Praha - Česko by podle Miloše Zemana mohlo vyslat jednotky do pozorovatelské mise OSN v neklidné oblasti na hranicích mezi Izraelem a Sýrií. Prezident se svým návrhem přišel poté, co Rakousko na počátku června oznámilo, že kvůli zhoršení bezpečnostní situace v Sýrii odvolá své členy. Návrh kvituje i exministr zahraničí a Zemanův rival z prezidentské volby Karel Schwarzenberg, někteří odborníci však upozorňují na zbytečné riziko.
Česká mise na Golanech: Prestiž s rizikem
Případné vyslání však není otázkou několika dnů či týdnů - podle šéfa zahraničního odboru Pražského hradu Hynka Kmoníčka je to úkol až pro příští sněmovnu a vládu vzešlou z předčasných voleb. „K vyslání jednotek by se musela vyslovit vláda a získat souhlas parlamentu. Této situace by mohla ČR eventuálně dosáhnout teprve po volbách,“ uvedl Kmoníček. Problém se teď prý řeší hlavně na diplomatické úrovni.
„Vzhledem k tomu, že situace v Sýrii je poněkud nepřehledná, myslím si, že zaplnění toho bezpečnostního vakua českými jednotkami může výrazně zvýšit naši prestiž,“ uvedl Miloš Zeman v projevu před diplomaty. Kmoníček k tomu dodává, že prestiž státu se odvozuje i od toho, nakolik je ochoten a schopen zapojit se do řešení problémů, které jsou širší než jeho vlastní.
Podle Hradu se prezident o případném vyslání českých vojáků na izraelsko-syrské pohraničí bavil už před několika dny s ministrem zahraničí Janem Kohoutem. Toto pondělí se pak Zeman na užitečnosti této akce údajně shodl i s ostatními členy vlády včetně premiéra Rusnoka. Kmoníček navíc uvedl, že Miloš Zeman svůj návrh rovněž konzultoval s českým zastoupením u OSN a s „několika našimi velvyslanci z oblasti“.
Miloš Zeman
Český velvyslanec v Izraeli Tomáš Pojar uvedl, že včerejšímu prezidentovu prohlášení předcházela žádost ze strany mezinárodní organizace. „OSN v rámci této mise poptávalo náhradu za vojáky členských zemí, které s v posledních několika letech stahovali. Poptávka ze strany OSN tam tedy byla,“ prohlásil diplomat ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
Zeman přišel se svým návrhem více než měsíc před svou oficiální návštěvou Izraele - Česko přitom patří v rámci EU mezi nebližší spojence židovského státu.
Schwarzenberg krok Vídně ostře kritizoval
Rakušané střežili hraniční přechod u Kunajtry, který je jediný na linii příměří mezi Golanskými výšinami na území Izraele a Sýrie. Sedmého června ovšem syrští povstalci přechod dobyli a syrská armáda ho získala zpět až po tuhém boji. Právě kvůli tomuto konfliktu se Rakušané stáhli, nikdo z nich nebyl zraněn.
Rakouský kancléř Werner Faymann konstatoval, že princip volného pohybu v nárazníkové zóně už neexistuje a že nebezpečí, jemuž jsou vystaveni rakouští občané, je neudržitelné. Rakousko následně o svém rozhodnutí stáhnout se z mise informovalo generálního tajemníka OSN. Vídeň si ovšem vyslechla kritiku z mnoha stran – v Rakousku se totiž budou v září konat parlamentní volby, kabinet proto čelil výtkám, že byla celá akce jen laciný předvolební tah.
Nárazníkové pásmo OSN na Golanech
Mezi kritiky patřil i někdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. „Člověku je za to stydno, i když je ministrem zahraničí sousední země,“ sdělil rakouskému deníku Kleinen Zeitung na počátku srpna Schwarzenberg.
Exministr zahraničí, jenž se s prezidentem v otázkách české zahraniční politiky opakovaně střetával, i proto včerejší Zemanův návrh kvituje. „Zde má pan prezident naprostou pravdu. Naše postavení v OSN by se změnilo, projevili bychom se jako spolehlivý partner,“ myslí si Schwarzenberg. Příchod českých vojáků by podle něj uvítaly státy na obou stranách ostře sledované hranice. „Jsme jak tradiční přátelé Izraele, tak ještě jako jedna z mála evropských zemí máme dobré vztahy s Damaškem,“ vysvětlil.
Podobný názor má i bývalý ministr obrany Alexander Vondra, jenž také v minulosti působil jako velvyslanec ve Spojených státech. „Je to jeden z návrhů Miloše Zemana, pro který mám porozumění,“ uvedl někdejší senátor ODS. „S ohledem na naše zájmy na Blízkém východě a ve vztahu k Izraeli mi to určitě připadá jako velmi zajímavý návrh,“ konstatoval Vondra.
Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby dohlížela na příměří po jomkipurské válce. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny. Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunajtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.
