Elek (Maďarsko) - Maďarsko se pomalu pouští do boje s arzenem, který hlavně na východě země zamořuje vodu. Budapešť to dlouho ignorovala, nyní pod tlakem z Bruselu spouští první projekty. Ve východomaďarském Eleku teprve před nedávnem zjistili, že v jejich vodě je arzenu nebezpečné množství. Zbavit východ země tohoto dědictví minulosti bude stát podle odhadů asi miliardu eur, z čehož dvě třetiny zaplatí Evropská unie. V poslední vesnici by se nezávadné vody mohli napít za dva roky.
Prokleté dědictví: Východomaďarské vody jsou zamořené arzenem
„O arzenu ve vodě jsme nevěděli a myslím, že většina lidí o tom nemá tušení ani teď. Nic se neděje. Prostě nám nic neřekli,“ říká jedna z obyvatelek Eleku. Pediatr László Szabó jen nevěřícně kroutí hlavou, protože o nebezpečí arzenu mluví už léta. Nejohroženější jsou podle něj malé děti a těhotné ženy: arzen může vyvolat potrat a způsobuje například i rakovinu kůže.
Evropská unie přitom Budapešť před arzenem varuje už nejméně deset let. Brusel letos přitvrdil a pohrozil sankcemi. Vláda proto narychlo objednala filtry pro nejhůře postižené vesnice a města. Dala na to 19 milionů eur a v polovině roku se bude uvádět do provozu prvních 200 zásobníků.
Maďarská továrna na vodní filtry
Zásobník určený pro zamořený Elek by měl stát na dvoře tamní psychiatrické léčebny. Radnice ale ví, že jde jen o přechodné řešení. Bude potřebovat daleko víc než jen jeden kontejner pro místní jídelnu. Starosta Eleku se proto obrátil na sousední Rumunsko. „Jsme hned u rumunské hranice a voda za ní je čistá. Posledních pět let jsme s našimi sousedy pracovali na projektu, který pitnou vodu přivede i nám. Už to musí jen podepsat obě vlády,“ říká starosta László Pluhár. Na podpis se ale čeká už více než rok - Budapešť si projekt přehazuje s Bukureští jako horkou bramboru. „My jsme projektu otevření, ale rumunská strana musí podepsat nezbytná povolení,“ vysvětluje Béla Molnár z ministerstva vnitra.
Filtrační nádoba na vodu
Arzen nechvalně proslavily maďarské andělíčkářky
Řešení přitom může být jednoduché a hlavně rychlé: Pečovatelským centrům na východě země darovala rakousko-německá společnost Best Water Technology filtrovací nádoby, které připraví čistou vodu za dvě minuty. Na distribuci spolupracovala s maďarským Červeným křížem. Je to sice jen pár kapek čisté vody, i za ně by ale v Eleku byli vděční.
GALERIE
Maďarské andělíčkářky
Arzen přitom v Maďarsku sehrál zápornou roli už dříve. Po první světové válce jej tu nechvalně proslavily takzvané andělíčkářky. Jed získávaly vařením obyčejných mucholapek a pak ho používaly k trávení nepohodlných příbuzných. Na svědomí mají 160 životů. Staré náhrobky hřbitovů ve východním Maďarsku tu stojí jako memento stále živého nebezpečí.
Moldan: Největší problém dneška je jemný prach
Země střední a východní Evropy platí zkrátka daň za strategii svých komunistických plánovačů, kteří desítky let nebrali na životní prostředí žádné ohledy. Jejich heslem byl pokrok i za cenu zdevastované přírody. Nejvíce škodil životnímu prostředí průmysl, ale také třeba zemědělství, kde se používalo poměrně hodně hnojiv, která často nebyla kvalitní, říká v rozhovoru pro Horizont ČT24 ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK a první polistopadový ministr životního prostředí Bedřich Moldan.
Bedřich Moldan
Nejznámější a rozhodně nejrozsáhlejší oblastí, která u nás těmito zásahy trpěla, jsou severozápadní Čechy, to znamená hnědouhelný revír plus všechny chemičky, které tam stále ještě jsou, říká Moldan. Na druhém místě jmenuje Ostravsko, především známé ostravské laguny, u nichž pořád není jasné, jak se s nimi vypořádat. Na Slovensku to pak byla například velká chemička Duslo Šaľa, v Rumunsku lokalita Baia Mare, kde se těžilo zlato a kde docházelo k celé řadě katastrof.
GALERIE
Emise oxidu siřičitého v ČR zdroj: ČT24
A jaký je největší problém se znečištěním dnes? „Zejména jde o rozptýlený jemný prach, protože ten se dříve měřil velmi primitivními metodami. Dneska dokážeme měřit i velmi jemné částice a zároveň jsme zjistili, že ty jemné částice jsou nejvíc zdraví škodlivé,“ varuje Moldan.
Horizont ČT24: Jedovaté dědictví (zdroj: ČT24)