Obžaloba o den dříve zdůraznila, že Manning zradil svou zemi a vyzradil citlivé státní informace, aby se proslavil, i když věděl, že tajné údaje se mohou dostat k teroristické síti al-Káida. Prý se ale „staral jen sám o sebe“ a „vlajka pro něj nic neznamenala“.
Podle obhajoby to ale konal pro dobro svých spoluobčanů. „Je to snad zrádce, který nebyl věrný své vlasti a systematicky kradl informace pro svého opravdového chlebodárce, tedy WikiLeaks? Nebo je to spíš mladý, naivní, ale dobromyslný voják, kterému záleží ze všeho nejvíc na lidském životu a humanismu?,“ ptal se v závěrečné řeči Manningův advokát David Coombs.
Jeho klient byl podle něj frustrovaný zážitky z bojiště, a tajnosti prozradil proto, že chtěl vyvolat větší debatu o vojenské politice a americké diplomacii, jichž si běžní Američané moc nevšímají. „Nesnažil se strhnout pozornost na sebe. A říká, že je připraven zaplatit (za to, co udělal),“ dodal Coombs.
Soud s Manningem se chýlí ke konci
Vojenský soud je prakticky kompletní a už se čeká jen na vynesení rozsudku. Termín zatím soudkyně neoznámila. Manningova obžaloba čítá 21 bodů, nejvážnější z nich je obvinění z pomáhání nepříteli. Pokud soud jeho vinu v tomto bodě uzná, může mu uložit až doživotní trest vězení. Obhajoba tvrdí, že neexistuje důkaz o tom, že Manning věděl, že al-Káida konkrétně sleduje portál WikiLeaks.
Je to hrdina, tvrdí mnozí Američané
Pětadvacetiletý voják z Oklahomy se již dříve přiznal, že zmíněnému serveru na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 předal stovky tisíc zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. Zároveň tvrdí, že nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost nebo jednotky v Afghánistánu a Iráku.
Americký voják má ve Spojených státech řadu zastánců. Před soudní budovou se jich tentokrát sešlo několik desítek. „Pomyšlení, že někoho budou trestat za vystoupení proti válečným zločinům a proti krutosti jeho spolubojovníků, je velmi znepokojující,“ poznamenala Rachel Atwoodová.
Manning byl zatčen v květnu 2010, když ještě sloužil v Iráku. Vybral si pak, aby jej raději soudil vojenský soudce než porota. Přiznal se k několika bodům obžaloby, obvinění z pomáhání nepříteli ale odmítá. Za činy, ke kterým se doznal, mu hrozí až 20 let ve vězení.
Zájem o proces ale v poslední době opadl. Manninga totiž zastínil jiný Američan - Edward Snowden, který vynesl na veřejnost informace o tajném sledování elektronické korespondence a telefonů. I Snowden má kvůli tomu problémy - už přes měsíc se skrývá na moskevském letišti a doufá, že někde získá azyl.