Neúměrné riziko
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Jan Kužvart takto pozitivně Zemanův návrh nehodnotí. „Zvýšení mezinárodní prestiže tímto způsobem je dost relativní a navíc by bylo podle mne vykoupeno neúměrně vysokým bezpečnostním rizikem pro nasazený personál,“ tvrdí a zdůrazňuje, že bezpečnostní situace v oblasti je nepřehledná. „Golany leží v blízkosti hranic s Jordánskem, odkud putují zbraně džihádistům zastoupeným v řadách povstaleckých jednotek. Přes toto území navíc opakovaně přešla fronta,“ tvrdí expert, jenž průběh syrské občanské války podrobně sleduje.
Neblahé zkušenosti s tímto složitým prostředím mají filipínští příslušníci mise UNDOF. Syrští povstalci ze skupiny Mučedníci z Jarmúku několik z nich opakovaně zadrželi a řadu dní využívali jako živé štíty při boji s vládními vojáky. Filipíny kvůli tomu zvažovali stažení z Golan.
Filipínský člen pozorovatelské mise OSN
O zlepšení věhlasu českých vojáků prostřednictvím angažmá na Golanských výšinách pochybuje i bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý. „Obávám se, že žádná z pozorovatelských misí nezvyšovala prestiž státu ani armády,“ poznamenal pro Český rozhlas. „Mise OSN mají velice slabý mandát a pozorovatelé nejsou schopni mimo vlastního pozorování dělat nic jiného,“ dodal generál.
Zeman v úterním projevu vyslání našich jednotek zdůvodnil mimo jiné tím, že by vojáci mohli svým působením přispět nejen k blízkovýchodnímu mírovému procesu, ale ke zmírnění rizika eskalace ozbrojeného konfliktu v Sýrii. Ovšem podle Kužvarta by Češi v modrých přilbách pravděpodobně nijak přispět k uklidnění situace v Sýrii nemohli. „Mise UNDOF je určena k monitorování příměří mezi Izraelem a Sýrií po jomkipurské válce z roku 1973. K tomu, aby řešila občanskou válku v Sýrii, nemá mandát ani technické vybavení,“ vysvětlil Kužvart.
Misi UNDOF tvořilo do letošního roku asi tisíc lehce ozbrojených příslušníků, z čehož Rakousko tvořilo zhruba třetinu. Kvůli eskalujícímu konfliktu v Sýrii se ještě před ním stáhlo také Chorvatsko, Japonsko a Kanada – z původních států tak zůstaly jen Filipíny a Indie.
Misi naopak posílo Fidži, Nepál a Irsko
Organizace spojených národů proto požádala ostatní státy o vyslání svých pozorovatelů (v reakci na zhoršující se situaci v Sýrii navíc OSN rozhodla zvýšit počet příslušníků mise na 1 250). Tuto výzvu vyslyšel Nepál, Irsko a také Fidži (souostroví v Oceánii), které do mise vyslalo 500 příslušníků. Právě Fidžijci jsou teď paradoxně nejpočetnější, i když žije na ostrovech jen asi 900 tisíc obyvatel. Z Manily navíc zaznělo, že filipínští příslušníci zůstanou v misi ještě dalších šest měsíců – akutní nedostatek lidí už tedy misi neohrožuje, koncem července čítala přes 1 150 členů.
Ilustrační foto
V reakci na rakouský krok nabídlo do mise své pozorovatele vyslat také Rusko, o této možnosti hovořil prezident Putin. Ze strany OSN však přišla zamítavá reakce, což Rusy udivilo. Mluvčí OSN Martin Nesirky to vysvětloval tím, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti v pozorovatelské misi mít vojáky nemůže. Dohoda OSN s Izraelem a Sýrií totiž zakazuje, aby v misi stálí členové rady působili.
Podle analytiků byla mise OSN na Golanech jedna z nejúspěšnějších, i když v ní od roku 1974 při nejrůznějších incidentech zemřelo 44 členů. Izrael a Sýrie totiž i přes vzájemné nepřátelství respektovaly neutralitu nárazníkového pásma.
Čeští pozorovatelé působí v Africe i v Afghánistánu
Čeští vojáci už se pozorovatelské mise v Sýrii účastnili, loni v květnu do země odletěla trojice důstojníků – Česko tak vyslyšelo žádost OSN na podporu mezinárodní mírové mise UNSMIS, která měla dohlížet na klid zbraní a podporovat naplnění šestibodového mírového plánu. Naši vojáci v Sýrii působili do srpna, dohromady čítala mise 300 příslušníků.
Čeští vojáci
Kromě toho působí další tři čeští pozorovatelé v Demokratické republice Kongo (mise MONUSCO), jeden vojenský poradce se účastní mise UNAMA v Afghánistánu a jeden styčný důstojník v Kosovu (UNMIK). V dřívějších letech vyslala armáda pozorovatele pod hlavičkou OSN také do Gruzie, Kosova nebo Libérie. Vždy se ale jednalo o maximálně několikačlenné týmy.
Reportáž Davida Miřejovského a Karla Rožánka (zdroj: ČT24)