Mnichov – V Mnichově začal proces v případu takzvaných kebabových vražd. Soud se skupinou kolem pravicové radikálky Beate Zschäpeové si ještě před zahájením vysloužil status procesu století. Zschäpeová spolu se dvěma komplici podle obžaloby zavraždila 10 lidí, většinou tureckých přistěhovalců. Policii unikali 13 let. Obvinění jsou i další čtyři lidé, kteří měli skupině pomáhat. Na bezpečnost dohlíží u budovy soudu na 500 policistů. Rozsudek se očekává nejdřív příští rok v lednu.
Začal soud kvůli „kebabovým vraždám“. A hned se zadrhl
Hlavní obviněnou je osmatřicetiletá Zschäpeová, spoluzakladatelka Národně socialistického podzemí (NSU) spolu s Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem. Ti však spáchali sebevraždu záhy po odhalení neonacistické skupiny v listopadu 2011. Mužská část podzemní buňky podle obžaloby zavraždila v letech 2000 až 2007 osm tureckých imigrantů, jednoho řeckého a mladou policistku. Jejich kolegyně jim přitom údajně poskytovala logistickou podporu a zázemí.
Jednání bylo odročeno, aniž by pořádně začalo
Dnešní líčení bylo velmi rychle ukončeno. Obhájce totiž zpochybnil nestrannost předsedy soudu a požádal o jeho odvolání. Žádost zdůvodnil tím, že justiční stráž na pokyn soudu podrobila osobní prohlídce pouze obžalované a jejich obhájce, nikoli ostatní účastníky procesu. To údajně svědčí o podjatosti soudu, který automaticky považuje obžalované za nebezpečné osoby.
Trestní senát po poradě námitky advokátů Zschäpeové přijal ke zvážení a odročil jednání do příštího úterý 14. května. Dnešní jednání, v němž měla zaznít osmdesátistránková obžaloba, stejně jako plánované úterní a středeční líčení, bylo zrušeno.
Zschäpeová předstoupila před soud pečlivě nalíčená v elegantním černém kostýmu, bez známek nervozity a rozrušení. K soudu přišla bez pout a chovala se velmi suverénně. Na rozdíl od norského masového vraha Anderse Breivika, který ji loni v dopisu ze svého vězení oslovil „drahá sestro“, nepřednesla Zschäpeová v úvodní den soudu žádné politické prohlášení.
Kromě vražedné série kladou vyšetřovatelé trojici za vinu také dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích v Kolíně nad Rýnem v letech 2001 a 2004, při nichž bylo zraněno 23 lidí, a přepadení 15 bank. Pomocí nich si skupina zajišťovala peníze na trestnou činnost a život v ilegalitě. Jejich zločiny údajně dokládají zbraně nalezené u nich včetně pistole české výroby, kterou bylo zastřeleno devět z deseti obětí, či animované video, jímž se NSU k těmto činům hlásilo.
Text obžaloby má takřka 500 stránek. Kromě prokuratury vystupuje u soudu zhruba 80 příbuzných obětí jako spolužalobci, zastupuje je přes 60 právníků. K soudu z Turecka přicestovalo pět poslanců. Každého z 85 stání se chce zúčastnit turecký generální konzulát v Mnichově. Do Mnichova dnes přijel také turecký velvyslanec v Německu Hüseyin Avni Karslioglu.
Zástupci turecké menšiny v Německu se dožadují doživotních trestů. „Doufáme v nejvyšší tresty,“ prohlásil místopředseda turecké obce Kenan Kolat.
V Německu začíná soud s Beate Zschäpeovou
Soud doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. V pohotovosti je 500 policistů. Policie z bezpečnostních důvodů uzavřela široké okolí soudu a přímo před budovou rozmístila dvě řady mobilního oplocení.
Policie chce také přihlížet všem manifestacím a protestům, které organizátoři na dnešek oznámili. Již ráno se před soudem konala akce zástupců tureckého spolku, kteří se dovolávali spravedlnosti.
Budovu obklopily kromě policejních vozů i zpravodajské štáby, které nedostaly akreditaci. Už od včerejška tu také čekali lidé, kteří si tak chtěli zajistit co nejlepší místo v soudní síni. Do sálu se totiž dostalo pouze prvních 50 čekajících.
Zakladatelé NSU: Beate Zschäpeová, Uwe Böhnhardt a Uwe Mundlos
Sama Zschäpeová se jako jediná žijící členka NSU k činům nepřiznala a od chvíle, kdy se sama vydala úřadům a skončila ve vazbě, odmítá vypovídat. Žena s přezdívkou „nacistická nevěsta“ hodlá podle svých právníků mlčet i před soudem, který měl začít už 17. dubna.
Kvůli sporům o novinářské akreditace bylo ale jeho zahájení o necelé tři týdny odloženo. Do malé jednací síně se původně nedostalo žádné z tureckých médií. Proces se musel odložit a nové akreditace se losovaly. Turečtí novináři poté dostali vyhrazená místa. V procesu je zatím naplánováno 85 stání a trvat by měl nejméně do ledna 2014.
Rodačce z východoněmecké Jeny hrozí za spolupachatelství na deseti vraždách a podíl na vytvoření teroristického spolku až doživotí. Spolu s ní na lavici obžalovaných usednou bývalý funkcionář krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa Ralf Wohlleben a neonacista Carsten S., kteří jsou kvůli opatřování zbraní pro NSU viněni z napomáhání k vraždám, a dvojice pravicových extremistů André E. a Holger G. obžalovaná z podporování NSU.
Pistole zabavené při poslední případu - vraždy policistky
Mlčení obžalované stejně jako odkrytí řady chyb bezpečnostních orgánů během vyšetřování vyvolalo mezi mnohými spiklenecké teorie. Ústřední roli v nich hrají tajné služby, především německá kontrarozvědka. Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak se oficiálně nazývá, má totiž v popisu práce dohled nad extremistickými organizacemi, jako byla právě NSU. Ve faktu, že její pozornosti dokázal trojlístek neonacistů unikat 13 let, nespatřují na rozdíl od politiků fatální selhání agentů, ale argument pro tvrzení o napojení kontrarozvědky na vrahy.
„Při žádném jiném velkém politicky motivovaném zločinu v posledních desetiletích není podíl tajných služeb tak zjevný jako u vražd připisovaných NSU,“ soudí novinář Jürgen Elsässer. Důvodem podle něj mohla být snaha zdiskreditovat krajní pravici tak, jako to v 70. letech udělaly teroristické činy RAF s radikální levicí. Ve stejné době totiž berlínská vláda usilovala o zákaz krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa, který se dostal znovu na pořad dne po předloňském odhalení NSU.
Tisková konference před začátkem soudního procesu
„Hlavní argument mluvící pro to, že stát kryl toto trio, je nasnadě. Je nevysvětlitelné, jak někdo může na 13 let v Německu zmizet a páchat těžké zločiny, a přesto se na něj nepřišlo,“ říká publicista Kai Voss. Stejný názor má i spisovatel Wolf Wetzel. „Tvrzení, že bezpečnostní úřady neměly o neonacistech v podzemí žádnou stopu, je záměrně falešné. Fakta spíše dokládají, že těmto neonacistům poskytovaly eskortní servis,“ píše Wetzel ve své knize o vztahu NSU a kontrarozvědky, která vyšla v dubnu.
GALERIE
videogallery_333342