Sarajevo - V Bosně začaly vzpomínkové akce u příležitosti výročí krveprolití ve Srebrenici, ke kterému došlo před 18 lety. Tisíce lidí lemovaly hlavní ulici v Sarajevu, po které nákladní automobily převážely 409 rakví s těly nově identifikovaných obětí. Ty budou ve čtvrtek u příležitosti osmnáctého výročí nejhoršího masakru v Evropě od roku 1945 znovu pohřbeny na hřbitově v Potočari u Srebrenice.
Sarajevo utichlo – ulicemi převáželi oběti ze Srebrenice
Rodiny obětí držely v rukou květiny a transparenty se jmény a fotografiemi svých blízkých, kteří byli povražděni po dobytí srebrenické enklávy Srby 11. července 1995. Ostatky těchto 409 obětí byly nedávno exhumovány z masových hrobů a identifikovány pomocí analýzy DNA. Celkem tehdy zemřelo přes 8 000 muslimských mužů a chlapců.
Ceremonie v památníku v Potočari se zúčastní množství prominentních bosenských politiků, generálů i velvyslanců. Bakir Izetbegović, jeden ze členů tříčlenného předsednictva, které je hlavou Bosny, při této příležitosti uvedl, že je konečně na čase přiznat si, k jakým zločinům tehdy v zemi došlo. „Co říci více, když se díváme na kolonu vozidel, která veze ostatky dětí a otců těchto zavražděných dětí. Myslím, že nastal čas přiznat si pravdu ohledně tohoto zločinu,“ uvedl Izetbegović. Narážel tak na fakt, že bosenský parlament dosud nepřijal žádnou rezoluci, která by tehdejší masakr odsuzovala. Zástupci bosenských Srbů, Chorvatů a Muslimů se totiž nedokázali shodnout na tom, zda vraždy nazývat genocidou, či nikoliv.
Příbuzní obětí ze Srebrenice v ulicích Sarajeva
Dobytí východobosenské Srebrenice srbskými jednotkami a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války. Srbské jednotky Srebrenici obsadily v době, kdy platila za „bezpečnou zónu OSN“. Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale na 8 000 mužů a chlapců zmasakrovaly. Nizozemští příslušníci mírových jednotek tomu nedokázali zabránit.
Za masakr ve Srebrenici se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii zodpovídají tehdejší vrchní velitelé bosenskosrbských sil Ratko Mladić, který obsazení města sám velel, a politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić.