyjasněných okolností na záchvat mrtvice. Jeho pohřbu na Rudém náměstí v Moskvě se účastnily kromě nejvyšších delegací ze zemí komunistického bloku, včetně Klementa Gottwalda, odhadem až dva miliony lidí. Asi 500 lidí během pohřbu v tlačenici zemřelo.
- Bývalý americký prezident John Kennedy byl zavražděn ve svých 46 letech při návštěvě Dallasu v listopadu 1963. Na jeho pohřeb se do Washingtonu sjelo 220 nejvyšších státníků ze 102 zemí světa. Smuteční procesí sledovalo 800 tisíc lidí.
- Pohřbu egyptského prezidenta Gamála Abdana Násira, který zemřel v září 1970 ve věku 52 let, se účastnilo odhadem jen v Káhiře pět milionů lidí. Několik jich bylo v tlačenici ušlapáno.
- Pohřbu jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita, který zemřel v květnu 1980 v nedožitých 88 letech, se zúčastnili čtyři králové, 31 prezidentů, šest princů, 22 ministerských předsedů a 47 ministrů. Kondolovat přiletěly osobnosti ze 128 zemí. S Titem se rozloučilo také asi 700 tisíc obyvatel tehdejší Jugoslávie.
- Na pohřeb japonského císaře Hirohita přijeli státníci z asi 160 zemí světa a představitelé 26 mezinárodních organizací. V samotném Tokiu se s císařem přišly rozloučit stovky tisíc lidí. Hirohito zemřel v 87 letech v lednu 1989.
- Odhadem až deset milionů Íránců se shromáždilo v Teheránu, aby uctilo památku duchovního a vůdce islámské revoluce ajatolláha Ruholláha Chomejního, jenž zemřel v červnu 1989 v nedožitých 90 letech. Davová hysterie truchlících si vyžádala řadu mrtvých.
- S izraelským politikem Jicchakem Rabinem, jenž zahynul v 73 letech v listopadu 1995 rukou atentátníka, se přišlo rozloučit asi milion lidí, včetně pěti tisíc osobností z celého světa.
- Jordánský král Husajn, který zemřel v únoru 1999 v 63 letech, byl pohřben za účasti státníků z více než 70 zemí světa v Ammánu. V ulicích města, kde konvoj vozidel přepravoval rakev s Husajnovými ostatky, se shromáždilo na 800 tisíc lidí.
- Statisíce Syřanů přihlížely průvodu při státním pohřbu bývalého prezidenta Háfize Asada, který zemřel v červnu 2000 v 69 letech. Obřadu se zúčastnila řada vrcholných světových politiků.
- Pohřbu srbského expremiéra Zorana Djindjiče, který zemřel v březnu 2003 v 50 letech na následky atentátu v Bělehradě, se účastnilo na půl milionu lidí.
- S papežem Janem Pavlem II., který zemřel v dubnu 2005 v 84 letech, se do Říma přijely rozloučit čtyři miliony lidí. Mše ve Vatikánu na Svatopetrském náměstí se účastnilo na 300 000 osob, včetně asi 200 státníků a jiných významných činitelů z řady zemí. V televizi mši sledovaly ve světě desítky milionů lidí.
- Až milion lidí a řada světových státníků se přišli rozloučit s kosovským prezidentem Ibrahimem Rugovou, který zemřel v lednu 2006 v 61 letech.
- Smutečního obřadu za 96 obětí leteckého neštěstí, při němž v dubnu 2010 u západoruského Smolenska zahynula řada vysokých polských činitelů, včetně prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho ženy, se ve Varšavě účastnily desetitisíce lidí. Dorazit mělo téměř sto politiků ze světa, ale desítkám z nich, včetně prezidentů USA a Francie Baracka Obamy a Nicolase Sarkozyho, to znemožnil kolaps letecké dopravy kvůli sopečnému mraku nad Evropou.
- Památku bývalého českého a československého prezidenta Václava Havla, který zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let, uctilo Česko třídenním státním smutkem, který začal 21. prosince. Ve Vladislavském sálu Pražského hradu se s ním po dva dny rozloučilo nejméně 35 000 lidí. Zádušní mše 23. prosince v katedrále sv. Víta se zúčastnilo celkem 41 zahraničních delegací, mimo jiné tehdejší americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, americký exprezident Bill Clinton a někdejší šéfka americké diplomacie Madeleine Albrightová. Též tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy či slovenský prezident Ivan Gašparovič.
- Na pohřeb venezuelského prezidenta Huga Cháveze 8. března 2013, jehož rakev vyprovázely statisíce Venezuelanů, přijelo 32 lídrů z celého světa, například prezidenti Íránu Mahmúd Ahmadínežád, Běloruska Alexandr Lukašenko, španělský korunní princ Felipe, kubánský vůdce Raúl Castro, jeho brazilská kolegyně Dilma Rousseffová či bolivijský prezident Evo Morales.
ČTK
Železná lady dodnes Brity rozděluje
Thatcherová, která konzervativcům třikrát vyhrála volby a byla premiérkou 11 let (1979–1990), zemřela 8. dubna ve věku 87 let. Zavedla tvrdé rozpočtové škrty, odstátnila velké podniky, zlomila dosud mocné odbory a porazila Argentinu v bitvě o Falklandy. V zahraniční politice kladla nekompromisní odpor komunistickému bloku, podporovala disidenty. Pomohla ukončit studenou válku a své zemi vydobyla tzv. britskou slevu, tedy nižší příspěvek do evropské kasy. Výhody pro sebe ale nežádala. V Downing Street 10 si prý nenechala proplatit ani erární žehlicí prkno. Celý život spala Železná lady čtyři hodiny denně - zbytek pracovala, a stejné nasazení čekala od okolí, včetně své rodiny.
Margaret Thatcherová:
„Vstoupila jsem do života se dvěma velkými výhodami: bez peněz a s dobrými rodiči. Nedostatek peněz může být výhoda - naučí vás probojovat se.“
Politický směr po ní pojmenovaný - thatcherismus - ovlivňuje britskou politiku dodnes. Byla dosud jedinou premiérkou v dějinách Británie a byla političkou, která ostrovní zemi vedla za posledních 150 let nejdéle bez přestávky. Málokomu je lhostejná – jedni ji milují, druzí nenávidí. Zatímco tisíce lidí podepisovaly kondolenční knihy, její smrt na různých místech Británie stovky lidí oslavovaly. Policie se proto obává, že někteří lidé by mohli pohřbu využít jako příležitost k protestům.