Obama: Rozhodl jsem se pro vojenský zásah v Sýrii

Washingon - Americký prezident Barack Obama potvrdil úmysl Spojených států podniknout omezený vojenský úder proti cílům syrského režimu v reakci na jeho chemický útok. Pro vydání rozkazu americké armádě však požaduje souhlas Kongresu, který znovu zasedá 9. září. Bezprostřední zásah tak v následujících deseti dnech zřejmě nehrozí. Obama nicméně zopakoval, že Spojené státy mají jasné důkazy o tom, že chemické zbraně použil Asadův režim. Zdůraznil také, že jsou připraveny udeřit, kdykoli se k tomu rozhodnou - nebudou prý přivírat oči nad tím, co se stalo v Damašku.

Obama po více než dvouhodinové schůzce bezpečnostních poradců před Bílým domem řekl, že v jeho pravomoci je, aby vojenskou akci nařídil bez schválení Kongresem. Pro zemi je ale podle něj důležité, aby se o tom diskutovalo. „Dnes žádám Kongres, aby světu vyslal jasnou zprávu, že jsme připraveni jednat jako jeden národ,“ prohlásil.

Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner následně sdělil, že dolní komora Kongresu se bude možnou vojenskou akcí USA v Sýrii zabývat v týdnu od 9. září. Mělo by to tedy znamenat, že úder bezprostředně nehrozí. Poslanci dolní komory mají být v neděli seznámeni s tajnými dokumenty, které vláda k Sýrii má.

Obama také zdůraznil, že Spojené státy jsou připraveny udeřit, kdykoli se k tomu rozhodnou. „Nemůžeme a nebudeme zavírat oči před tím, co se stalo v Damašku,“ prohlásil rozhodně k chemickému útoku z 21. srpna u Damašku, který označil za nejhorší v 21. století.

Barack Obama, prezident USA:

„Naše armáda má v regionu připravené všechny prostředky a byl jsem informován o tom, že jsme připraveni zaútočit, kdykoli se k tomu rozhodneme. A na čase nezáleží. Může k tomu dojít zítra, příští týden a nebo přesně za měsíc. A já jsem připravený takový rozkaz vydat.“

Poslanci dolní komory mají být v neděli seznámeni s tajnými dokumenty, které vláda k Sýrii má. Podle amerických oficiálních zdrojů americký prezident změnil názor ohledně souhlasu kongresmanů se zásahem v Sýrii v pátek, původně chtěl provést vojenský úder bez souhlasu Kongresu.

Potřebu omezeného úderu proti režimu prezidenta Bašára Asada Obama zdůvodnil nutností hájit mezinárodní zákaz použití chemických zbraní, střežit americké bezpečnostní zájmy a chránit své spojence v oblastech, jako jsou Turecko, Jordánsko a Izrael.

Nejmenovaní američtí činitelé podle agentury Reuters uvedli, že americký prezident hodlá chystaný úder USA v Sýrii projednat koncem příštího týdne na summitu skupiny G20 v Petrohradu. Pro projednání situace v Sýrii na petrohradské vrcholné schůzce G20 se dnes vyslovil ruský prezident Vladimir Putin.

Podle Bílého domu se Obama ještě před oznámením svého rozhodnutí telefonicky spojil s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Právě Hollande vyjádřil americkému záměru podniknout vojenský úder v Sýrii otevřenou podporu. Francouzští poslanci mají o situaci v Sýrii jednat 4. září. O stanovisku amerického prezidenta telefonicky informoval předsedu syrské opoziční koalice Ahmada Džarbu ministr zahraničí USA John Kerry.

Lidé po celém světě vyrazili do ulic

Před Bílým domem dnes demonstrovali odpůrci i zastánci možného vojenského zásahu. Stovky demonstrantů tam vyzývaly vládu, aby od zásahu upustila. Podobné demonstrace se podle agentury AP chystají po celém světě.

Protesty proti zásahu se konaly také například v Británii, kde více než tisícovka odpůrců zásahu demonstrovala v Londýně a oslavovala odmítnutí vojenské akce proti Sýrii britským parlamentem. „Ruce pryč od Sýrie,“ skandovali demonstranti.

V německém Frankfurtu nad Mohanem se na protiválečné demonstraci sešlo zhruba 700 lidí. Organizátoři protestu požadovali „nezávislou Sýrii osvobozenou od vnějších zásahů“.