Brusel/Praha – Incident europoslance za KSČM Miloslava Ransdorfa, který se v Bruselu rozezleně ohnal po reportérovi nizozemské televize, znovu rozvířil debaty o finančních náhradách pro zákonodárce Evropského parlamentu. Novinář se totiž Ransdorfa dotazoval, jak je možné, že inkasuje 300 eur na „nicnedělání“. Zástupci europarlamentu se ovšem za Ransdorfa postavili, podle orgánu si poslanec své diety zasloužil. Europoslanci každý měsíc od unie dostávají v přepočtu stovky tisíc korun, zneužívání těchto pěnez ale není ničím neobvyklým.
Peníze pro europoslance: Stovky tisíc, které se dají zneužít
Komunistický europoslanec, který si do sídla parlamentu v Bruselu přijel pro 304 eur (více než 7 800 Kč) za účast na zasedání a po pěti minutách odešel, se od řady svých kolegů příliš neodlišuje. V březnu 2011 španělský deník El Mundo zjistil, že podobnou praxi jako Miloslav Ransdorf z celkových 785 praktikuje nejméně šest desítek zákonodárců, především z Francie a východní Evropy.
Podle europarlamentu měl Miloslav Ransdorf na svých 304 eur nárok. Ještě před odchodem domů totiž vystoupil na kulatém stolu o budoucnosti evropské levice. „Přijíždí z daleka, nebydlí někde za rohem, takže přijíždí už v pondělí. Pak musí někde přespat, platit si hotel, musí platit za jídlo a k tomu jsou denní diety,“ vysvětlila vedoucí tiskové služby EP Marjory van den Broekeová. Ani svým agresivním chováním se Ransdorf podle parlamentu ničím neprovinil. „Ten takzvaný novinář by velmi agresivní. Do tváří europoslanců strkal mikrofon, který proto odstrčili,“ dodala mluvčí.
Na fotografiích, které v Bruselu, Štrasburku a na letištích a nádražích celé EU pořídila ve spolupráci s britskými bulvárními fotografy euroskeptická europoslankyně Nikki Sinclairová, se mimo jiné objevili britský konzervativní europoslanec Robert Sturdy či polský socialista Adam Gierek a členka polské Občanské platformy Jolanta Hibnerová.
Přistižení politici ovšem odmítli, že by se něčím provinili. Postup, kdy se do parlamentu přijedou ráno pouze zapsat na prezenční listinu, aby získali příspěvek za účast, je podle nich zcela v pořádku. „Na zasedání se zapisuji, protože dělám svoji práci. Jako místopředseda výboru, který má na starosti mezinárodní obchod, toho mám opravdu moc,“ vysvětlil své chování europoslanec Sturdy. Zástupci polských europoslanců si vystačili s tvrzením, že nejde o porušení pravidel.
Ilustrační foto
Evropská unie vyplácí europoslancům paušální příspěvek ve výši 304 eur (více než 7 800 Kč) za každý den účasti na oficiálních schůzích orgánů EP, která se konají v úterý, středu a čtvrtek ve Štrasburku a v pátek v Bruselu. Parlament příspěvek vyplatí pouze tehdy, pokud poslanec podepsal oficiální prezenční listinu. Tyto diety se sníží na polovinu těm zákonodárcům, kteří se nezúčastnili poloviny hlasování.
Na zneužívání poslaneckých diet v minulosti upozorňovala i německá televize RTL, jejíž štáb byl při natáčení rozhovorů s politiky z prostorů štrasburského parlamentu vykázán. V roce 2008 pak na veřejnost dokonce unikl vnitřní audit, který vypracovali zaměstnanci Evropského parlamentu. Tajný dokument konstatoval, že zákonodárci v letech 2004–2006 mimo jiné zaměstnávali fiktivní asistenty či si účtovali vymyšlené služby. Zneužívání evropských peněz poslanci bylo podle auditu „široce rozšířené, systematické a kriminální“.
Základním platem to nekončí
Plat europoslanců je od voleb v červenci 2009 pro všechny stejný a odvíjí se od výše základního platu soudce Evropského soudního dvora, tvoří 38,5 procenta jeho mzdy. Zastupitelé ve Štrasburku nyní tudíž pobírají hrubý měsíční plat 7 957 eur (v přepočtu asi 206 tisíc). Tyto zákonodárce ovšem nevyplácí národní státy, plat jde z rozpočtu EU, kam poslanci také odvádějí daň z příjmu a příspěvek na úrazové pojištění.
