Horká témata Zemanovy druhé zahraniční cesty: Jádro, Temelín, velvyslanci a odsun

Vídeň – Jaderná energetika, Temelín, česko-rakouské vztahy a spory s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem ohledně jmenování českých velvyslanců byly hlavnímí tématy tiskové konference Miloše Zemana a jeho rakouského protějšku Heinze Fischera. Zeman dnes s manželkou Ivanou a dcerou Kateřinou zahájil dvoudenní návštěvu Rakouska, které je po Slovensku druhou zemí, kam v prezidentské funkci zamířil. Ještě před cestou v rozhovoru pro APA znovu obhajoval poválečný odsun sudetských Němců.

Prezident Fischer přijal Zemana v paláci Hofburg, na brífinku po schůzce pak Zeman konstatoval shodu obou politiků v otázce bezpečnosti jaderné energetiky. "Plně sdílím názor pana prezidenta (Fischera) o nutnosti bezpečnosti jakékoliv, tedy i jaderné energetiky,„ řekl Zeman na tiskové konferenci po schůzce se svým hostitelem. “Jsem rád, že nejsme v situaci Japonska a v situaci Fukušimy, protože střední Evropě zcela určitě nehrozí zemětřesení,„ poznamenal český prezident. Fischer prohlásil, že pro jeho zemi je bezpečnost jaderných elektráren důležitá. “Klademe na to mimořádný význam. Zastupujeme rakouské obyvatelstvo tak, aby se cítilo stejně bezpečně jako obyvatelé ostatních evropských zemí," dodal. Uznal ovšem, že každý stát včetně Česka může sám rozhodovat o své energetické politice.

Miloš Zeman a Heinz Fischer na brífinku ve Vídni
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Podle Zemana dostává právě Rakousko nadstandardní informace o jihočeské Jaderné elektrárně Temelín, proti níž v minulosti rakouští odpůrci atomu organizovali demonstrace a blokády česko-rakouských hraničních přechodů. „Vytvořili jsme systém, že právě Rakousko dostává nadstandardní informace o Temelíně,“ řekl český prezident.

Právě Zeman coby český premiér podepsal v roce 2000 s tehdejším rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem dohodu z Melku zakotvující bezpečnostní a informační standardy kolem elektrárny Temelín, kde nyní energetická společnost ČEZ plánuje výstavbu nových dvou bloků. Rakousko elektřinu z jádra nevyrábí.

ORF se zeptala i na velvyslance

Na tiskové konferenci padla i otázka rakouské televize ORF ke sporům mezi Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem ohledně jmenování velvyslanců, které se týkají i velvyslance ve Vídni. „V Ústavě České republiky naprosto jasně stojí, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. Takže jsou zde dvě varianty: buď se dohodnu s panem ministrem zahraničí, nebo se dohodnu s panem premiérem,“ odpověděl Zeman, který tak naznačil, že se napříště pokusí najít shodu s předsedou vlády Petrem Nečasem.

Česká republika v současnosti v Rakousku velvyslance nemá. Zastupitelský úřad ve Vídni vede chargé d'affaires Ivana Červenková. Zeman vyslovil přání, aby vzhledem k významu Rakouska pro Českou republiku byl ve Vídni velvyslanec, který by byl výraznou osobností. Konkrétní jména ovšem neuvedl.

Český prezident se nevyhnul ani dotazům rakouských novinářů ohledně toho, že má jiné názory na evropská témata než jeho předchůdce v prezidentské funkci Václav Klaus. „Já jsem již patnáct let přesvědčeným eurofederalistou. Klaus je to, co se někdy označuje jako euroskeptik, ale euroskeptici v České republice se většinou označují jako eurorealisté,“ poznamenal Zeman. 

Fischer: Musíme udělat domácí úkoly

Kromě jaderné energie česko-rakouské vztahy dlouhodobě komplikuje téma vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce z tehdejšího Československa. Navzdory rozdílným názorům na některé otázky by obě země měly podle Fischera hledět na rozvoj vzájemné spolupráce. Rakouský prezident dodal, že existuje prostor pro zintenzivnění vztahů mezi oběma státy. „Musíme ještě vyřešit naše domácí úkoly. K nim patří zejména zlepšení dopravního spojení mezi Rakouskem a ČR,“ poznamenal Fischer a připomněl například chybějící dálniční spojení mezi hornorakouským městem Linec a Prahou.

