Toronto - Přesně týden poté, co v cílové rovince bostonského maratonu explodovaly nastražené bomby, přišla kanadská policie s tím, že překazila plánovaný teroristický útok na vlaky mířící z Toronta do New Yorku. Kriminální čin provedený příslušníky al-Káidy měl proběhnout pod taktovkou Teheránu. Spojení teroristů a íránského režimu, kteří k sobě jinak mají daleko, ale vyvolává řadu pochybností. Úspěšné odhalení navíc přichází ve chvíli, kdy se v kanadském parlamentu projednává kontroverzní protiteroristický zákon.
Bomby na kanadských kolejích: íránský komplot, nebo domácí zájmy?
Bombový útok na vlakovou soupravu společnosti VIA Rail mířící z kanadského Toronta do amerického New Yorku, který nyní údajně překazila kanadská policie a jemuž se kvůli atentátu v Bostonu dostalo pozornosti médií na celém světě, měla provést dvojice mladých muslimů.
Ani jeden z mužů, kteří nyní čelí obvinění ze spiknutí s teroristickou skupinou s cílem zabíjet lidi, nebyl kanadským občanem. Šiháb Saghajr, žijící v Montrealu, se podle informací kanadských bezpečnostních složek narodil v Tunisu, kde získal titul magistra průmyslové biotechnologie. Palestinec Ráid Džásir předtím, než se přistěhoval do Toronta, žil ve Spojených arabských emirátech. V Kanadě podle policie strávili oba „významnou dobu“.
Zástupci kanadských bezpečnostních složek
Vyšetřovatel kanadské policie James Malizia: „Kdyby jim plán vyšel, skončil by smrtí nebo vážným zraněním nevinných. I když měli kapacity na to plán provést, chci ubezpečit občany, že široká veřejnost nebyla ohrožena.“
Na to, že se třicetiletý Saghajr a pětatřicetiletý Džásir pokoušeli mezi mladými muslimy šířit extremistickou propagandu, kanadské úřady upozornil torontský imám. Pod dohledem kanadské policie, tajné služby a americké FBI byla tudíž dvojice už od srpna 2012.
Jelikož je policie den za dnem sledovala, překvapivé ohrožení veřejnosti nebylo bezprostředně na pořadu dne. Útok byl však „rozhodně ve fázi plánování,“ uvedla policie. Muži si prý tratě a vlaky, na které chtěli následně útočit, v širším okolí Toronta zatím pouze fotografovali. Zatčeni byli jeden tamtéž a druhý u Montrealu během pondělí a hned druhý den stanuli před soudcem.
Na zmařené teroristické spiknutí zareagoval ministr pro veřejnou bezpečnost Vic Toews, podle nějž je případ připomínkou stálého nebezpečí. „Dnešní zatčení ukazuje, že terorismus pro Kanadu zůstává reálnou hrozbou,“ prohlásil na tiskové konferenci. „Kanada nebude tolerovat teroristické aktivity. Nebudeme zneužíváni jako bezpečné útočiště teroristů ani těch, kteří terorismus podporují,“ zdůraznil s tím, že je nutné posílit národní legislativu.
Neúspěšný teroristický útok v Kanadě
Bič na teroristy v kanadské sněmovně
Není přitom bez zajímavosti, že právě ve stejný den, kdy byl úspěch bezpečnostních složek veřejně ohlášen, Dolní komora kanadského parlamentu (House of Commons) začala projednávat novelu protiteroristického zákona, který momentálně hýbe kanadskou společností. Konzervativní kabinet Stephena Harpera chce do tamního právního pořádku znovu vrátit dvě kontroverzní opatření. Jedno dovoluje úřadům uvalit na osobu podezřelou z terorismu až třídenní vazbu bez vznesení obvinění, druhé tytéž nutí vypovídat pod hrozbou ročního vězení.
Opoziční sociální demokracie, které se předkládaný zákon nelíbí, takové načasování kritizuje. „Mohli s tím přijít před týdnem nebo před měsícem. Bohužel to vypadá, jako když to využívají k tomu, aby vypadali, že něco dělají,“ uvedl na adresu vlády stínový ministr zahraničí Paul Dewar.
„Preventivní vazba“ - osoba podezřelá ze zapojení do teroristických aktivit může být držena až tři dny ve vazbě, aniž by proti ní muselo být vzneseno jakékoliv obvinění. Takto podezřelý se navíc musí až na dobu 12 měsíců podrobit speciálnímu probačnímu režimu, a pokud to odmítne, hrozí mu roční vězení.
„Vyšetřovací slyšení“ – pokud je někdo podezřelý, že něco ví o teroristickém činu, může být nucen být odpovídat na příslušné otázky. V případě odmítnutí spolupráce může být člověk uvězněn až na jeden rok.
