Priština - Kosovský parlament schválil zákon o amnestii pro místní Srby, kteří bojovali proti odtržení země od Jugoslávie. Dokument se týká i citlivých trestných činů jako ozbrojený odpor nebo špionáž. Západ to hodnotí jako významný krok k uklidnění vztahů se Srbskem, mezi kosovskými Albánci ale amnestie vzbudila pobouření. Výnos podle nich umožní odejít z vězení i za zločiny, které se netýkají války.
Kosovo schválilo amnestii pro srbské vojáky, Albánci protestují
Nově schválený zákon má uklidnit obavy ze stíhání kosovských Srbů obviněných z odporu proti vládě v Prištině a zároveň jim umožní, aby se zapojili do veřejného života. Vztahuje se na zločiny spáchané po válce za nezávislost Kosova od roku 1999. Kosovští Albánci s tím ale nesouhlasí. „Tento zákon bude mít pro naši zemi strašlivé následky. Omilostní lidi, kteří se podíleli na korupci, vraždách a dalších zločinech, které nemají s válkou nic společného,“ uvedl aktivista Fisnik Ismaili.
Napětí v provincii Kosovo narůstalo od roku 1989, kdy Bělehrad zrušil jeho autonomii, a o devět let později vyvrcholilo otevřeným konfliktem mezi Srby a Albánci. Srbské jednotky se z Kosova stáhly v červnu 1999 po leteckém bombardování Srbska silami Severoatlantické aliance. Země se pak dostala pod správu OSN a NATO. Mírových misí KFOR se až do roku 2011 účastnili i čeští vojáci. „Bylo to tady jako po válce, zbořené domy, zbořené mosty, nefungující dodávky,“ uvedl voják se zkušenostmi z českého kontingentu KFOR.
Kosovo se od Srbska jednostranně odtrhlo v roce 2008. V zemi ale stále žije až šedesátitisícová srbská menšina. Kosovo a Srbsko jednají pod záštitou EU a uklidnění je podmínkou pro začátek rozhovorů pro vstup Bělehradu do unie.
Kosovští Albánci nechtějí amnestii pro Srby (zdroj: ČT24)