Zeman pro APA: Odsun byl pro sudetské Němce mírný trest

V rozhovoru pro rakouskou agenturu APA ještě před návštěvou Rakouska Zeman zopakoval svůj dřívější názor, že odsun Němců byl za jejich vlastizradu mírnější trest než trest smrti. Distancoval se sice od principu kolektivní viny, ale připomněl, že 90 procent sudetských Němců před válkou volilo Hitlerova pomahače Konrada Henleina, vůdce nacistické strany v Československu. „Když byl někdo občanem země a kolaboroval se státem, který jeho zemi okupoval, tak je vysídlení mírnější než například trest smrti,“ uvedl. Ocenil nicméně oněch 10 procent sudetských Němců, kteří se tehdy proti Hitlerově politice postavili. Znovu také odsoudil takzvaný divoký odsun, při němž krátce po skončení války zahynuly tisíce lidí. Zdůraznil ale, že samotné vysídlení třímilionové německé menšiny z Československa vycházelo z Postupimské dohody vítězných mocností.

Nejvyšší představitel sudetských Němců v Rakousku Gerhard Zeihsel však odmítl, že by německá menšina v Československu nesla vinu na nacistickém obsazení českých zemí a ohradil se i proti Zemanovu rozdělování sudetských Němců na dobré a zlé. „Připisovat sudetským Němcům vinu za obsazení zbytku českých zemí ('Resttschechei') je nepřípustné,“ zdůraznil s tím, že po válce byli „kolektivně spoluodsunuti“ i odpůrci hitlerovského režimu mezi sudetskými Němci. „Kdyby (československý prezident Edvard) Beneš splnil Konradem Henleinem dlouho požadovanou autonomii v rámci Československa, neměl by Hitler žádný důvod k zásahu.“

Miloš Zeman a Heinz Fischer na brífinku ve Vídni
Zdroj: Jan Koller/ČTK

Zeman o česko-rakouských vztazích: Spojuje nás jídlo, dějiny a smysl pro humor

Ústředními tématy Zemanovy návštěvy Rakouska je budoucnost Evropské unie, hospodářská politika, jaderná energetika a příhraniční spolupráce. Schůzka hlav států byla hlavním bodem dnešního programu, Zeman se odpoledne ještě sešel se starostou Vídně a předním politikem rakouských sociálních demokratů Michaelem Häuplem. Hovořil s ním o blízkosti obou národů. „Zdá se, že nás spojuje nejen kuchyně, ale i hlubší historické tradice,“ řekl český prezident. Dodal, že oba národy spojuje také smysl pro humor. V této souvislosti připomněl jednu z nejznámějších postav české literatury, vojáka Švejka, jenž podle Zemana „předstíral debilitu, ačkoliv byl inteligentní“.

Der Standard: Návštěva pragmatického prezidenta

Miloš Zeman dnes poprvé zavítá do Rakouska jako nová hlava státu; v bilaterálních vztazích ovšem už dávno není pro Vídeň nikým neznámým - jako český premiér podepsal v roce 2000 s tehdejším rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem dohodu z Melku, konstatuje rakouský list Der Standard v článku věnovaném druhé oficiální zahraniční cestě českého prezidenta. Ta má podle deníku zvláštní zabarvení kvůli Zemanovu sporu s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o obsazení velvyslaneckých postů, včetně Vídně. Der Standard připomíná, že před svou nynější návštěvou Rakouska Zeman rakouské tiskové agentuře APA řekl, že nechce být ideologickým, nýbrž pragmatickým prezidentem. „Právě v pragmatických oblastech, jako například v dopravě, můžeme zlepšit své vztahy. Není dálnice mezi Brnem a Vídní, chybí dálnice mezi Českými Budějovicemi a Lincem,“ prohlásil český prezident.

Der Standard soudí, že v evropské politice bude zřejmě napříště mezi Prahou a Vídní méně třecích ploch než dosud. Zeman prý totiž posuzuje evropskou integraci mnohem pozitivněji než jeho předchůdce Václav Klaus, označuje se za eurofederalistu a je pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU. I sám fakt, že po návštěvě Slovenska hned druhá zahraniční cesta prezidenta Zemana vede do Vídně, je v České republice považován za pozitivní signál na adresu Rakouska, napsal Der Standard.

Ve středu se Zeman sejde s předsedkyní parlamentu a navštíví hospodářskou komoru

Na středu má Zeman naplánovanou schůzku s předsedkyní dolní komory rakouského parlamentu Barbarou Prammerovou a navštíví také hospodářskou komoru Rakouska. Čeká jej také soukromá schůzka s bývalými rakouskými kancléři Alfredem Gusenbauerem a Franzem Vranitzkym. Posledně jmenovaný se se Zemanem setkal loni v prosinci a prohlásil, že jej považuje za nejlepšího kandidáta na post prezidenta.

Zemana doprovází i delegace podnikatelů, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba a jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Rakousko je po Slovensku druhou zemí, kam Zeman v prezidentské funkci zamířil. Fischer byl na oficiální návštěvě Prahy v roce 2009, Zemanův předchůdce Václav Klaus byl v Rakousku pracovně naposledy loni. Česko-rakouské vztahy v minulosti komplikoval rozdílný názor na jadernou energii nebo na vysídlení německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce z tehdejšího Československa.

Vydáno pod