Washington - Americká vláda apeluje na Rusko, aby vyhostilo Edwarda Snowdena do Spojených států. Rusko ale odmítá zapojení do kauzy, tlak Spojených států je podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nepřijatelný. Muž je obviněný ze špionáže za to, že vyzradil informace o špehovacím programu amerických tajných služeb. Naposledy se objevil o víkendu v Moskvě, kam přiletěl z Hongkongu. Z Ruska má zřejmě v plánu odletět do Ekvádoru, kde zažádal o azyl.
Rusko vzkazuje do USA: Do kauzy Snowdena nás netahejte
Jay Carney, mluvčí Bílého domu:
„Vzhledem k naší intenzivní spolupráci s Ruskem po bombovém útoku na Bostonském maratonu a historické spolupráci našich zemí v této oblasti, včetně vydávání zločinců do Ruska, očekáváme od ruské vlády, že zváží všechny možné varianty pro vydání pana Snowdena do Spojených států.“
Americký ministr zahraničí John Kerry dnes vyzval Rusko, aby vydalo do Spojených států bývalého technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl, aby Spojené státy Rusko do kauzy zatahovaly: „Cestu si (Snowden) naplánoval sám, dozvěděli jsme se o tom z médií. Ruskou hranici dosud nepřekročil. Považujeme pokusy dát vinu ruské straně za absolutně nepřijatelné a neopodstatněné.“
Podle agentury Interfax ale nyní Rusové zkoumají Snowdenův pas a zvažují varianty dalšího postupu včetně jeho zadržení. Ruské úřady chtějí především prošetřit Snowdenův přílet do země. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na pondělní informaci tiskové služby mezinárodního letiště Šeremeťjevo oznámila, že Snowden nadále zůstává v tranzitním prostoru moskevského letiště. Lavrovovo tvrzení, že nevstoupil na ruskou půdu, je tak prakticky pravdivé.
Mezi Ruskem a Spojenými státy neexistuje smlouva o vzájemném vydávání osob. Podle ruských právníků by Moskva musela Snowdena do USA deportovat, k čemuž ale nemá věcný důvod. Američan žádné ruské zákony neporušil, mezinárodní zatykač na něj vydán nebyl.
Edwarda Snowdena od jeho nedělního příletu do Moskvy žádný novinář neviděl. Podle všeho chce ale Snowden z Moskvy odletět přes Havanu do Ekvádoru, kde zažádal o azyl. Letenku do Havany měl podle zdroje z moskevského letiště už včera, jenže ji nevyužil. Spekulovalo se proto, že by mohl být na palubě dnešního spoje na Kubu. Ani v poledním letu do Havany ale Snowden nebyl.
Letiště v Havaně
Kauza bude mít zřejmě dopad i na americko-čínské vztahy. Bílý dům se ohradil proti tomu, že Hongkong nechal Snowdena ze země odletět. „Bylo to úmyslné rozhodnutí vlády propustit uprchlíka, navzdory platnému zatykači. Toto rozhodnutí bezpochyby bude mít negativní důsledky na americko-čínské vztahy,“ varoval mluvčí Bílého domu Jay Carney.
Americké úřady zrušily platnost Snowdenova pasu. Spojené státy proto tvrdí, že bez platných osobních dokladů neměl z Hongkongu vůbec vycestovat. Podle hongkongských médií Snowden do Moskvy odletěl s prozatímním pasem uprchlíka, který mu vystavil Ekvádor.
Jay Carney, mluvčí Bílého domu:
„Pan Snowden tvrdí, že mu jde o podporu transparentnosti, svobody tisku, demokracie a ochranu práv jednotlivců. To je ale v rozporu s tím, jaké případné ochránce si vybral - tedy Čínu, Rusko a Ekvádor. To, že nedokázal kritizovat i tyto režimy, napovídá, že jeho skutečným motivem je poškodit národní bezpečnost Spojených států, a nikoliv podpora svobody slova a svobody internetu.“
Snowden strhl masku svatouškovského Washingtonu
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing prohlásila, že všechny strany by měly přijmout fakt, že hongkongská vláda řešila Snowdenův případ v souladu se zákonem. Oficiální deník čínské komunistické strany Žen-min ž'-pao také důrazně odmítl obvinění, že Čína usnadnila odjezd Snowdena. List napsal, že Čína nepřijme „tento druh nespokojenosti a nesouhlasu“. Peking také vyjádřil rozhořčení nad tím, že v rámci špehovacího programu Prism byly na mušce i sítě v Hongkongu a v Číně. Podle všeho Američané sledovali čínské mobilní telefonní sítě či jednu z nejvýznamnějších univerzit.
„Nejenže nám americké úřady neposkytly ani vysvětlení ani omluvu, namísto toho vyjádřily nespokojenost s Hongkongem za to, že se k záležitosti postavil v souladu s právem,“ napsal v komentáři Wang Sin-ťün, výzkumník Akademie vojenských věd. „Svým způsobem se Spojené státy změnily z 'modelu lidských práv' na 'slídila v osobním soukromí', na 'manipulátora' centralizované moci nad mezinárodním internetem a na šíleného 'vetřelce' do sítí jiných zemí,“ dodal list. „Svět si Edwarda Snowdena bude pamatovat,“ uvedl deník. „Byla to jeho neohroženost, co strhlo svatouškovskou masku Washingtonu.“
Snowden se nechal zaměstnat s cílem získat tajné informace
Hongkongský deník China Morning Post tvrdí, že Snowden se nechal cíleně zaměstnat u konzultantské společnosti Booz Allen Hamilton, aby se dostal k tajným informacím. Firma totiž pracuje na bezpečnostních zakázkách pro americkou vládu. K jejím největším zákazníkům patří americké ministerstvo obrany, ozbrojené síly a tajné služby. Snowden pracoval pro společnost na Havaji jako správce informačních systémů Národní agentury pro bezpečnost.
„Moje pozice u Booz Allen Hamilton mi umožnila přístup k množství počítačů po celém světě, do nichž se NSA nabourala. Proto jsem také toto místo před třemi měsíci přijal,“ řekl Snowden listu v rozhovoru z 12. června. Dnes z něj deník zveřejnil některé pasáže.
GALERIE
videogallery_350005