Tato opatření přijal kabinet Jeana Chrétiena po teroristických útocích v USA v září 2001, po pěti letech ale jejich platnost vypršela. Když vláda chtěla v roce 2007 účinnost norem prodloužit o další tři roky, opozice kanadských liberálů tomu zabránila a pak nevyšel ani další pokus. Návrh zákona byl znovu představen v Senátu v loňském roce, ve sněmovně se dostal až do třetího čtení, kde o něm členové vlády v reakci na útok na Bostonský maraton debatují s vysokou mírou naléhavosti. Debata o normě byla na pořad jednání zařazena mimořádně.
Kanadská policie je přesvědčena, že teroristický útok zosnovala teroristická síť al-Káida, atentátníky měly instruovat její íránské „elementy“. Takto úzká spolupráce mezi teroristickým hnutím, jehož ideologie se opírá o sunnitský výklad islámu, a zároveň šíitskou vládou v Teheránu, je ale podle bezpečnostních expertů více než pochybná. Přívrženci sunnitského a šíitského islámu se vzájemně zabíjeli například v Iráku a podle mnoha odborníků dokonce hrozí, že tento konfesijní střet do budoucna rozdělí celý islámský svět. Navíc Ahmadínežádův režim namísto al-Káidy finančně a materiálně podporuje sobě bližší extrémistické hnutí Hizballáh.
Al-Káida není loutka Teheránu
Po pádu afghánského Talibanu v roce 2001 našlo několik vysokých činitelů al-Káidy v Íránu útočiště, tamní úřady o tom ale nikdy oficiálně nikdy neinformovaly. Vždy se všemožně snažily zabránit tomu, aby teroristé své útoky plánovali z íránské půdy. V zájmu uchování bezpečného přístavu se do paktování s tamním režimem nehrnou ani sami teroristé. „Teroristická organizace by íránské vedení téměř jistě odmítla,“ napsal v článku z loňska Seth Jones z organizace RAND.
Ilustrační foto
Seth Jones o spolupráci mezi Íránem a al-Káidou:
"Drtivá většina jejich práce v posledních několika letech spočívala v transitu bojovníků, zbraní, peněz a dalšího materiálu, dosud nešlo o žádnou opravdovou operaci. Jednalo by se o výrazný odklon od aktivit al-Káidy v Íránu (pokud jsou podezření kanadské policie správná)."
I přes pochybnosti o přímé kooperaci Íránu se salafistickými extremisty je zřejmé, že vzájemné vztahy mezi Ottawou a Teheránem rozhodně nejsou přátelské. Kanadská vláda považuje Írán za stát sponzorující terorismus - v prosinci 2007 ministr zahraničí obvinil Íránce, že svými dodávkami zbraní Talibanu pouze podporují pokračování afghánského konfliktu, kanadská diplomacie pak podporuje sankce namířené proti íránskému jadernému programu.
Naposledy v září 2012 Ottawa přerušila veškeré styky s Íránem – uzavřela svou teheránskou ambasádu a ze země vypověděla íránské diplomaty. Šéf kanadské diplomacie John Baird to vysvětlil obavami o bezpečnost svých podřízených v Íránu, který označil za „nejvýznamnější hrozbu světovému míru a bezpečnosti dneška“.
Ilustrační foto
Al-Káidě se nikdy provést útok v Kanadě nepodařilo. Na jejím seznamu neměnných protivníků ale figuruje dlouhodobě. Kanadská tajná služba údajně našla Kanadu výslovně jmenovanou – společně s dalšími zeměmi – v dokumentech objevených po dopadení vůdce Bin Ládina. Antipatie extremistů vcelku „nudná“ země, kde tamní muslimská komunita nevzbuzuje větší vášně, podle všeho vyvolává svou zahraniční politikou – je oddaným spojencem Američanů, její vojáci se podíleli na invazi do Afghánistánu, neochvějně podporuje Izrael.
Torontská osmnáctka
V novodobé historii země se jedná teprve o druhý případ, kdy příslušníci bezpečnostních sil předešli útoku islámského terorismu na kanadském území. V červnu 2006 policie ve spolupráci s tajnou službou zadržela skupinu celkem 18 osob, která byla napojena na al-Káidu.
Skupina muslimů pocházejících z různých částí světa se pokoušela získat velké množství výbušnin a s nimi v naložených náklaďácích zaútočit na několik cílů na jihu Ontaria. Teroristé byli obviněni z plánu vyhodit do povětří budovy kanadského parlamentu, kanadské tajné služby a kanadské televize CBC či zajmout a následně setnout hlavu kanadskému premiérovi. Vzhledem k těmto zkušenostem neberou Kanaďané aktuální odhalení na lehkou váhu, i přesto ale řada z nich kvůli spoustě nejasností v případu povytahuje nad úspěchem policistů obočí.
GALERIE
Reakce Twitteru na terorismus v Kanadě
Nejnovější odhalení teroristického spiknutí na Twitteru spíše než obavy o bezpečnost země vyvolalo úsměvy a narážky na typicky poklidné kanadské prostředí.