Varšava - Při vraždění Poláků ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války na Volyni málem zahynul i pozdější polský kosmonaut. „Stříleli i po mně, ale přežil jsem,“ uvedl v polské televizi generál Miroslaw Hermaszewski, který ještě za sovětských dob jako jediný Polák letěl do vesmíru, hned po československém kosmonautu Vladimíru Remkovi.
Poláci si připomněli masakry na Volyni
„Jedné noci bylo v naší vesnici povražděno 182 lidí, včetně 18 blízkých příbuzných. Můj děda zahynul po sedmi úderech bodákem do hlavy,“ řekl Hermaszewski o řádění Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Dědeček byl už devadesátník, ale nejmladší zavražděný příbuzný měl půldruhého roku, stejně jako on sám tou dobou.
„Přežil jsem díky tomu, že máma se mnou utekla. Bandité viděli, že žena s dítětem utíká a začali střílet, po ní i po mně,“ vyprávěl Hermaszewski. „Jeden z nich přiběhl a skoro přiložil zbraň k matčině hlavě a střelil. Netrefil se ale dobře, kulka zasáhla ucho a škrábla spánek, takže matka upadla do bezvědomí a já se odkulil,“ zavzpomínal.
Matka utekla do sousední vsi ke známým Ukrajinkám, které ji ošetřily a daly jí najíst. „Až tam pochopila, co se stalo. Byla v šoku. Na útěku zapomněla dítě. Strašně si zoufala. Ale táta mě druhý den našel, i když si zprvu myslel, že jsem po smrti. Byl jsem bledý a zmrzlý, ale pak jsem promluvil,“ dodal generál.
Oběti mají ve Varšavě památník
Polsko si dnes připomnělo 70 let od „krvavé neděle“ jako vyvrcholení masakrů na Volyni, kdy jednotky UPA při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo 11 000 lidí, často shromážděných na mších, a vypálily padesátku katolických kostelů. Podle polských historiků se obětí ukrajinských nacionalistů v letech 1942 až 1945 stalo okolo 100 000 Poláků, další půl milion z Volyně raději utekl. Ukrajinští historici naopak připomínají masakry civilistů při „odvetných akcích“ polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20 000 Ukrajinců.
Bronislaw Komorowski, polský prezident:
„Paměť nesmí stát proti nikomu. Má sloužit k tomu, abychom žili moudře a budovali vzájemnou polsko-ukrajinskou spolupráci.“
Historie má i aktuální politický rozměr v obou zemích. V Polsku se konzervativní opozice domáhá označení volyňských masakrů za „genocidu“, zatímco vládní liberálové s ohledem na vztahy s Kyjevem raději hovoří o „etnické čistce s rysy genocidy“. Politici v Kyjevě zase používají polskou interpretaci historie jako munici proti vlastní opozici, která glorifikuje někdejší nacionalisty jako bojovníky za nezávislost.
Pomník volyňským obětem (zdroj: ČT24)
Volyňské oběti má Polákům nově připomínat i památník odhalený ve Varšavě.
Před 70 lety byla na Volyni, která nyní patří Ukrajině, vyhlazena i obec Český Malín, založená v 19. století českými přistěhovalci. Nacistické jednotky českou ves, spolu se sousední ukrajinskou obcí, vypálily 13. července 1943. Zavraždili tehdy 374 Čechů, z toho 105 dětí, jakož i více než 100 Ukrajinců a téměř tři desítky Poláků.