Ještě do roku 2009 přitom byli europoslanci placeni stejně jako poslanci národních parlamentů z rozpočtů svých států. První čeští zástupci, kteří vzešli s voleb v roce 2004, tak brali 86 500 korun (tehdy asi 3 250 eur) měsíčně, ale například plat italského poslance EP byl téměř čtyřnásobný (asi 12 tisíc eur). Italové byli v té době suverénně nejštědřejší – brali i dvakrát více než třeba Britové (5 850 eur) a třikrát více než Portugalové. Naopak maďarští europoslanci si přišli na „pouhých“ 800 eur (tehdy 24 tisíc korun).
Ilustrační foto
Vedle základní mzdy mají europoslanci nárok i na několik různých příspěvků, které mají pokrývat „výdaje, které jim vzniknou při plnění parlamentních povinností“. I tyto prostředky jdou z evropského rozpočtu. Kromě zmiňovaných diet za účast na hlasování tak každý měsíc europoslanci dostávají 4 299 eur (111 000 Kč) na úhradu nákladů za kancelář, 21 209 eur (téměř 550 tisíc Kč) na platy pro své asistenty a výdaje na cestovné.
Za posledních pět let si europoslanci náklady na platy pro asistenty opakovaně zvedli (celkem o 3 669 eur) - vždy s poukazem na více pravomocí a tím pádem i více práce, kterou zákonodárcům naložila Lisabonská smlouva.
Asistenti a cestovné přísněji
V položce cestovních náhrad ovšem došlo v minulosti ke změnám. Dřívější neprůhledný systém paušálního příspěvku na cesty z domova do sídel parlamentu byl zrušen. Europoslanci měli totiž dosud nárok na úhradu cest do Bruselu a Štrasburku v hodnotě dražší otevřené letenky, ale řada z nich létala s nízkonákladovými společnostmi, případně jezdila autem či vlakem, paušál přitom inkasovala v plné výši. Nyní si mohou poslanci nárokovat pouze skutečné náklady, které musí stvrdit předložením účtů.
Přesto se europoslanci cestovních paušálů zcela nevzdali. Mohou si nárokovat pevný roční příspěvek na dopravu a ubytování při cestách mimo domovský stát, ale za jiným účelem než je hlasování v EP. Běžně se těmito penězi hradí pracovní návštěvy europoslanců či účast na konferencích v zahraničí. Pro rok 2011 byl podle informací EP tento příspěvek stanoven na maximální výši 4 243 eur.
Ilustrační foto
Od června 2009 platí nová pravidla i pro zaměstnávání asistentů, jimiž už nemohou být blízcí členové poslancovy rodiny. Známy jsou příklady, kdy kandidátka na prezidentku Jana Bobošíková v letech 2004–2009, kdy to bylo legální, zaměstnávala svého manžela či pro Jaroslava Zvěřinu (ODS) pracovala vlastní dcera. Smlouvy s asistenty pracujícími v členských státech už nyní raději spravují pověřené platební agentury a smlouvy a výplaty mezd asistentů pracujících v Bruselu spravuje speciální služba EP.
Až čtvrtinu z balíku peněz na asistenty- tedy až 5 302 eur - mohou europoslanci věnovat na tzv. expertné. Zaplatit si mohou zpracování odborných studií a posudků, poskytování právního poradenství či spravování webových stránek. Podobně jako v případě zaměstnávání na asistentských pozicích nemohou poslanci zadávat zakázky svým rodinným příslušníkům.
V minulosti totiž docházelo s příspěvky na asistentské platy k machinacím. Například londýnský soud poslal v roce 2009 do vězení na dva roky někdejšího britského europoslance Toma Wisea za to, že si na tajné konto ulil 43 500 eur. Tyto peníze přitom prokazoval jako výplaty pro své zaměstnance v Bruselu. Podle obžaloby mohl za dobu svého pětiletého mandátu takto zpronevěřit až 200 tisíc eur.
Svaz belgických novinářů žádá od Miloslava Ransdorfa omluvu (zdroj: ČT24)