Guantánamo - Zásahová jednotka zakročila ve vojenské káznici Guantánamo na Kubě zhruba proti padesáti vězňům. Muži, které americká vláda viní z terorismu, už od února drželi hladovku na protest proti podmínkám ve vězení, zakrývali okna i bezpečnostní kamery. Proti strážím pak použili improvizované zbraně. Americká armáda uvedla, že hladovku drží 43 vězňů.
Hladovku vězňů na Guantánamu řeší USA gumovými projektily a hadičkami
Dozorci přesunuli o víkendu většinu vězňů ze společných cel do samostatných místností. „Rozdělení vězňů na samotky bylo výsledkem jejich organizované snahy vyvolávat nebezpečné situace a zamezit své kontrole. (…) Někteří vězni kladli odpor improvizovanými zbraněmi. V reakci jsme vypálili čtyři nesmrtící salvy. Žádný z dozorců ani zadržovaných nebyl vážně zraněn,“ uvedl v prohlášení kapitán Robert Durand, tiskový mluvčí věznice Guantánamo. Američané podle něho k zásahu na bloku, kde je až stovka z celkem 166 vězňů, přistoupili proto, že zadržovaní zakryli okna a kamery, aby dozorci nemohli vidět do jejich cel. Neustálé sledování je přitom podle Duranda třeba, aby byla zajištěna bezpečnost a pořádek a také kvůli pokračující hladovce. Všichni vězni prý po zákroku, kdy byly použity gumové projektily, prošli zdravotní prohlídkou. Právníci zadržovaných akci kritizovali.
V uplynulých dnech americká armáda uvedla, že hladovku drží 43 vězňů, včetně 11, kteří byli proti své vůli nakrmeni trubičkami, jimiž jim dozorci zavedli potravu skrz nos do žaludku. To nedávno kritizoval i Červený kříž. „Pokud probíhá hladovka, lze ji považovat za příznak toho, že vězni nemají vyhlídky,“ prohlásil prezident mezinárodní komise Červeného kříže Peter Maurer.
Kontroverzní věznici na vojenské základně Guantánamo zřídila po teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001 vláda George Bushe mladšího, aby tam shromažďovala osoby podezřelé z terorismu. Bushův nástupce Barack Obama podepsal nařízení zavřít Guantánamo už před čtyřmi lety s tím, že do roka bude na Kubě zas jen námořní základna bez věznice. Kongres ale zrušení zablokoval. Administrativa má sice konce Guantánama stále v plánu, ale soudě podle toho, jak hlasitě se věnuje jiným tématům, to teď mezi její hlavní priority zřejmě nepatří. Ve věznici tak zůstávají i muži, kteří měli být propuštěni nebo převezeni jinam. Část z nich nikdy neslyšela úřední obvinění nebo nestála před soudem. Věznice je často terčem kritiky organizací na ochranu lidských práv i mezinárodního společenství.
Jemenec vězněný v Guantánamu popsal, jak ho nuceně vyživují
Jemenec Sámir Nadžal Hasan Mokbel, kterého Spojené státy údajně již 11 let a tři měsíce bez jakéhokoli obvinění zadržují ve věznici Guantánamo na Kubě, od února kvůli hladovce zhubl takřka o 14 kilogramů. V hladovění chce i přes bolestivou nucenou výživu spolu s dalšími desítkami vězňů pokračovat, „dokud mu nevrátí důstojnost“, uvedl list The New York Times, který jeho výpověď sdělenou přes právní zástupce přinesl.
Reportáž Pavla Šimka a Martina Řezníčka (zdroj: ČT24)
„Nikdy nezapomenu na to, když mi nosem zavedli vyživovací hadičku. Nemůžu ani popsat, jak bolestivý tento způsob nucené výživy je. Když mi ji prostrčili, chtělo se mi zvracet. Chtěl jsem zvracet, ale nemohl jsem. V hrudi, krku i žaludku jsem cítil muka, nikdy dříve jsem takovou bolest necítil. Nikomu bych tento krutý trest nepřál,“ popsal své pocity z prvního zákroku.
Když 15. března během pobytu ve vězeňské nemocnici odmítl výživu, vtrhlo prý do místnosti osm vojenských policistů v obleku pro zásahy proti vzpourám, přivázali mu ruce a nohy k posteli a zavedli mu do ruky kapačku. „Takto jsem strávil 26 hodin. Během té doby jsem nesměl jít na toaletu. Zavedli mi katetr, což bylo bolestivé, ponižující a zbytečné. Nesměl jsem se ani modlit,“ uvedl.
Guantánamo
„Stále jsem nuceně vyživován. Dvakrát denně mě přikurtují k židli v mé cele. Mám připoutány ruce, nohy a hlavu. Nikdy nevím, kdy přijdou. Někdy přichází během noci, když spím,“ tvrdí. Hladovku podle něj nyní drží tolik lidí, že ve věznici není dostatek kvalifikovaného personálu pro nucenou výživu. Zákroky se tak nedějí v pravidelných intervalech. „Jednou mě sestra při zavádění asi 45centimetrové trubice do žaludku zranila více než obvykle, protože to činila narychlo,“ řekl. „Bylo to tak bolestivé, že jsem prosil, aby s výživou přestali. Sestra ale odmítla.“
„Jediným důvodem, proč jsem stále zde, je to, že prezident Obama odmítá poslat jakéhokoli vězně zpět do Jemenu. To ale nedává smysl. Jsem lidská bytost, ne pes, proto si zasloužím lidský přístup,“ řekl. „Souhlasil bych s čímkoli, abych se dostal na svobodu. Nyní je mi 35. Vše, co chci, je vidět svou rodinu a založit si vlastní rodinu.“
Jemenec tvrdí, že ačkoli si nikdo nemyslí, že by znamenal hrozbu, je stále vězněn. „Před lety armáda řekla, že jsem byl “strážce„ Usámy bin Ládina, což byl nesmysl jako něco z amerických filmů, na které jsem koukával,“ tvrdí.
V roce 2000 mu jeho přítel z dětství řekl, že v Afghánistánu by si mohl vydělat více než 50 dolarů, které má v jemenské továrně. „Ve skutečnosti jsem nikdy necestoval a o Afghánistánu jsem nic nevěděl, ale zkusil jsem to,“ uvedl o své cestě do této středoasijské země. Dodal, že udělal chybu, když mu uvěřil, neboť v Afghánistánu nebyla žádná práce. „Chtěl jsem odjet, ale neměl jsem peníze na letenku. Po americké invazi v roce 2001 jsem uprchl do Pákistánu jako ostatní,“ vysvětlil. Pákistánci ho zadrželi, když se snažil kontaktovat jemenskou ambasádu. „Poslali mě do Kandaháru a posadili na první letadlo do Gitma (jak se Guantánamu říká),“ uvedl.