La Paz - Bolivijský prezident Evo Morales se vrátil do své vlasti poté, co mu cestu z Ruska zkomplikovalo podezření, že se na palubě jeho letadla skrývá Edward Snowden. V úterý údajně zakázala bolivijskému vládnímu speciálu přelet Francie a rovněž Itálie a Portugalsko. Francie se už za komplikace omluvila. Morales musel proti své vůli strávit úterní noc a středeční dopoledne ve Vídni. Incident pobouřil země Latinské Ameriky a Bolívie si kvůli němu stěžuje u mezinárodních organizací.
Francie se omluvila Moralesovi za komplikace kvůli Snowdenovi
Bolivijský prezident Evo Morales je zpět ve vlasti, vrátil se sem poté, co mu cestu z Ruska zkomplikovalo několik evropských států. Zhruba hodinu před vstupem do francouzského vzdušného prostoru dostala posádka upozornění, že průlet není povolen. „Řekli nám, že jde o technické problémy, později jsme ale z vysvětlení některých činitelů zjistili, že se objevila nepodložená podezření o přítomnosti pana Snowdena v letadle. Nevíme, kdo si takovou lež vymyslel,“ komentuje bolivijský ministr zahraničí David Choquehuanca.
Evo Morales po příletu do Bolívie:
„Některé evropské země se musí osvobodit od severoamerické nadvlády. Nás nevystraší, neboť jsme národ, který má důstojnost a suverenitu.“
Francie se již Moralesovi za komplikace omluvila. „Ministr zahraničí zavolal svému bolivijskému protějšku a vyjádřil lítost Francie nad incidentem, který způsobilo opožděné vydání povolení k přeletu letadla prezidenta Moralese nad územím (Francie),“ uvedl mluvčí francouzské diplomacie. Podle prezidenta Hollanda úřady nevěděly, že letadlo patří bolivijskému prezidentovi, hned jak to zjistily, vydal Hollande osobně povolení k přeletu.
Bolívie nicméně oznámila, že podala proti jednání evropských zemí stížnost generálnímu tajemníkovi OSN a také vysokému komisaři pro lidská práva. Bolivijský viceprezident Alvaro García prohlásil, že důvodem je „porušení mezinárodního práva, porušení letového práva a ohrožení života prezidenta zákazem průletu nad některými evropskými zeměmi, což se neděje ani v době války“.
Prezident Morales opouští Vídeň
Jak za dob kolonialismu
Diplomatický incident pobouřil kromě Bolívie i další latinskoamerické země. Cristina Fernandezová, argentinská prezidentka, řekla: „Letadlo prezidenta Moralese je prezidentský, vojenský speciál, který má naprostou a nezpochybnitelnou imunitu. Přitom byl nelegálně zadržen ve staré Evropě. A termín stará Evropa používám záměrně - domnívali jsme se, že kolonialismus je dalekou minulostí - ale ponížení, které právě zažila naše sesterská země, naznačuje přesný opak. Znamená to urážku pro celou Jižní Ameriku.“
Kvůli incidentu byl na dnešek do brazilského města Cochabamba svolán mimořádný summit Unie jihoamerických národů (UNASUR). Účast zatím přislíbili prezidenti Bolívie, Ekvádoru, Venezuely, Argentiny, Uruguaye a Surinamu. „Ostatní státy budou o úrovni své účasti informovat později,“ uvedla UNASUR, která sdružuje celkem 12 států.
Ke kritice se připojila také Moskva. „Počínání úřadů Francie, Španělska a Portugalska sotva lze považovat za přátelské vůči Bolívii i vůči Rusku,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí a dodalo, že toto počínání mohlo ohrozit bezpečnost lidí v bolivijském letadle včetně hlavy státu, která se v mezinárodním právu těší ochraně a nedotknutelnosti.
Morales před incidentem připustil, že Bolívie je ochotna uvažovat o tom, že Snowdenovi poskytne azyl. Snowden, který nadále zůstává v tranzitu na moskevském letišti Šeremeťjevo, požádal o azyl dvě desítky dalších zemí.
Latinská Amerika se zlobí na Evropu kvůli Snowdenovi (zdroj: ČT24)
Obama volal Merkelové
A kvůli kauze kolem Snowdena žádá vysvětlení pro změnu zase Evropa od Spojených států. Podle informací, které poskytl bývalý technik tajných služeb médiím, sledovali Američané telefonní hovory v mnoha evropských zemích, včetně Německa. I proto musel dnes v telefonu Prezident Barack Obama vysvětlovat sledovací program Prism kancléřce Angele Merkelové. Oba se shodli na tom, že v příštích dnech problém projednají představitelé bezpečnostních složek obou zemí. „Prezident ujistil kancléřku, že Spojené státy berou vážně znepokojení našich evropských spojenců a partnerů,“ uvedl Bílý dům.
I Evropský parlament chce důkladně vyšetřit americké sledovací programy. Pověřen je tím nově Výbor pro občanské svobody. Europoslanci zároveň žádají větší ochranu informátorů.