Berlín – Šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg jednal v Berlíně se svým německým protějškem Guidem Westerwellem o situaci v Sýrii a o nedávném uzavření dohody mezi Kosovem a Srbskem. Během pracovního oběda došlo i na téma prodeje Lobkovického paláce, ve kterém sídlí německé velvyslanectví, Spolkové republice. V Berlíně také oslavil 15 let existence Česko-německý fond budoucnosti, zabývající se širokou paletou témat od odškodnění obětí nacismu po tisíce česko-německých projektů, které překračují hranice obou zemí.
Schwarzenbergova agenda v Německu: Sýrie, Srbsko a prodej paláce
Schwarzenberg během schůzky podpořil Srbsko, které by podle něj mělo na červnovém summitu EU v Bruselu získat status kandidátské země. „Měl by být oceněn posun, ke kterému v Kosovu a v Srbsku došlo,“ uvedl Schwarzenberg. Westerwelle na tato slova reagoval s tím, že v Německu je potřeba ještě vyčkat, jak se k tomuto tématu postaví Spolkový sněm. Bez jeho souhlasu nebude mít kancléřka Angela Merkelová mandát pro podporu srbského směřování do nynější sedmadvacítky.
Ministři se shodli, že je třeba zastavit krveprolití v Sýrii. Podle Schwarzenberga i Westerwelleho by se měla v blízké budoucnosti konat mezinárodní konference, která by se snažila najít řešení této občanské války, jež už vzala životy 80 000 lidí.
Prodej Lobkovického paláce Německu je téměř hotovou věcí. Obě strany ještě musí dořešit cenu. Prodej paláce má být součástí transakce mezi oběma zeměmi. Pražská vláda již dříve souhlasila s tím, že česká diplomacie připraví obchod s nemovitostmi, při němž by Berlín získal sídlo své ambasády a ČR by dostala pozemky v centru německé metropole pro novou budovu českého velvyslanectví.
Lobkovický palác má pro Němce význam kvůli událostem z podzimu 1989. Na zahradě paláce tehdy našlo útočiště asi 4 000 uprchlíků z bývalé komunistické NDR. Tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher jim pak po jednání s československou vládou z balkonu velvyslanectví oznámil, že mají volnou cestu na Západ.
Budoucnost je v přátelství
Odpoledne se Schwarzenberg zúčastnil slavnosti k 15. výročí založení Česko-německého fondu budoucnosti. Tento fond podporuje programy, které prohlubují spolupráci Čechů a Němců. Od roku 1998 poskytl takřka 1,2 miliardy korun na zhruba 7500 projektů. Přes hranici putují na výměnné pobyty studenti i učňové, Češi a Němci společně pečují o kulturní kulturní památky. A zájem o projekty roste. „Máme každý rok 20 procent nových žadatelů o granty,“ uvedla předsedkyně správní rady fondu Kristina Larischová.
„I já kdysi pochyboval, že mezi našimi národy vznikne skutečně přátelské pouto. Podařilo se… Když se toto podařilo právě ve středu Evropy, tak by to mělo být možné i jinde. Zanechme proto pochybností o tom, jestli sjednocená Evropa má smysl,“ prohlásil ministr mimo jiné v proslovu, v němž cenil přínos fondu k prohloubení dvoustranných vztahů a tím i jeho příklad pro jiné části Evropy, jak překonat historické a jiné rozpory.
U oslavy patnáctin Česko-německého fondu budoucnosti byl přítomen nejen ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, ale i lidé, kteří na nepřátelství mezi sousedními státy v minulosti tvrdě doplatili, třeba místopředseda Mezinárodního osvětimského výboru 91 letý Felix Kolmer. Ten přežil pobyt v koncentračním táboře v Osvětimi i útěk z transportu smrti. „Nikdy jsem si nemyslel, že nepřežiju. Oni nade mnou vynesli trest smrti a já to nikdy nepřijal,“ vzpomíná Felix Kolmer. Jedním z hlavních cílů Česko-německého fondu budoucnosti bylo odškodnit oběti nacismu, které za časů železné opony přišli zkrátka.
GALERIE
videogallery_000227278