Carter reagoval na potíže, s nimiž se setkávají snahy přivést Taliban k jednacímu stolu. Mělo se to stát v katarském Dauhá, kde si Taliban otevřel úřad, avšak kvůli sporům o jeho název se situace zkomplikovala. Taliban úřad k nelibosti Kábulu nazval islámský emirát Afghánistánu, jak se jmenovala jeho vláda, která Afghánistán vedla v letech 1996 až 2001. Kábul to označil za snahu vytvořit v Dauhá exilovou vládu Talibanu a pohrozil, že bude mírový proces bojkotovat.
Koalice armád svrhla Taliban v roce 2001, po teroristických útocích na USA. Taliban byl tehdy považován za režim, který poskytoval ochranu a zázemí teroristické síti al-Káida. „Kdybychom věděli to, co víme nyní, uvědomili bychom si, že konečné politické řešení, jež z našeho pohledu začalo roku 2001, mělo zahrnout všechny Afghánce. Měli se posadit ke stolu a hovořit o své budoucnosti. Problémy, s nimiž se od té doby potýkáme, jsou politické. A ty mohou vyřešit pouze lidé, kteří spolu začnou hovořit,“ řekl Carter.
O budoucnosti Afghánistánu se sice jednalo před deseti lety na světové konferenci v Bonnu, avšak Taliban mezi účastníky nebyl. Carter řekl, že je snadné poučovat se zpožděním, avšak trval na tom, že „v roce 2002 byl Taliban na útěku“. Vojska, která stále v Afghánistánu jsou, by se měla stáhnout do konce příštího roku. A to i včetně britských vojáků. Carter upozornil, že i pak bude vláda v Kábulu potřebovat finanční a vojenskou pomoc, protože některá z afghánských území nebude mít plně pod kontrolou.
Taliban prý nakonec začne vyjednávat
Carter se domnívá, že Taliban nakonec vyjednávat začne, až jednotky NATO odejdou. Místní armáda i policie jsou podle něj dostatečně silné na to, aby dokázaly zajistit prezidentské volby, které se mají konat příští rok, a také stabilitu na většině afghánského území. Afghánské bezpečnostní jednotky ale podle jeho slov vznikaly příliš rychle a budou v budoucích letech stále potřebovat určitou pomoc.
V Afghánistánu teď slouží 8 000 Britů, z nich většina v provincii Hílmand. Británie ale postupně své vojáky stahuje, takže z původních 137 britských základen je jich nyní v Hílmandu 13. V Afghánistánu je stále 97 000 vojáků z 50 států, ke konci roku by jich měla být v zemi polovina.
