Budapešť - Po dlouhé nemoci zemřel v osmdesáti letech bývalý maďarský premiér Gyula Horn. Předsedou vlády byl v letech 1994 až 1998. V roce 1989, kdy byl ministrem zahraničí posledního maďarského komunistického kabinetu, sehrál klíčovou roli při otevírání hranic a pádu komunismu v Evropě.
Zemřel Gyula Horn - muž, který přispěl k pádu komunismu
Gyula Horn vstoupil do povědomí v roce 1989, kdy jako šéf diplomacie otevřel hranice Maďarska uprchlíkům z komunistického východního Německa směřujícím do západního Německa. Spolu s tehdejším rakouským ministrem zahraničí Aloisem Mockem již 27. června 1989 symbolicky přestřihl ostnaté dráty „železné opony“ na hranici obou zemí u Šoproně. Za svoji roli v otvírání „železné opony“ byl vyznamenán v několika západoevropských zemích a zvlášť byl oceněn v Německu.
Naposledy se Horn objevil na veřejnosti 5. července roku 2007, když slavil své 75. narozeniny. Tehdy ho v Budapešti navštívil i bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov.
Horn patřil v bývalé Maďarské socialistické dělnické straně (MSDS) Jánose Kádára k reformnímu křídlu a po jejím rozpuštění v roce 1989 založil Maďarskou socialistickou stranu (MSZP). V poslední maďarské komunistické vládě byl ministrem zahraničí a k jeho jménu se váže otevření maďarsko-rakouské hranice pro uprchlíky z bývalé NDR v září 1989, čímž začalo postupné odbourávání železné opony mezi Východem a Západem. Budapešť tak, řečeno slovy německého exkancléře Helmuta Kohla, odstranila první cihlu z Berlínské zdi.
Jedním z nejviditelnějších projevů změn bylo vedle faktického odstavení Jánose Kádára i rozhodnutí o likvidaci signalizačního zařízení na hranicích s Rakouskem. S odstraňováním zastaralého a nespolehlivého systému začali maďarští vojáci v květnu 1989, přičemž na začátku srpna bylo zrušeno i přísně střežené pásmo v okolí hranice. „Díra v železné oponě“ přitahovala pozornost řady obyvatel východního Německa.
První masovější exodus obyvatel NDR z Maďarska do Rakouska nastal 19. srpna 1989 během akce Panevropský piknik, kterou pořádalo rakouské Panevropské hnutí a maďarská opozice. Krátkého otevření hraniční brány poblíž Šoproně k útěku využilo několik set východních Němců. Pět dnů nato mohla odjet do Norimberka i stovka uprchlíků, kteří obsadili velvyslanectví v Budapešti.
Problém s velkým množstvím Němců, kteří se i poté na maďarském území nacházeli, se vláda Miklóse Németha rozhodla řešit vypovězením dohody s NDR o pravidlech cestování. Rozhodnutí pro východoněmecké uprchlíky znamenalo faktické otevření hranic s Rakouskem. I přes vehementní protesty východoněmeckého vedení, jež se dovolávalo zásahu Moskvy, se závory na maďarské západní hranici v noci z 10. na 11. září 1989 skutečně zvedly, a proud východních Němců zamířil za vytouženou svobodou. Jen během následujících tří dnů jich do Rakouska odešlo na 15 tisíc.
V červnu 2007 maďarský prezident László Sólyom odmítl udělit Hornovi vyznamenání Velký záslužný kříž Maďarské republiky, což zdůvodnil Hornovou činností při potlačování maďarského povstání v roce 1956, kdy byl Horn členem komunistických ozbrojených milicí.