Ve vší tichosti a neznámo kde: Tamerlana pohřbili mimo Boston

Boston – Americká policie uvedla, že tělo Tamerlana Carnajeva bylo uloženo do hrobu mimo Boston; místo posledního odpočinku bostonského atentátníka ale neupřesnila. Otázka Tamerlanova pohřbu zaměstnávala Boston i skoro čtyři týdny po atentátu v cílové rovince mezinárodního maratonu. Starosta města Thomas Menino trval na tom, že atentátník, který při zatýkání zahynul, nesmí být ve městě pohřben, ale že se jeho tělo má převézt do Ruska.

O řádné uložení těla se podle úřední zprávy zasloužil „odvážný a milosrdný jedinec“. Carnajevovy ostatky byly týden provizorně uloženy v areálu pohřební služby Graham Putnam & Mahoney ve městě Worcesteru ve státě Massachusetts. Její ředitel Peter Stefan nedokázal najít hřbitov, jehož správci by byli ochotni Carnajevovo tělo přijmout. „Nejen v Massachusetts ho nechtějí, nechce ho nikdo,“ řekl. Pokoušel se prý sjednat pohřeb na 120 místech ve Spojených státech i v Kanadě. Pohřební ústav celou dobu střežili demonstranti.

Při útoku na Bostonský maraton zahynuli 15. dubna tři lidé a více než 260 jich bylo zraněno. Atentát mají podle všeho na svědomí bratři Tamerlan a Džochar Carnajevovi, původem z Čečenska. Mladší Džochar byl těžce zraněn a je nyní ve vězeňské nemocnici; Tamerlan zahynul krátce po atentátu při přestřelce s policií.

Starosta Bostonu nechtěl území města znesvětit pohřbeným atentátníkem

Bostonský starosta Menino připustil, že záležitost kolem pohřbu je věcí rodiny Carnajevových, ale označil za nevhodné, aby Tamerlanovy ostatky spočinuly ve městě, kde spáchal hrůzný atentát. Tělo by se podle něj mělo vrátit tam, kde žijí nyní jeho rodiče. Ti po několikaletém pobytu v USA jsou opět v jihoruském Dagestánu.

Thomas Menino, starosta Bostonu:

„Není to důstojné nechat ho v Bostonu. Je odjinud. Musí se vrátit do vlasti.“

Strýc atentátníků Ruslan Carni věděl, že i rodiče by návrat mrtvého syna uvítali, nebylo ale jisté, jestli Rusko repatriaci povolí. Hlásili se i lidé, kteří Carnajevovým nabízeli svůj vlastní hrob, jako třeba  M. T. Liggett z Kansasu. Neochota hřbitovů na východním pobřeží přijmout mrtvého teroristu podle něj není správná - aniž by přitom zločin schvaloval. „Ten, kdo ho bude soudit, je podle mého tam nahoře. Tady dole ho soudit nemůžete. Existuje vzdálená možnost, že já jsem jeden z hrstky lidí, kteří si v téhle věci zachovali zdravý rozum,“ prohlašoval Liggett.

Protesty proti pohřbení Tamerlana v Bostonu oběti atentátu zraňovaly. Například Brittany Loringové výbuch způsobil zranění lebky a nohou. Čekají ji měsíce rehabilitace a vysoký účet za léčbu. Její sestra Alyssa měla ze sporů o pohřeb smíšené pocity a říkala, že energie demonstrantů by se měla napřít spíš na pomoc obětem.

Bostonský útok byl prý inspirován z ciziny

Atentát na maraton možná nebyl ze zahraničí řízen, ale rozhodně byl ze zahraničí inspirován, prohlásil na slyšení ve výboru pro vnitřní bezpečnost americké Sněmovny reprezentantů jeho předseda Mike McCaul. Dodal, že atentátníci v Bostonu byli úspěšní proto, že „náš systém selhal“. Spojené státy se podle něj s podobnými hrozbami mohou a musejí vypořádat lépe.

McCaul zahájil vůbec první parlamentní slyšení o atentátu. Před poslanci výboru promluvil i šéf bostonské policie Edward Davis. Připustil, že akce podobného rozsahu jako bostonský maraton napříště musejí být lépe bezpečnostně zajištěny, ale postavil se proti snahám změnit USA v „policejní stát“. V ulicích by podle Davise mělo být rozmístěno víc bezpečnostních kamer, na klid občanů by mělo dohlížet víc policistů. 

Šéf bostonské policie Edward Davis:

„Kvůli akcím extremistů, kteří chtějí rozvrátit náš způsob života, nemůžeme a nesmíme kolem sebe budovat bezpečnostní krunýř. Jsem proti pokusům zavést v Bostonu a celé zemi policejní režim a pověsit bezpečnostní kamery na každý kandelábr.“

Skupina tří bostonských policistů podle Davise spolupracovala při ostraze maratonu s federálním protiteroristickým komandem, ale o upozornění na osobu Tamerlana Carnajeva, které americké úřady dostaly z Ruska před dvěma lety, nikdo z bostonských policistů nevěděl. Davis přiznal, že by býval rád věděl o ruském varování, které Moskva v roce 2011 adresovala FBI a Ústřední zpravodajské službě (CIA). Neví sice přesně, jak by s takovou informací naložil, ale „pravděpodobně by policie na (Tamerlana) Carnajeva dohlédla“, řekl Davis. Právě spolupráce tajných složek, to, jak nakládaly s tipy z Ruska a proč Tamerlana vyřadily ze seznamu podezřelých teroristů, je jedním z hlavních témat slyšení.

V Moskvě byl v pondělí na návštěvě šéf amerického Úřadu pro vyšetřování (FBI) Robert Mueller, který jednal se svými ruskými protějšky o podrobnostech ve vývoji vyšetřování případu. FBI v úterý bližší podrobnosti k jednání neuvedla.

Vydáno pod